Vděk - jak jej naučit u dětí

Blíží se období Vánoc, z televize se na nás hrnou reklamy, nakupujeme, přeháníme to se vším, s jídlem, dárky, hračkama, a pak jsme někdy zklamaní, že děti nic z toho dost 

neocení, že vše berou jako samozřejmost. 

Narazila jsem na jedněch amerických stránkách na hezký článek, 

tak si jej dovolím přeložit, protože se mi moc líbí.

"Čtyři jednoduché způsoby, jak naučit děti vděku

Věřím, že vděk je něco, co musíme děti naučit. Myslím, že často vidíme věci, které chceme změnit, opravit, věci, které nemáme, a tím, jak hledáme ty správné věci, tak nám ty hezké chvíle vděku a radosti protékají mezi prsty. Jako rodiče jsme pověřeni zvláštním darem - příležitostí naučit 

naše děti hledat to dobré ve všech těch výzvách a naučit je žít se srdcem, které je vděčné.

1. Vše začíná u Vás.

Děti nás sledují. Sledují každý náš pohyb, vidí nás, když hudrujeme, stěžujeme si, a vypadáme neštastně. Kdysi ke mě přišlo mé dítě a zeptalo se mne, proč nejsem štastná máma. Ta slova mě bodla u srdce - a donutila mne přemýšlet. Nechtěla jsem, aby mě mé děti viděly vést 

život postrádající radost, i když to bylo náročné. 

Popravdě, velká část mého života byla plná výzev – finance, zdraví, vztahy – a pak jsem v jednu chvíli zjistila, že můj život může být buď hořký nebo štastný. Nic moc mezi tím není. Takže se sledujte. Buďte skuteční, ale taky se ujistěte, že vaše děti vás uvidí být vděční. Zřetelně pak uvidíte, že se změní postoj u vás doma – na místo brblání o tom, co není v pořádku, děkujme za to, co máme. Děti jsou vnímavé a všimnou si i nepatrné změny v našem postoji. Vyberte si býti vděční.

2. Uveďte vděk do praxe

Udělejte z něj část vaší rodinné strategie. Začněte třeba tím, že si přes týden budete se členy rodiny povídat o věcech, ze které jste ten den vděční. Třeba já při uspávání, když uložím své  chlapečky do postele, často si povídáme a chci, ať mi řeknou, jaká část dne byla nejlepší. Taková obyčejná otázka, ale přiměje je přemýšlet a hledat to dobré. Nemyslím tím, že pomineme i ty špatné věci z toho dne  - my máme i špatné zážitky, a také naše děti. Vlastně to je to poslední, co naše děti potřebují, abychom ignorovali nebo bagatelizovali, čím prochází. Připusťte i takové chvíle, jejich obavy a všechny jejich starosti. Vždycky. Spíš jde o to, dostat vděk do praxe u vás doma.  Prostě z něj udělejte část vaší denní rutiny. Vděk je nakažlivý.

3. Žijte život „sklenice napůl plné“

Myslím to vážně. Prostě začněte věřit, že jste takoví. Jedna má milá přítelkyně, Amy, mi kdysi řekla, že ve svém domě nemáme býti teploměrem, ale raději termostatem. Když jsme totiž teploměrem, jednoduše odrážíme náladu v domě. Pokud je v něm brlbání, nespokojenost, úzkost, jsme toho součástí. Pokud jsme ale termostatem, pak regulujeme náladu v domě dokonce i se vším, co se doma děje. JE to těžké, já vím. Ale jen přemýšlejte, jaký by byl váš život s přístupem, že sklenice je napůl plná, a ne napůl prázdná. Jak rozdílné by byly naše vlastní životy, a životy našich dětí, i životy ostatních. Život je někdy těžký. Potřebujeme okamžiky, lidi, kteří si vybrali se usmívat na místo mračit se, a ty, kteří obejmou a milují bezpodmínečně.

4.Dávejte zpět

Nežijte svůj život jen pro sebe a nehromaďte věci. Před pár lety jsem pořádala garážový výprodej a moje dcera Grace se mne zeptala, proč prostě ty věci nedám lidem, kteří je potřebují. Přimělo mě to přemýšlet. Jak často lpím na věcech pro sebe a zapomínám dávat čas ostatním? Učte své děti dávat. Vemte pár drobných z pokladničky o svátcích, aby je děti mohly dávat do pokladniček Armády spásy pokaždé, co jdete do obchoďáku. Nechte je, at jsou dobrovolníky. Přispívejte. Adoptujte dítě z chudých zemí. Podporujte je, at pomáhají svým sourozencům. Pomáhejte sousedům. Dávejte bez toho, abyste čekali něco za to. To je dar.

Čtyři triky jak naučit vděku. Jednoduché způsoby jak zušlechtit vděčná srdce ve světě, který potřebuje více lásky."

Originál text

http://findingjoy.net/four-simple-ways-to-teach-kids-gratitude/