Procházka v přírodě je vítaným a hlavně zdravým zpestřením během dne stráveného uvnitř bytu nebo ve školce. Jaro navíc přímo vybízí k výpravám do probouzejícího se lesa nebo zelenajícího se parku. Všechno kolem voní, kvete a pučí. A právě zde se silně projeví dětská superschopnost ochutnávat okolní svět ústy. Mějte se ale na pozoru, některé rostliny jsou sice krásné, ale silně jedovaté. Pojďme si projít takový malý herbář těch nejběžnějších, se kterými se malí průzkumníci mohou v přírodě setkat.
V houštinách a u potoků se můžete setkat s dva metry vysokou rostlinou s hnědofialovými skvrnami na lodyze a květy podobnými bezu. Jde o Bolehlav plamatý. K otravě stačí nadýchat se jeho vůně. K příznakům patří těžknutí končetin, pocit na zvracení, problémy s dýcháním, polykáním a mluvením.
Plazí se po zemi a polorozpadlých budovách. Břečťan sice dokáže evokovat romantickou atmosféru malebného venkova, je ovšem mírně jedovatý. Po konzumaci většího množství plodů se dostavují křeče, úporný průjem a může se objevit i vyrážka.
Jeho květům se říká andělské trumpety – jsou bílé s trubkovitým tvarem. Roste na opuštěných místech, ale pěstuje se i jako pokojová rostlina. Jedovaté jsou všechny části. Po požití vyvolává blouznivé stavy, proto se mu ve starověku říkalo blázníček.
Něžná květinka? Ale kdeže! Bobulky konvalinky obsahují látky podobné lékům na srdce. V nízké koncentraci jsou i v dužině květů a plodů. Konvalinka je vylučuje do vody ve váze, proto ji nedoporučuji jako součást jarní květinové aranže, kde by mohla zahubit ostatní rostlinky.
Má roztomilé růžové kvítky, jejichž vůně nás může omámit až k mírným závratím a vyvolat bolest hlavy. Plody lze zaměnit za rybíz a jsou tak hořké, že je okamžitě vyplivne i malé dítě. Nicméně otrava se projevuje pálením v ústech, nadměrným sliněním, křečemi břicha, zvracením a průjmem.
Tento jeden a půl metru vysoký keř roste na slunných místech. Jedovaté jsou listy, kořen i plody, které děti mohou zaměnit za třešně. Smrtelná je dávka už tří bobulí. Příznakem otravy je sucho v ústech, zrychlený tep, rozrušení, stav podobný opilosti, halucinace.
Je to krásný a vznešený keř, na kterém dozrávají rozkošné červené bobule. A právě ty lákají nenechavé ruce dětí. Tis je však prudce jedovatý. Alkaloid taxin se trávicím traktem rychle vstřebává a příznaky otravy se objevují již po 20–30 minutách. Slabě jedovatý je i jalovec, cypřiše, a túje.
Čilimník převislý neboli štědřenec způsobuje vážné komplikace. Lidově se mu také říká zlatý déšť. Na procházce ho rozhodně nemůžete přehlédnout. Už požití 2 až 5 semen a pěti květů ale způsobí vážnou otravu, která narušuje nervovou soustavu.
Bolestivé puchýře, vyrážky, zarudlá kůže – to vše mohou být průvodní jevy následující po dotyku rostlin. Nepříjemné zarudnutí způsobuje například škumpa a po dotyku třemdavy vám mohou naskákat solidní puchýře.
routa vonná, třemdava bílá, třezalka tečkovaná, chmel otáčivý, vratič obecný, mák, muškát neboli pelargonie, vlaštovičník větší, tulipán a řebříček
Toxická jsou například jádra broskvoní, meruněk, švestek, jablíček a hořkých mandlí. Z nich se pomalu uvolňuje kyanovodík.
10 nejjedovatějších rostlin naší přírody: oměj šalamounek, rulík zlomocný, posed bílý, rozpuk jízlivý, bolehlav palmatý, konvalinka vonná, náprstník červený, blín černý, vraní oko čtyřlisté a konitrud lékařský.
Zdroje fotek: www.pexels.com a https://pixabay.com/
Začni psát komentář...
Pouze si dovolím opravit chybu - štědřenec je opravdu jedovatý, ale na obrázku máš zlatici, ta jedovatá není.