Potrebuji se vypsat,vypovidat,povedet svuj pribeh jak jsem byla stastna,byla.....vterina.....vse je jinak...

Byla patek 20.10.2017 a ja se tesila ze pojedeme za rodicema s pritelem,jako kazdy vikend kdyz muzeme je jedeme navstivit..Kubicek se taky tesil,sem tam mi to dal malinkym kopaneckem vedet “tesim se k babicce” mi tim rikal...cesta je vzdy dlouha,ale termin jsem mela az v prosinci tak jsme jeste chteli jezdit domu za rodinou dokud to slo...prijeli jsme jako kazdy patek az pozde vecer,dali jsme si s pritelem palacinky ktere nam mamka pripravila”hmmmmm,vyborne”...povidali jsme si,byli jsme stastni...

Byla jsem unavena po veste a tak jsme si sli uz lehnout...Naposledy ŠŤASTNÍ...jeste jsme si Kubicka poslechli (angelsound),pohladila jsem brisko a tesila se na zitrek kdy jsme meli oslavovat babicky narozeniny......

Jedna bolest,klid,druha bolest,klid,treti bolest klid....nechtela jsem stresovat pritele tak jsem mu to nerikala a sla jsem si vypit magnosolv...ctvrta bolest,pata...”jedeme neni mi dobre....”

v tom “lup”......krev vsude...volame zachranku...jsem v soku nic si nepripoustim,to nic,to se stava,bude to hematom ja si polezim chvili v nemocnici a pujdu s Kubickem v brisku domu za par dni...

Mlha,tma.......ticho,zadne srdicko....plac,bezmoc....31 tydnu te nejvetsi radosti a stesti se rozplynulo ve vterine....v bolestech 11 hodin a na konci ticho....bezbranny tvorecek ktery spinkal...9:53, 1060g, 21.10.2017 se mi zapise navzdy do zivota...

Muj zivot ztratil smysl...meho dva roky vytouzeneho syna,meho andilka,meho Kubicka....

”Kubicku,nikdy na Tebe nezapomenu s tatinkem,byl jsi krasny,byl jsi mi tak krasne podobny...Mej se tam krasne,hraj si s detmi ktere potkal podobny osud,pozdravuj je tam za ostatni maminky,bud stastny..”

”Prosim sesli mi co nejdriv brasku”

“MILUJU TE S TATINKEM A NIKDY NEZAPOMENEME”

Venovano Kubickovi,maminkam,ktere si timto musely take projit....

”Dite je dar” uzivejte kazdou vterinu maminky...teste se z rostouciho briska,modlete se,myslete pozitivne,vse dobre dopadne.....