Povinný rok ve školce před nástupem do školy má naučit děti socializaci s ostatními vrstevníky a nastavit tak rovné startovací podmínky pro všechny. Co všechno by umělo dítě umět, znát a ovládat před nástupem do mateřské školky?
Co si vybavíte, když se řekne mateřská školka? Pravidelné svačinky, vycházky, spaní po obědě a hromadu hraček? Také zde vzniklo nejedno přátelství na život a na smrt nebo první lásky z pískoviště. Možná o tom ani nevíte, ale kromě toho všeho vás učitelky formovaly tak, aby jste byli připraveni na nástup do první třídy.
Následující seznam je spíše orientační, každé dítě je jiné a také požadavky školek se liší. Některé jsou striktnější, ty tolerantnější počítají s tím, že děti se mnoho naučí v kolektivu.
I když vám školka nedá seznam dovedností, které by mělo vaše dítě zvládat, může je považovat za samozřejmé. V každém případě se počítá s tím, že paní učitelka dětem pomůže a tyto dovednosti je bude učit. Je důležité, aby rodič spolupracoval.
I když vaše dítě něco neumí, ve školce se ji určitě naučí, není proto nutné vše násilně dohánět.
Reakce a rady ohledně různých směrů výchovy ve školkách naleznete na jednom z mnoha diskuzních fór věnovaných tomuto tématu:
Je velice důležité, aby dítě paní učitelce důvěřovalo. Nikdy byste dítě neměli zastrašovat ani paní učitelkou ani školkou. Pokud se vám něco na paní učitelce nelíbí, nikdy byste to s ní neměli řešit v přítomnosti dítěte – je ve vašem vlastním zájmu, aby dítě mělo paní učitelku rádo.
Nástup bude trochu komplikovaný odloučením od maminky. Některé děti to ponesou opravdu těžce – a vy s nimi. Velice dítěti pomůžete, když nebudete ve stresu vy sama. Můžete své dítě chlácholit, ale musíte být pevně rozhodnutá odejít a odchod zbytečně neprodlužovat, naopak byste neměla odcházet tajně bez rozloučení. Je dobré dítěti vysvětlit, kdy se vrátíte a potom se opravdu včas vrátit.
Na závěr si dovolím ještě zlatá pravidla mého oblíbeného spisovatele, pastora a filozofa Roberta Fulghuma. Vychází z kouzelné knížky Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce:
„Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:
Zdroje informací:Vaše děti a kniha Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, Robert Fulghum, 2015
Zdroj fotografií: Pexels.com
ty tkaničky neumí ani 6-letí. Ve školce sice nepracuji, ale 1x týdně vypomáhám při bruslení a teda tkaničky nezaváže samo ani jedno. Hodně jich si neumí samo sundat helmu z hlavy, rozcvaknout klips na gatích, zapnout cvok na riflích atd. A s poznáním oblečení je taky trochu problém občas. Převlíknout ano, ale vždy mě zaráží, jak si po brusláku vše sundají, zůstanou v kalhotkách(trenkách) a pak až začnou hledat, co by si oblekli 🙂))
S tkaničkou souhlasím. Syn se naučil zavazovat až v šesti letech. Učila jsem i dříve, ale prostě to nechápal.
Také mě ty tkaničky zarazily. Tak do školy ano, ale do skolky to zvládne asi málo deti.
Tkanicky me taky dostaly ...
Ja souhlasim s maminkami. Podle mne je to i z toho duvodu, ze maminky davaji do skolky detem casto boty s tkanickami. Ty deti ovsem zavazat neumi, takze musi pomoci ucitelka a umite si predstavit, jak dlouho zabere zavazat boty 20-ti detem, kdyz se jde ven na prochazku. Takze do je podle mne duvod, proc se to tady uvadi.
Jinak ja bych byla opatrna i s chlacholenim. Cim dele trva louceni uplakaneho ditete ve skolce, tim horsi je odchod (jak pro maminku, tak zejmena brecici dite, ucitelky ve skolce a dalsi deti v kolektivu). Takze bych odlouceni zbytecne neprodluzovala, je to pak spise horsi.
Ale krasne sepsane, urcite pomuze predevsim maminkam, co posilaji na podzim sve deti prvne do skolky.
Zavát tkaničky a umět říct, kde dítě bydlí, byl požadavek u zápisu do ZŠ!
Začni psát komentář...
Ještě jsem se nesetkala se 4letym prckem, které si samo zaváže tkaničky.. Ale jinak ok 🙂