Znění článku

Do testování různých věci tady na koníku se hlásím jen minimálně a opravdu jen u věcí, které bych chtěla vyzkoušet. Byla sem příjemně překvapená, když mě vybrali u Rybilky. 

Mastičku Rybilka jsem používala u první dcerky, ale to už je skoro pět let. V té době voněla po rybách 🐳 Vím, že právě s tou vůní mělo hodně lidí problém, ale mě hrozně moc voněla. Prostě přírodou. 

Nemám ráda chemické pachy, které tyhle mastičky určené na prdelky mají. 

Tak nejprve mastička:

Od té doby, co jsem ji používala dřív, uběhlo už pár let a mastička už tolik "nevoní", avšak konzistence je stejná. Dcerku téměř nemažu. Stačí namazat pouze v případě, že vidím nějaké menší změny na kůži. Stačilo pak jen namazat opravdu malým množstvím Rybilky, a do dalšího přebalování bylo po problému. V době testování se dcerce udělalo bolavé místo v podpaží. Jelikož je to malý faldík, je to hned. Večer jsem jí místo umyla, natřela Rybilkou a ráno bylo po problému.

Takže u nás doma bude mít své místo celé přebalovací období a já jí s klidným srdcem můžu doporučit.

Vlhčené ubrousky :

Musím se přiznat, že už jsem po nich několikrát pokukovala, ale vždycky jsme měla nějaký důvod je nekoupit. Pro mnohé maminky to bude jistě cena. Na dcerku používám pouze obyčejné ubrousky s vodou, nebo látkové a Medvídka. Takže sem se trochu bála reakce. Naprosto nenávidím, když ubrousky pění. Takové u nás pak mají čestné místo v autě a používáme je na čištění palubovky. Potom by ubrousky neměly vonět. To je znak opruzené prdky. Naštěstí ty Rybilkové nedělají ani jedno. Jsou akorát vlhké, což mi taky vyhovuje. Člověk nemusí půl hodiny čekat, než dítku oschne zadeček a to je opravdu důležité při předcházení opruzenin. Tak i tady si troufnu napsat, že se k nim ráda vrátím. Jediné mínus bych dala, že se občas stane to, že jdou špatně vyndat po jednom. Ale to je opravdu jen kosmetický problém. Stačí si jeden, dva připravit předem. 

Oba dva produkty splnily nad míru moje očekávání. Jsem ráda, že sem se mohla do testování zapojit a u značky Rybilka Neo zůstanu a opravdu můžu jen doporučit. 

#test_rybilka #recenze #zkusenosti_rybilka

Články nepíšu. Ale tady udělám výjimku. Protože to chci mít zaznamenané. A třeba si to jednou přečte i moje dcerka, které se to týká. 

Úplně stručně. 

Vzhledem k průběhu mého prvního porodu, jsem se rozhodla, že další děti nebudou. Sice mi to bylo líto, ale prostě ne. No, když jsem se po pěti letech dozvěděla, že jsem těhotná, málem mě klepala pepka a celé těhotenství tak nějak odpovídalo stavu psychiky. Těhotenská cukrovka jak vyšitá. 

Porodu jsem se přestala bát a vlastně díky skupině maminek z diskuze ledňátka 2019 jsem se na mimčo začala těšit. A i když jsem nedoufala v nějaký super porod, říkala jsem si, že bude určitě kratší, tak jak to u druhých bývá. Vybrala jsem si porodnici, pila maliník a datle. Naučila se různé druhy dýchání a ulehovych poloh k porodu a těšila se, že to začne tak jak první. Ale tentokrát nebudu nikam chvatat. První dobu strávím doma s přítelem a až budu cítit že je čas, tak pojedeme. Jenže zase celé špatně a jinak. Na kontrole ve fakultni porodnici mi řekli, že pokud mám cukrovku, nesmím přenášet a že bych měla nastoupit na vyvolávání. Takže padla moje volba jiné porodnice, protože tam mě jako někoho, kdo chodí do rizikové poradny nechtěli raději kvůli rizikům vzít. Tak sem si řekla, že prostě do termínu porodim. No, nestalo se. Tak jsem ještě ukecala doktorku, aby mi termín nástupu posunula a ona souhlasila. Ale ani tak se nepovedlo a já 10.1. musela nastoupit do porodnice s tím, že jsem byla den předtím uzavřená, hrdlo nepripravené. Po nástupu mě prohlédla doktorka a říká, že nález je lepší než včera a jestli chci udělat Hamiltona. Že se to třeba samo rozjede, něž se začne druhý den vyvolávat. Tak s tím jsem souhlasila. Bylo to jen trochu nepříjemné, ale nic, čeho by se měl snad člověk bát. Poté se natočil monitor a že se můžu jít ubytovat na třetí patro. Bylo kolem 11 dopoledne a krom lehkého špinění jsem nepicitovala vůbec nic. Ve 12 mi přinesli oběd, ale popravdě, chuť jsem moc neměla. Kolem jedné hodiny jsem začala cítit brnění v břiše, jako už tolikrát před tím doma. Ha, posličci. Ale doktorka říkala, že přijdou. Přišla sestra, že si mám dát sprchu, že to přejde. Tak sem si říkala, že tak ve dvě si pustím vodu. A teď přijde na řadu pár rychle po sobě jdoucích časových údajů 😂 

Ve 13:45 jsem se zvedla z postele, že tedy půjdu do sprchy a najednou přišla kontrakce jak blázen. To jsem tušila, že políček nebude. Tak jsem v 13:50 psala SMS příteli, ať rychle prijede. Že budeme rodit. Asi za deset minut po cca pěti kontrakcích, která byla každá silnější než ta před tím jsem zvonila na sestru, ale už jsem nedokázala odpovědět. 

A pak už opravdu rychlovka. Sestra se priritila, ještě říká, že dojdeme na sál do čtvrtého patra (zřejmě sestra vtipálek). Tak došla jsem na chodbu, ale tam bylo jasné, že je konec procházkám. Prifrčela jiná sestra s křeslem, posadila sem se a takovou rychlosti sme profičeli až k porodním salům. Sestra jen řvala, kde je volno 😂 V tu chvíli sem se musela smát. Ale pořád sem netušila, co se děje. Zvládla sem si jen sundat kalhotky a vylézt na porodní křeslo. A prej tlačte. Jako co? Vždyť tam ještě není přítel a venku tak krásně sněží 😂 Tak sem třikrát zatlačila. A nic. Tak koukám kolem sebe, co se děje, proč mám tlačit a už přiběhla doktorka a na další kontrakcí tlačit a jinak. Teď sem to dělala blbě. Kontrakce tady, doktorka řadí, já třikrát zatlacim a normálně cítím hlavičku že je venku. A prostě tomu nevěřím. Člověk přece nemůže porodit za pár minut. Prostě to nejde ne? A poslední kontrakce na sále, další zatáčení a cítím tělíčko venku. Byli přesně 14:25 a moje holčička vylezla na svět za 35 minut od první kontrakce. 

Uf, trochu sem se rozepsala, ale bylo to prostě něco tak neskutečné a neuvěřitelné, že tomu ani dnes, po dvou dnech nemůžu uvěřit. Všem bych něco takového přála zažít. Dcerka je krásná, dle všech vyšetření i zdravá a já se tu culim jak měsíček na hnoji a při pohledu na ni mi to asi už zůstane do konce života 💜💙❤️🧡💕 

(za případné chyby se omlouvám, píšu ještě z porodnice a ve spěchu. Každou chvilku nás má navštívit naše první dcerka, tak čekám) 

PS: jinak tatínek to samozřejmě bohužel nestihl