Těhulky, riziko vývojových vad můžete snížit i samy

Těhotenství je pro nastávající maminky obdobím těšení se na vytoužené dítě, ale přináší s sebou zvýšené zdravotní nároky. Tentokrát se zaměříme na foláty, tedy přeměněnou, lidem známější kyselinu listovou. Ta ve své základní formě pro organismus nemá vlastně žádný význam. Teprve foláty, což jsou tělem přeměněné, pro organismus hodnotnější a biologicky aktivnější formy, jsou zodpovědné za účinky v těle. A to se málokdy ví, neboť obecně se používá pouze pojem kyselina listová. Ale právě folátům, vděčíme za zdravý vývoj a růst miminka. Pojdme se tedy bavit o folátech. Ty ovlivňují dělení buněk a tvorbu tkání a orgánových soustav, tvorbu červených krvinek a tedy dýchání tkání, ale nově se ukazuje, že by mohly být též zodpovědní za správné prokrvení placenty a tím tedy i výživu dítěte. Jsou tedy stěžejním faktorem, který snižuje výskyt vývojových vad, jako jsou rozštěpy páteře či patra, vývojové vady močového a pohlavního systému nebo srdečního septa, ale i výživu dítěte v jeho nitroděložním vývoji a správný průběh těhotenství. Přinášíme jednoduchý přehled, kdy tělo během těhotenství volá po zvýšené "dávce" folátů spolu s nastíněním rizik, která vhodnou péčí můžete minimalizovat.

Co se v těle s kyselinou listovou děje

Optimálně by každá měla žena udržovat denní příjem kyseliny listové/folátů na 0,2 mg, což lze při respektování určitých stravovacích zásad dosáhnout správným jídelníčkem (tepelná úprava totiž zničí až 90% kyseliny listové a podobně je tomu i při skladování potravin). Už na startovní čáře může dojít k handikepu způsobeném vařením či skladováním zdrojů kys. listové, proto se dnes poměrně často průmyslově vyráběné potraviny touto složkou obohacují, příkladem jsou ovesné vločky, musli, nebo i některé druhy pečiva. Komplikace se však netýká pouze ideálního množství kys. listové přijímané ve stravě ale právě schopnosti těla ji přeměnit na aktivní složky, tedy ty zmiňované foláty. Neschopností této přeměny je totiž postiženo až 50 % všech žen. Jinými slovy i přestože žena přijímá dostatek kyseliny listové v potravě nebo v zelenině, její těho může trpět nedostatkem aktivních folátů. Jak se toto projevuje? V běžném životě např. únavou či chudokrevností Proč? Důvodem je genetická porucha enzymu MTHFR, který je za tuto přeměnu zopovědný. Oba problémy může pomoct řešit látka zvaná Metafolin. Metafolin je zjednodušený název pro aktivní folát, který tělo využije pro dělení buněk a jiné pochody bez nutnosti přeměny, a dává tedy maminkám vetší jistotu, že budou mít dostatečnou hladinu kyseliny listové, vlastně tedy terminologicky správně hladinu folátů.

Na tomto místě by bylo dobré připomenout, že toto postižená se netýká pouze o žen, vyskytuje se samozřejmě v celé populaci, i u mužů, ale ti jak víme nerodí a nepotřebují zvýšenou potřebou folátů v průběhu těhotenství pro správný vývoj miminka. 

Bezpečné počení

Pro bezpečné početí existuje pomyslné ochranné pásmo 906 nmol/l folátů v krvi, kterého dosáhnete už po měsíčním užívání 0,4 mg Metafolinu v kombinaci s kyselinou listovou. Toto je hladina folátů v krvi, kdy je minimalizované riziko vývovjových vad z pohledu výživy až k nule. Navíc organismus profituje i s dlouhodobého užívání. "Je prokázáno, že užívá-li žena kyselinu listou více jak rok před otěhotněním a pokračuje v něm během těhotenství, znatelně snižuje pravděpodobnost předčasného porodu, a to až o 70%," říká MUDr. Michal Koucký, Ph.D. z oddělení rozikovéjo a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1.LF UK v Praze.

První trimestr

Během celého těhotenství se požadavek organismu na kyselinu listovou zdvoj- až ztrojnásobí na 0,6-0,8 mg denně. Nicméně i zde platí předpoklad, že by to měly být spíše aktivní foláty, které tělo již využije. Zde je již zapotřebí sáhnout po doplňcích stravy, které organismu díky pravidelnému užívání zajistí dlouhodobě vyrovnané hodnoty. „Zvýšení koncentrace folátů v době snažení a prvním trimestru těhotenství významně snižuje vrozené vývojové vady. V tomto období se jedná zejména o rozštěp páteře či rizikovou fázi uzavírání neurální trubice, která je spjatá s vývinem mozku a lebeční kosti,“ vysvětluje MUDr. Michal Koucký. Klíčová fáze vývoje neurální trubice probíhá v 2. až 3. týdnu, mnohdy tedy v období, kdy žena o svém těhotenství neví. Příjem kyseliny listové je tedy vhodné reflektovat již při snažení se o miminko. Nutno podotknout, že plod je závislý na zásobování folátů od svojí maminky, protože si sám neumí kyselinou listovou přeměnit.

Jak miminko roste...

Foláty ve druhém trimestru ve vývoji miminka ovlivňují správné utváření pohlavních a močových orgánů. Ve 20. týdnu těhotenství pak na kontrole u svého lékaře absolvuje maminka mj. kontrolu srdíčka miminka, kde se lékař kontroluje vyvinutí srdečního septa. Právě foláty totiž stojí za vyvinutím srdíčka a nejen jeho. Ve třetím trimestru je kyselina listová velmi důležitá pro prokrvení placenty, která je základem pro správnou výživu rostoucího dítěte. Díky folátů se cévy v placentě správně roztahují a díky dostatečnému prokrvení pak miminko dobře roste a nemá potřebu se drát na svět dříve.  Foláty mají vliv na porodní váhu novorozence a pro nastávající maminku znamenají pomocníka v minimalizaci předčasného porodu. Ani po porodu však význam kyseliny listové neklesá a kojící žena by měla udržovat denní příjem na 0,6 mg, neboť zvyšuje tvorbu mléka. V době kojení se dostává přeměněná kyselina listová prostřednictvím mateřského mléka do tělíčka miminka, a tím podporuje jeho krvetvorbu a růst. Jejím užíváním si může být novopečená maminka jistá, že i regenerace jejího vlastního organismu po zdravotně zátěžovém období, bude rychlejší. 

Moderní maminka ví, co potřebuje…

A kde tedy foláty získat, když koupit se dá běžně jen kyselina listová? Vyrobit aktivní folát není vůbec jednoduché. Podařilo se to až teprve před pár lety farmaceutické společnosti Merck, která se výzkumu folátů věnuje přes padesát let. A jako jediná na českém trhu nabízí formu biologicky aktivního folátu pod názvem Metafolin  v doplňcích stravy Femibion 800  a Femibion 400 . Pomocí Metafolinu můžete obejít i genetický problém se zpracováním kyseliny listové, tedy některých forem MTHFR mutací. Metafolin je již hotový metabolit kyseliny listové, proto jej tělo nemusí nijak dále přeměňovat a přímo jej využije pro dělení buněk.

Až budete hledat pro sebe a své miminko víc, podívejte se na www.femibion.cz