O knize
Moje milé čtenářky (nebo i čtenáři?).
Moc vám děkuji za přízeň, kterou jste mi v průběhu několika týdnů věnovali. Byl to pro mě hnací motor a bez vás bych to nikdy v životě takto rychle nesepsala. Rvalo mi srdce, když jste netrpělivě čekali na každou další kapitolu a já ji nemohla pro vás rychle napsat. Jsem totiž jen obyčejná žena, která chodí do práce, má manžela, děti a kupu povinností. Ale nakonec jsme se dobrali do zdárného konce a vy konečně víte, jak to dopadlo.
A teď k vaší otázce, která se skloňovala snad pod každou kapitolou – je tohle fikce nebo pravda?
Trochu si teď připadám jako Jonathan Frakes z pořadu Věřte nevěřte – pamatujete, ne? Napínám vás, já vím. Rozhoduji se totiž, jak na tuto otázku správně odpovědět. A odpovím takto:
Příběh je smyšlený, protože je zasazen do jiné doby a prožívají ho jiné postavy, ale odehrává se na reálném podkladě. 90 % zážitků s Alzheimerem je autentických – osobně prožitých. Dějová linka s Viktorem není má zkušenost, ale tento příběh se stal. Jen jsem tento osud propůjčila Johaně, která s ním naložila tak, jak bylo vlastní jejímu charakteru.
Všechny uvedené postavy mají reálný předobraz.
Chtěla bych ještě podotknout, že jste nečetli hotové literární dílo, ale byli jste součástí tvůrčího procesu.
Kdysi jsem dostala jednu dobrou radu: „Pokud chceš vědět, jestli je to (cokoliv, co tě baví) opravdu dobré, tak to sdílej. Nevadí, že to není dokonalé. Prostě to sdílej. Sdílej ten nápad, tu myšlenku. Získáš užitečnou zpětnou vazbu, díky které se pak můžeš zdokonalovat.“
V lednu tohoto roku jsem se rozhodla, že to tedy zkusím. A když jsem s bušícím srdcem uveřejnila první kapitolu, překvapilo mě, že to má pozitivní ohlas.
A také moc děkuji i za konstruktivní kritiku. Opravdu moc mi pomohla. Viděla jsem, jak se mi s každou další kapitolou – díky vám – styl psaní vyvíjí a zraje.
A díky vašemu nadšení si dovolím si trochu neskromně konstatovat, že by tento příběh mohl zaujmout nakladatele, kterého určitě oslovím.
Je však na knize ještě spousta práce. Prvotní kapitoly musím přepsat. Původně jsem zamýšlela zahrnout více témat, které jsem pak vlastně nedokončila a pro čtenáře pak v průběhu příběhu pozbyly význam. Mnoho postav potřebuje dokreslit a rozvětvit důvody jejich jednání. Jsem si vědoma i stylistických chyb, opakujících se slov, dokonce jsem objevila i hrubku! Je tam i pár faktických chyb. To všechno jste velkoryse přehlíželi!
Další otázka, kterou jste mnohokrát zmínili, byla, zda bude mít příběh pokračování. Odpověď je ano.
Vím, že se opakuji, ale ještě jednou vám moc děkuji za každou zpětnou vazbu.
A teď bych vás ráda požádat ještě o jednu věc. Potřebuji vymyslet název. Pomůžete mi?
Doporučujeme
Těším se na pokračování a držím palce, ať vyjde i kniha. Máš určitě potenciál, je to hodně čtivé 🙂. A chci vědět, co je s Viktorem 💪😆
@ajronka Kniha s názvem "na tenkém ledě" by mě přiměla ji otevřít 👍
Moc ti fandím, příběh jsem četla ráda! Přiznám se, že můj životní sen je psát, ale já nejspíš zůstanu u toho snu 😀 Fandím všem odvážným začínajícím spisovatelům 👍
@ajronka to se dozvíš až v knize :-P
Nazev by se mi k tomu hodil neco ve stylu.. Pamatuješ.. nezapomínej.. .. vychazet z te paměti.. protoze by se to vztahovalo jak k deji, co se stal, tak k babičce, ktera ví/neví...
Přibeh se mi moc líbil, emoce moc pekne vykreslené.
Pokud se nechceš trápit názvem, nech to nakladateli, málokdy zůstává ten původní, autorem vymyšlený nazev 🙂 a drzim palce při oslovovani! Mala nevyžádana rada - neklesej na mysli, když se dva měsíce (nebo půl roku) neozvou. Po fazi psaní a uprav nezbytně přichází fáze čekání 🙂
👏 super, moc děkujeme za příběh i za dovysvětlení. Nenech si vzít svůj den. S názvem neporadím, na tohle nemám talent 😁 Těšíme se na další příběh.
