Vilémek ♥️

6.9.2019 , 4:30h

Příběh Vilémka začal předpovědí nejstarší dcery,že ještě nejsme všichni, že prý chybí ještě Ema. Miminko už ale v plánu nebylo a tak jsme si z toho dělali legraci. Loňské Vánoce ale miminko opravdu přinesli a s ním i šok. Rodila jsem 3x doma a už jsem po tom 3.rodit nechtěla, byla jsem tehdy ráda,že i po třetí to vyšlo. Měla jsem před třetím porodem ne strach , ale cítila jsem velkou pokoru a vlastně jsem si říkala: dva porody doma bez komplikací a co když třetí nebude, není to samozřejmost. 

Těhotenství s Vilémkem bylo už náročnější,než předchozí. Přeci jen tři děti doma, starosti s tatínkem holek , práce z domu , i fyzicky už bylo znát ,že 4 těhotenství za 8let jsou až až. Ale komplikace žádné nebyli. Pana doktora jsme navštívili 2x a jednou porodní asistentku. 

Blížil se 38.tt a už jsem čekala,kdy to přijde. Poslední dvě děti přišly 38+2 ... Vilém mě trochu napínal a od 36tt zkoušel poslíčky, takže už jsem ztrácela přehled,co se v tom pupíku děje. V den D jsem ale cítila menstruační bolesti a říkala jsem si, že to už je zas jiné než poslíčci. Když večer všechno utichlo přicházeli mě známé píchavé bolesti do podbřišku... 24min, 20min ... postupně se to od 22h zkracovalo, v jednu ráno po 10min. Překvapilo mě, že tyhle bolesti tentokrát zvládám dobře. Snažila jsem se to spíš pozorovat, uvolnit tělo a zlehka pomalu dýchat. Muž spal a váhala jsem, kdy mu to říct. Nesnáším když na mě při porodu někdo mluví, kouká na mě nebo se o mě prostě chce starat. Nakonec jsem mu to řekla a byla jsem ráda,že ještě spí a já že můžu být tiše jen uvnitř sebe. Pred 3h ráno jsem pravděpodobně byla už otevřená a vše se zastavilo. Byla jsem v takové startovací poloze ,ale cosi mě nutilo být víc v záklonu opřená dozadu o ruku a polštáře. Po 10min odtekla voda, hodně vody ,což mě překvapilo. Voda mi nikdy takhle netekla. Muž to prý slyšel a cítil vůni... Dalších pár minut nic. Ale ještě pořád jsem byla úplně uvolněná, jediné co mi šlo hlavou bylo,že miminko je vysoko a že mě čeká asi pořádná práce. Nevím,jak jsem na to přišla. Pomalu přicházelo tlačení takové jak ho z předchozích porodů neznám. Takové jemné, spíš jako by mi tělo říkalo, tlač si sama,jak dovedeš podle svých sil. U předchozí to bylo neovladatelné a zcela mimo mě, takže naprosto jiná zkušenost teď. A tak jsem zkoušek jemně přitláčet a sama jsem to kontrolovala prstem uvnitř. Postupně jsem zvládla tlačit víc a když to šlo,jakoby tělo ještě samo přitlačilo. Po chvilce už to byl obrovský tlak a já jen věděla,že to budu muset udělat rychle, že tam to miminko nemůžu dlouho nechat. Před miminkem byla další voda a strašně mi tam překážela,jak se boulela a tak jsem ji jemně prstem praskla. Díky tomu už začalo miminko rychle klesat a přišla ještě větší intenzita, ale už jsem věděla,že brzy miminko protlačím do porodních cest. Pořád mě to nutilo být v záklonu a zvedat zadek. Vím jen že jsem hodně nadávala,že to strašně bolí a že určitě umřu nebo prasknu. Muž už byl plně vzhůru a čekal (nemohl nic dělat, předtím dostal vynadáno, že mě pohladil, mluvil,nebo že chtěl trochu rozsvítit). Viděl miminko nosánkem dolů a když se narodila hlavička,tak viděl a cítil jak mu z dýchacích cest vytekla plodová voda. Lehce ho přidržel, když rotoval a chytil si ho.Tlačení trvalo 22minut. Pro mě úleva přišla jen z části. Placenta mě tentokrát uvnitř vyloženě rozčilovala, bolelo mě z ní celé břicho. Ale asi 45min silně tepal pupečník, takže jsem musela vydržet. Jak dotepala,tak jsem ji zkoušela vytlačit vlastní silou a povedlo se. To byla teprve úleva a mohla jsem začít plně vnímat miminko. 

