Daniel Černý

Naše druhé děťátko se narodilo 1. května 2010 ve 23:50.Jmenuje se Daniel,vážil 3,32kg a měřil 51cm. Je to naše druhé sluníčko a štěstíčko!
Tak a přidávám popis porodu-přestože byl porod krátký,tak popis bude asi dlouhý :o)
Termín porodu jsem měla spočítaný na 12. května,ale už dlouho jsem si přála,aby byl mimís brzy venku,protože jsem byla už unavená z tahání bříška. V sobotu 1. května byl manžel v práci a já s dcerou u mých rodičů-opékali jsme buřtíky.Večer v půl 8 mi prapodivně ruplo v podbřišku a za chvilku ze mě vyhrkla plodová voda! Volala jsem manželovi,že místo domů jedem do porodnice.Manžel přijel,ještě mě zatáhl pod rozkvetlou třešeň na polibek:o)Chtěla jsem dcerku nechat u babičky,ale manžel si ji vzal domů s tím,že ji pohlídá sousedka a pak on.Odjeli jsme tedy do porodnice.Přijímala mě stejná porodní asistentka jako u prvního porodu-službu měla dokonce i stejná lékařka.Převlékla jsem se do noční košile,manžel s dcerou odjeli(dcerka plakala a mě to rvalo srdce...),no a pak mě čekal kolotoč monitorů,vyplňování papírů,různých ďobanců a samozřejmě nezbytného Yalu:o)Po 10. hodině jsem volala manželovi,že může přijet,byla jsem otevřená na 3cm,dostala jsem kapačku oxytocinu a kontrakce začínaly být dost nepříjemný a hooodně častý.Manžel nechtěl trávit noc v porodnici(pamatoval si první porod-byl tam se mnou asi 9 hodin),takže si dal ještě v klídku kafčo. PA mě zatím přesunula na porodní sál,kvůli dalšímu příjmu-kontrakce jsem měla každou minutu,dost bolavý-seděla jsem na balonu,funěla jak o život a myslela na Natálku i na mrňouska v bříšku-hladila jsem ho a domlouvala mu,aby si pospíšil ven no a manžel pořád nikde!.Po půl 12 už se mi chtělo tlačit,naštěstí se přišla podívat dětská sestra,tak zavolala PA.Vylezla jsem na porodní stůl a s velkou radostí slyšela,že už jen zajde lem a rodíme!Pak už to byl fofr-rychle přestavět stůl,přiběhla doktorka,do toho já začla nějak plašit…No prostě-na 1 kontrakci a 3 zatlačení byl náš malý Danielek na světě!!Narodil se ve 23:50 (4 hoďky a kousek po tom co mi praskla voda)!Sestra ho odnesla ošetřit a doktorka se dala po porodu placenty do šití-to bylo snad horší než celý porod(malý měl totiž tzv.salutující ručku,tak mi dal zabrat)…S úlevou jsem se pak nechala zabalit a zůstala jen ležet.PA mi podala telefon-zrovna volal manžel,že už je na cestě:o) Byl v šoku,když zjistil,že porod nestihl(jeho reakce:"to si děláš pr..l!":oD ),přiběhl pak celý červený a strašně se mi omlouval.To už ale přinesli Danielka (3320g a 51cm),moc se nechtěl přisát,ale nakonec se to povedlo.Rozeslali jsme pár sms a kolem půl druhé mě PA s manželem dovlekli na pokoj (no jo bylo mi jak kdybych slezla z kolotoče:o) )
Druhý porod byl mnohem rychlejší než ten první,ale zase mi mnohen dýl trvalo se dát dohromady-ani ne týden po porodu jsem dostala antibiotika na silný zánět prsu,už od začátku jsme bojovali se záhadným přisáváním malého,no a nakonec se mi necelé 3 týdny po porodu objevily deprese,takže jsme ukončili laktaci,mě se psychicky trošku ulevilo,mám za sebou popovídání s psychologem,zobání nějakých "bonbonků",a už jsem konečně fit.
Jsem šťastná,že máme synka-je to stejné zlatíčko jako dcerka,ze které se stala velká pomocnice!!!