Myslím, že každý někdy chtěl upustit někdy od přístrojů a ponořit se do světa příběhů na papíře. Proto bych vám chtěla představit knižní sérii Kočičí válečníci.

Knižní série je, jak už příběh napovídá, o kočkách, které žijí v divočině. Příběh vás magický vtáhne do sebe, že vy, ani vaší malí posluchači, jí již nebudete chtít odložit dokud se nedozvíte jak to dopadlo. 

Jak se k nám dostala?

První díl jsem si pořídila jen proto, abych si měla jak zkrátit dlouhý čas. Tehdy můj malý brouček ještě nebyl na světě. Zašla jsem si proto do knihkupectví pro něco, co by mě zaujalo a byl by v tom spíše dětský příběh. Vybírala jsem hodně dlouho. Tehdy jsem se rozhodovala mezi příběhy od stejně spisovatelky (Kočičí válečníci, Zákon smečky a Volání divočiny). Šahla jsem po Kočičích válečnících a po Volání divočiny v naději, že to bude dobré čtení a že přísloví, Nesuď knihu podle obalu, bude na místě. 

Trvalo mi nějaký ten čas, než jsem se k ní dostala a odhodlala jsem se jí přečíst. Jakmile jsem se do příběhu ponořila už jsem to chtěla dočíst. Natolik mě ten příběh zaujal, že jsem si řekla: ,,Až bude malá starší budu jí to číst před spaním.''

Nedávno jsem si pořídila i druhý díl, který jen čeká až skončí vánoce, abych se do něj mohla s chutí pustit. Také jsem se dozvěděla, že hřbety jakýmsi způsobem navazují na sebe, což bude v knihovně dělat ještě hezčí dojem. 

Série jsou 3, ale v češtině je jen 1, ovšem co jsem slyšela tak se blíží i 2. 

Co sděluje autor knize... 

Čtyři klany divokých koček si odedávna dělí území lesa podle zákonů, které stanovili kdysi dávno jejich předkové-válečníci. Kočkám Hromoveho klanu však nyní hrozí nebezpečí, protože bojovníci že Stínového klanu jsou den ode dne silnější. Umírá jeden ušlechtilý kočičí válečník za druhým, a za stále záhadnějších okolností... Do toho zmatku a nejistoty přichází obyčejný domácí kocourek Zrzek. Zpočátku se zdá, že mezi ostřílenými kočičími bojovníky nemá šanci, ale pak se ukáže, že se mu vyrovná jen málokdo! 

(Doporučení pro děti od 9 let.)

- ukázka z knihy, jelikož nejsem zvyklá dát jen na popis na zadní straně knihy. 

(Fotografie se hřbety knih mi nepatří, jen jsem si jí "vypůjčila" z internetu)