Vilémek byl z toho trošku přejetý, nechtěl ani očička otevřít. Přisál se ale brzy, barvu měl krásnou. Až večer si nás prohlédl,když se setmělo. 

Po porodu přijela PA, škoda že ne ta naše,ale náhradní. Zkontrolovala nás a zas jela... 

A teď už spolu odpočíváme 🙂

Za těch 22minut tlačení si přijdu jako bych složila kamion s uhlím , cítím všechny svaly, ale jinak jsem bez poranění ☺️ Teď už jen donutit se být co nejdýl v klidu. 

Ještě jsem zapomněla na bylinnou napářku, která mi toto těhotenství přišla do cesty. Dělala jsem si jemnou ne horkou ve 38+0 a ve 38+6. Porod přišel 39+0 🙂 Už se těším ,až budu moct využít můj nový krásný set od Steamy.cz na poporodní hojení ♥️

A já teď můžu děkovat Bohu, že se mi všechny děti mohly narodit doma 🙏

Předem prosím, že si nepřeju pod článkem debaty o bezpečnosti porodu doma 😀 Mám už dvě domarozené holčičky, takže rodit doma pro mě nebylo nic nového, přesto respekt z porodu byl. Ještě 2týdny před porodem jsem si nějak neuvědomovala, že vlastně bude muset ven 😀 Věřím, ale že vše je vždy tak jak má ... Venoušek s námi prožil hodně ošklivé období, opravdu hodně stresu, strachu a bezmoci - celý ten čas probíhal soud o moji nejstarší dcerku s expřítelem, který mi ji jednoduše chtěl vzít. Že se k nám chystá mimi klouček jsem věděla delší dobu, proto jsem mu už předem řekla, ať přijde jen pokud ví, že vše dobře dopadne. Zpočátku jsem si byla lehce nejistá, jestli nepřišel jako "náhradník" za starší dcerku. Po předchozích těhotenstvích jsem byla rozhodnutá jít jen na 2-3 ultrazvuky. Naštěstí jsem díky Jitka Blábolilová našla pana doktora a brzy jsem našla i porodní asistentku 🙂 a tak jsem opravdu šla jen na2 ultrazvuky a na kontroly k PA. U holek jsem poctivě cvičila a připravovala se , teď byli úplně jiné starosti ... soud mi opravdu dceru vrátil, zanedbanou ale vrátil a celé léto jsme ji chystali do 1.třídy. Naštěstí mám muže, který má kouzelné ruce a dělá kraniosakrální terapii, měl se mnou plno trpělivosti a pečlivě se o mě staral . První dva porody byli naprosto odlišné. První pomalý, dalo by se říct bezbolestný a druhý rychlý, intenzivní a hodně bolestivý. Možná i proto jsem měla docela respekt, přece jen intenzita druhého porodu mě před těmi 3mi lety docela šokovala. 