* svůj sen tam mělo být 😁🤦🏼♀️
Co třeba Johana....a nebo 3 životy matka, manželka,milenka 😉
@exbordelar moc drzim palce s dalsim krokem. Myslim, ze ctenarky si najde, nakladatele taky 🙂
jen k tomu vykresleni postav - chapu, zes ho potrebovala uklidit. Ale to - JAK- je slaby bod pribehu. V dopisu pise, ze je to mesic od toho momentu, co videl celou rodinku a pochopil, ze v Joz zivote nema misto a odchazi. Ze se zamiloval a chce s ni prozit zivot.
Ten odchod je dobre reseni, v dalsi kapitole se s "detaily" a logistikou vyporadavas dobre - ty vnitrni otazky - Jak s praci? kam? atd. Ale ta laska tam nestimuje. Chapu, ze potrebujes, aby byl stastny, ale to je moc.
Jako kde ji potkal - v malomeste? tak proc by se pak stehoval pryc? ona by se oo 3 tydnech znamosti stehovala za nim?! blbost. Nebo ji potkal v miste noveho bydliste? a tam stravil kolik casu, kdyz jeste pracoval v stare nemocnici? dva vikendy? a za ty ze zamikoval do konce zivota? ta casova a prostorova linka s novou zivotni laskou nejde dohromady. Mozna napsat Nekoho jsem potkal, jsem zamilovany, chci videt, co z toho
muze byt bez toho, abych si to plevelil city k tobe, proto
musim odejit. Ne, ze je jasno. To za par tydnu a jeste i to s otaznikem, nedava v tomto kontextu smysl.
Vždy jsem se strašně těšila na pokračování. Kniha by byla super. Už aby bylo další pokračování
Já bych ji pojmenovala úplně jednodušše - Tajemství 😊
Cetla jsem jen nektere kapitoly a moc se mi to libilo. Doctu si to cele, ted na to budu mit cas. Tak ti moc drzim palce s dokoncenim i vydanim. Uricite to za to stoji. 👍❤️
@janedv ale on když píše, že se zamiloval a chtěl by s ní strávit život - myslí tím Johanku. Ale ví, že se mu to nesplní a chce, aby byla šťastná se svou rodinou a proto odchází. Aspoň tak jsem to pochopila já.
@exbordelar díky ti za super a poutavý příběh. Shltla jsem ho včera najednou 😀 potenciál na knihu to určitě má! S názvem neporadím l, na to nejsem. Ale jsem strašně zvědavá, zda ta část příběhu s Viktorem byla nějak "přibarvená" nebo se to opravdu vše stalo ve skutečnosti tak, jak jsi psala? Nebudu lhát, zasáhl mě ten příběh velmi, ani nevím proč a pořád nad tím přemýšlím. Třeba nad postavou Johanky, že neměla výčitky ke svému manželovi, že mu celý život "lhala"? A Jestli se ve skutečnosti ta žena s "Viktorem" už fakt nikdy nepotkali?
@andri_fialkova ne ne, v druhe casti dopisu pise, ze potkal svou zivotni lasku. Ne Johanu. A ze s ni chce zivot a deti. Jenomze to se muselo udat v poslednich 2-3 tydnech, az pote, co potkal jihanu+family na te chdbe kdyz mela zlomenou nohu. Tam si uvedomil, ze ji nebhde mit. To pise. A to pak nesedi, viz vys.
@janedv no já právě chápu, že to mluví o Johaně. Že ona je ta jeho životní láska. A protože má krásnou rodinu a on nechce zavdávat příčinu pro její starosti tím, že ji od rodiny odloudí a ona se bude trápit kvůli dětem, tak on odchází. Třeba nám to autorka osvětlí, jak to teda bylo myšleno. 🙂 @exbordelar 🙏
@janedv "Potkal jsem konečně tu pravou, o niž nepochybuji. Miluji ji tak, že bych však nesnesl pomyšlení, kdybych měl vytvářet půdu pro její starosti.
Nechci se podílet na Tvém trápení, které by určitě přišlo, kdybychom se potkávali. Nechci rozbíjet Tvou rodinu. A stejně vím, že mateřskou lásku nikdy nepřebije láska k někomu jinému. Je to ten nejvyšší cit, kterému nemůžu nikdy konkurovat."
Mě z toho vyplývá, že ta jeho osudová láska je Joz, ale protože ji nechce trápit rozložením rodiny, tak odchází.🤔
@andri_fialkova chápu to naprosto stejně.
@malenka3
@andri_fialkova Potkal jsem konečně tu pravou, o niž nepochybuji. Miluji ji tak, že bych však nesnesl pomyšlení, kdybych měl vytvářet půdu pro její starosti.
ta prava neni Johana. podle me je to nekdo jiny.
