(jistě si některé pamatuji můj druhý bezbolestny a prekotny porod kdy se na dvě velké kontrakce narodila naše Lilien, ty které si pamatuji pochopí mé obavy ze třetího porodu)

28.9 termín, den před proveden Hamilton (díky druhýmu porodu jsem si naivně myslela že to zase tak tak stihneme do porodnice) Nic, celý den poslicci který jsem krásně zaspala, druhý den taktéž. No nic tak ještě počkáme, chlapeček si vybere své datum. Já si přála když už tak 29.9.

29.9 ráno kontrola v porodnici, "jeee koukám že Hamilton tentokrát nic" ne no, tak mi byl nabídnut znovu ale odmítla jsem protože úterní byl tak bolestivý že jsem ji tam dole měla jak kdyby mě nakopal kůň.

Manžel už měl dovolenou a tak po kontrole říká co teď? 

No nic tak zajedeme do toho Brna, po cestě jsme se stavili na snídani u MC 😍 "Livanecky byly skvělý" 😀

Ještě mi to toho psala kámoška že pojede do Olympie, okey jedem tam za tebou aspoň se podívám ještě v klidu do Primarku, celé dopoledne jsme tedy trávili na nohách, jen co jsme sedli do auta že pojedeme domů (cca 14:00) mě začalo jaksi divné pobolivat břicho, cesta trvala půl hodinky domu, poslední 3 bolesti byly po 5 min tak si říkám že to je fakt divný. Došla jsem domů a letěla jsem na WC tak si říkám no to je asi jen střevní.

Celý odpoledne to ale pokračovalo, vzdy mi to šlo do konečníku, dala jsem si sprchu nepomohla, vana taky nepomohla a tak jsme si ve 20 řekli že pojedeme ať mě zkontroluji.

Na monitoru krásne kontrakce po 5 ti min které tlačili na konecnik, sestřičky nadšene že budou mít rychly porod, do té doby než došla dr a vysetrila mě 😭

Nález-stejný jako ráno 🙄

No byla jsem přesvědčena že domu už nejedem, mám strach že z ničeho nic porodim. Souhlasili a nechali si nás tam, manžel zůstal semnou ze strachem že by se nestihl vrátit. Byla to dlouhá noc, nic nepomáhá k tomu abych se otevírala, díky kontrakcim nešlo spát už jsem byla unavená. Manžel držel basu semnou na křesílku, dal si statečně asi jen 2 hodinky spánku, v 5 ráno musel jet domů vystřídat babičku která musela do práce, bylo jasné že porodim během doby než zaveze děti do školy 😀🙈

Bolesti už byly nesnesitelné 5-2 minuty ale já už potřebovala tlačit, manžel přijel zpět když mě viděl úplně se zhrozil, hned se ptal jestli za mnou byla sestřička mě prohlídnout, tak jsem mu řekla že od těch 4 co mi dělali monitor tu nikdo nebyl, super naštvaný že jde pro sestru, ta zrovna přišla, říkám ji ze už mě to hrozně tlačí že už nemůžu, jsem vyřízena a unavená 😭 zavolala doktorku ta mě vyšetřila a říká "vy jste zatím ale jen tak na 3 cm otevřená to vás nemá co tlačit na konecnik" tak ji říkám že hned co jsem měla první bolest tak mi šla do konečníku že si to asi nevymyslim, no třetí porod a měli mě za blázna.

Tak nic nooo budu trpět dal, ale co se nestalo, jdu do sprchy asi půl hodky na balóně ve sprše a už se to opravdu nedalo, tlačila jsem a bylo mi jedno jestli budu potrhana úplně celá nebo ne, tlačit bylo jediné co mi pomáhalo 🙄

Manžel už byl zoufaly, plakal semnou že mi nemá jak pomoc, jestli má jít pro tu sestru. Bolesti jsem zařvala asi 3 sprosté slova za sebou a hned tam byla sestra, opakuji ji ze už jsem vyčerpaná, vzhůru přes 24 hodin že už prostě nemám sílu a potřebuji tlačit 🙄

"paní ale my vám nemáme jak pomoct když se neotevírate, my potřebujeme aby miminko šlo hlavičkou dolů a vy se otevřela" 

Říkám ji jestli by mě mohla vyšetřit, to se jí nelíbilo protože mě přece vyšetřila před hodinou, ale už jsem byla zla a tak mě vysetrila.

"Jeee no vidíte pichnem vodu a jdeme na to"

Jakože fakt? Kdybych si nestála za svém hysterceni porodim tam to dítě sama 😳

Jo neporodim, protože už jsem byla tak vyřízena že jsem neměla sílu tlačit.

Na zádech? Nehrozí

Ve drepu? Trochu ale "musíte se zvednout miminku se tak nelíbí" takže mě zvedla a zpět na lehátko, jeden bok - nic nemám sílu, "pojďte na ty záda musíte už zabrat"

Nešlo to, neměla jsem se kde držet zapařit nic....

Dobře tak ještě zkusíme ten druhý bok, aleluuuja po asi 15 minutách jsme našli polohu při které jsem to zvládla, nohu jsem si držela ve vzduchu a tlačila, těžký to bylo moooc 😭

Sestra jen křičela ať ji nekopnu tou nohou co mám ve vzduchu že si ji musím držet,manžel mi to opakuje, ale noha se stejně neudržela 😀 sestru jsem za to vše nechtěně nakopala 😂 a když už jsem do ní kopla tak jsem si tu nohu nechala zaprenou o její rameno a náš maličký se na pár zatláčení konečně v 9.30 narodil 🙏🏼 čekal až ty holky budou ve škole a tatínek zpět 💙

Byl to dlouhý a bolestivý porod, teď zpětně jsem ale ráda že i přes ty bolesti jsem to vlastně zvládla úplně sama bez nějaké pomocí 🙏🏼

Člověk si řekne je to třetí porod ten bude nejhezčí, omyl, pořád budu nejraději vzpomínat na nás druhý, prekotny a bezbolestny 🙈

Všem co mají před sebou porod přeji opravdu hodně šílí, já sama už bych do toho nešla a obdivuji všechny ženy co mají více dětí 🙈

Od každého jsem měla něco 😀