Venoušek se začal hlásit, že chce na svět asi tak v 1h ráno, kdy mi cosi luplo v bříšku, voda ale netekla a když děloha ztvrdla nebylo to nic s čím by se nedalo spát a tak jsem prostě unavená z předešlého dne spala. Vím jen, že mě občas tlak v podbřišku vzbudil a bylo mi to divné. K ránu jsem se tedy divila, proč mám v kalhotkách hlen-čistý bílý. Ale jak jsem vstala bylo mi to již vcelku jasné.Stahy už najednou byli dost intenzivní. V tu chvíly jsem psala PA, že teda asi vážně rodím. Muž vybalil půjčený bazenek, ale za pár minut jsem mu už říkala, že to je zbytečné. Táhlo mě to do ložnice, kde jsem si pod sebe stihla dát akorát podložku. Přišla už jen jedna slabá kontrakce a za ní už doslova fičák. Asi 4 dlouhé tlačící kontrakce cca prý po minutě. Stačila jsem jen mít ruku mezi nohama, tlačit a řvát jako lvice 😀 Tatínek držel hlavičku a čekal, než dorotuje a narodí se celý ... porodní asistentka dorazila asi půl hodinky po narození, krásně nás opečovala a pak už jsme jen odpočívali za ruchu dvou starších nadšených holčiček...

Muj druhy domaci porod probehl opravdu jako jedna velka boure, tornado... Poslicci ten den byli castejsi, ale porad podobne jako jine dny... vecer mi tedy projelo hlavou, ze treba nechce ven 12.12.(coz by bylo fajn, kdyz prvni je 6.6. )... ve 22h jsem mela pocit, ze se mi rozskoci pupek, miminko se pretocilo z prave predni polohy jednim skokem na levou stranu. Udelalo se mi mdlo a zle od zaludku, od te doby mi bylo zle z vecere a kazdou chvilku jsemmela pocit ze to vyzvracim, coz je pro me katastrofa... Do 3 do rana obcas poslicek u ktereho jsem kvuli zaludku mela pocit, ze asi umru, jak miminko tlacilo na zaludek.A ve 3h a par minut to zaclo... ostre pichani do beder a slabin kazdych par minut.  Prestalo mi byt komplet zle...ale prisla smrst... zadny bezbolestny porod, ale pichance nozem...jeste jsem se snazila uvolnovat rty a neblokovat si otvirani. V 5h a par minut jsem usoudila, ze v leze ve vane uz dalsi stah nevydrzim a napadlo me se vnitrne vysetrit, nebyla jsem z toho vubec chytra, ale dalsi stah byl komplet tlacici...a dalsi a dalsi...takze jsem byla zavesena o vanu a rvala jak silena... mezi stahy jsem kontrolovala vnitrek a nechapala, ze po chvilince mam hlavu miminka napul cesty pochvou, protrhla jsem blany a dalsim stahem byla hlavicka u hraze, strcila jsem prsty do hraze a posledni 4 obri stahy vypudili hlavicku ven.. mohlo to trvat 10-15min az do porodu celeho miminka. 

Malicka byla naprosto klidna, ruzova... Ja v soku 😉 

Byl to planovany domaci porod, ale ja bych snad nestihla dojit ani tech 50metru... 

V poledne prijela PA, nemam zadne poraneni, miminko v poradku.... vstrebavame sok 😉

Proc prirodni?

Jsem proste takovy prirodni typ a tak jsem druhou polovinu tehotenstvi s dcerou stravila v prirode, kde se mala take narodila. 