@janedv To je spíš vychýlení ze zvoleného stylu, jednou se obrací přímo na Joz, v druhé větě je obecný. Já každopádně ale souhlasím s tím, že je potřeba to všechno učesat, rozvinout, motivy ozřejmit a prohloubit. Já, pokud bych se nacházela v pozici redaktorky, bych třeba vřele doporučovala celý příběh časoprostorově ukotvit. Protože závěr, hup, 32 let je až moc...
@bramarfi ja tomu rozumim, ze prechazi z jednoho druheho. Ale v dopisu jsou stejne podle me 2 veci. 1) potkal Joz rodinu a uvedomil si, ze tohle rozbijet nechce, nemuze
2) oznamuje Joz, ze nekoho potkal a miluje ji a odchazi, aby se nadale nepotkaval s Joz coz by jitrilo city (obou) a mohlo zavdavat pricinu trapeni te nove zivotni lasky. Coz on nechce. Ja to chapu jako 2 zeny.
@bramarfi souhlas. Mě to na první čtení taky zmátlo, ale pak jsem to pochopila tak jak píšu. Je pravda, to není úplně jasně napsane.
@andri_fialkova jasne, uz vidim, jak to myslis - jakoze to je vyznano Joz, ze ona je ta zivotni laska, ale nikdy on od ni nebude chtit, aby opustila deti a nechce ji videt trapit se, tak mizi...
@bramarfi souhlas, v tomto pripade to chce hodne ucesat... Jako ano, cetla jsem to v rychlosti, coz knihu asi clovek cte s vetsim soustredenim, ale takovehle zamotani v klicove casti by se stavat nemelo. Vubec mi to tam nesedelo, jak pisu vys (kde ji potkal, koho, jak?) ale tazmenu stylu, adresace, vseho...
@malenka3 no vzdyt! to mi tam presne nesedelo, jako kdy ji potkal? a kde, v starem meste (by se pak nestehoval) nebo v novem (nedava smysl, ze by se TAK zabouchl, pac casove nesedi). Tim jsem prave ten svuj prvni komentar uvedla, ze toto mo tam nesedi. A ze by to bylaJoz mi z toho total jineho stylu adresace vubec nedoslo. Chce to redigovat 🙂
@janedv me zase napadlo ze si tu novou vymyslel, aby ho Johanka neuhánèla 😀
@martinka_33 no vidis, mame treti verzi pribehu 🙂 muzeme udelat anketu, ktera verze je nejoblibenejsi 😀
@janedv zase je hezký, když si čtenář může domýšlet podle svojí fantazie, akorát když potom na konci knihy přijde rozuzlení, jsem občas zklamaná, že to bylo jinak než jsem si představovala 😀
@martinka_33 jo, já teď dočetla Hartla a Malý pražský erotikon a ten konec se mi nelíbí 🤣 nějak mě zajímá odpověď na otázku, kterou autor nechal nevysvětlenou 🙈
@janedv
@andri_fialkova ja to cetla cele a v tom dopisu pise o te Johane.
A vubec me nenapadla jina moznost, ja to pochopila naprosto jasne, ze pise o te Johane.
Ja patrim k tem, co to docela kritizovali. Stylisticke chyby, opakujici se slova.
Souhlasim, ze prvni kapitoly byly horsi. Nebavily me. Treba popis prace zdravotniku a ta faze se skolou (nekoho to naopak muze bavit). Nekdy zbytecne rozebirani sebe sama.
Viktor z meho pohledu nejak moc romanticky a uhlazeny a ucesany, na to, ze to je mlady doktor. Oni vetsinou takovi nejsou 😅 aspon lidi, co ja znam. Mam medicinu a byla to dobra sebranka. Ten dopis jsem mu moc neverila.
Cim jsem cetla dyl, tim to bylo lepsi.
Kapitoly s babkou a Alzheimerem naprosto nejlepsi. Realita, perfektne, lehce sarkasticky popsana, i ten sloh najednou o hodne lepsi. Krasne popsany vztah k manzelovi, urcita setrvacnost, unava, ale pritom porad laska a respekt. Vztah s manzelem byl popsany o level vys nez trochu bravickova romance s Viktorem. Proste meli daleko vic odzito. Je z toho citit osobni zkusenost. Kdo nezazil na vlastni rodinu tuhle diagnozu, neuveri, kdo ano, vi, ze muze byt jeste hur.
Knihu podobneho stylu bych si rada precetla na dovolene nekde na plazi a pak poslala dal. Nemusela bych ji nutne mit doma, ale pobavila by me.
Drzim palce, at se dari.
Jestli knížka vyjde, ráda si ji koupím.
Rozhodně to byl dech beroucí příběh. Moc děkuju za sdílení. Název knihy navrhuji: Zakopané tajemství/ Johanino tajemství/ Vzkaz v lese
Začni psát komentář...
Na tenkém ledě
Jediná noc