Byl horky cerven 2011 , posledni dny tehotenstvi bylo opravdu vedro a ja uz jen odpocivala na louce ve stinu stromu. V den terminu jsem se rano probudila a citila, ze uz je to tu...menstruacni bolesti, nutkave vyprazdneni a lehounke stahy po 12ti minutach... cely den v podstate stejne, cela noc stejna ale stejne jsem nespala a cekala co bude. Rano kolem ctvrte uz jsem citila, ze dal lezet nemuzu a vysla jsem na zahradu. Bylo svezi letni rano, zpivali ptaci a ja rozdelala ohynek, abych si prohrala zada. Ohen byl posledni mesice tehotentstvi na dennim poradku, i jsem na nem rada varila. Zabavila jsem se nosenim dreva a nahrivanim se. Muz jeste spal, mel upal a ja ho nechtela jentak budit. Zacala jsem touzit po vode, jenze stahy me stahovali k zemi a tak jsem muze vzbudila. Vzal kovovou vanu, vydrhnul ji jak se dalo a na ohni zacal hrat vodu. Ja chodila kolem a tesila jsem se az do vody nasypu sul a odpocinu si tam. V 9h jsem se do ni natahla, krasna uleva, konecne me kazdy stah nesrazil na kolena. Zadek jsem mela ve vode uplne volne, coz mi vyhovovalo. Stahy prichazely casteji a casteji, ale ja uz cas nijak nevnimala.. pripadala jsem si jako obrovsky tunel a vnimala jen, co se deje dole... kolem 11te me vyrusilo horko, zjistila jsem, ze uz neni to krasne svezi rano, ale poradne vedro a dusno. Jenze tepla voda byla uzasna a tak me muz aspon chodil polevat hlavu studenou vodou. Vedel, kdy tam ma byt a kdy ne, uzasny porodni asistent. Pred polednem prisla krize, pocit, ze to hrozne trva, ze neumim rodit a dokonce, ze uz koncim a ted to za me nekdo doresi a bude klid, protoze ja uz nechci. Chtela jsem vylezt i z vany, ale prisla kontrakce a srazila me k zemi, tak ze jsem se zavztekala, ze stejne nedojdu ani do auta a vratila se do vody. Onen vztek mi umoznil si uvedomit, ze uz se asi blizi narozeni miminka a ze mi to jde vlastne skvele, dodalo mi to novou silu. Zkusila jsem se sama vysetrit a citila uvnitr obaly a tvrdou hlavicku. Po chvily se kontrakce z otviracich zmenili na tlacici... rekla bych, ze mohlo byt 12hodin. Po cca hodine jsem zjistila, ze se hlavicka sesunula jen o malinko a zkousela jsem tlacit, ale hlavicka vzdy zajela zpet a tak jsem si rekla, ze nebudu plytvat silami, kdovi jak dlouho to jeste potrva. Ponorila jsem se opet do tunelu a nechala telo, at dela, co potrebuje. Kazda kontrakce me donutila vydat ze sebe hlasite grrrr, jak se mi stahovalo cele bricho i s branici. Par poradne silnych stahu a uz jsem citila, ze hlavicka je natlacena uplne u vchodu. Rukama jsem si branila hraz a dal jsem nechavala tempo na telu a miminku. Prisla dalsi trojita kontrakce a hlavicka zajela zas zpet a me v sekunde projelo hlavou, kirna zas se vratila a najednou prisla jedna necekana, telo se stahlo jeste mnohem vic a hlavicka byla venku. Krasna tmava hlavicka..volala jsem muze, at honem prijde. Spolecne jsme hlavicku hladili a cekali na stah. Ten prisel, takovy jemny a byla venku cela. Muz ji drzel a vzajemne se prohlizeli. Dcerka na nej koulela tema velikanskyma novorozeneckyma ocima, bylo 14:50h...dusno, 35st, ostre slunce. Polozil mi ji na hrudnik a ja si prohlizela ty malinke nozicky.. dcerka se jeste prisala a ja porodila placentu, nejak jsem necekala, ze to bude tak brzy a tak jsem mela krvavou lazen. Stejne se blizila bourka a musela jsem i s dcerkou z vody. Muz nam jeste pripravil vodu novou a nez se zacalo bourit, tak jsme si uzivali dal v teple vode. Pak jsme si vsichni zalezli, venku radila poradna letni bourka. Dcerka si vybrala krasny datum 6.6.2011. 

Ted cekam na druhy porod, tentokrat si uzivam tehotenstvi zas jinak. Bohuzel ne tolik v prirode jako prvne. V peci PA,pece lekaru minimalni(do 20tt, nez mi doslo, ze me to pokazde je  stresuje, ze lekarka jen hleda patologie  divi se, ze zadne nesjou,.)

A rikam si, jaky prichod na svet si vybere tohle miminko? 🙂