Hrad a pevnost Špilberk

Další z hlavních dominant města představuje hrad Špilberk. Už z dálky nelze přehlédnout kopec porostlý zelení s mohutnou pevností na vrcholku. Hrad byl založen ve 13. století jako zeměpanské sídlo. Postupem času se úloha Špilberku měnila. Z hradu, kde příležitostně přebývala moravská markrabata, se stala vojenská pevnost a později nejtěžší vězení rakouské monarchie. V posledních padesáti letech je Špilberk sídlem Muzea města Brna.

Špilberk je dnes zejména díky výhledům z hradeb oblíbeným místem pro setkávání a procházky. Tak jako je dominantou Brna, je i jeho kulturním centrem - konají se zde koncerty, divadelní představení, kulinářský Špilberk Food Festival, Letní shakespearovské slavnosti, hudební Festival Špilberk pořádaný Filharmonií Brno, mezinárodní festival ohňostrojů IGNIS BRUNENSIS a řada dalších akcí. Každoročně Muzeum města Brna také organizuje víkendovou akci Špilberk žije, při které veřejnosti zpřístupňuje všechny části a expozice hradu za jednotnou cenu.

Sama můžu ještě doporučit sportovcům běžecký závod Deset mil nočním Brnem, kterého se každoročně zúčastňuji a je opravdu velkým zážitkem s úžasnou atmosférou! Trasa vede přes historické centrum Brna, okolo Petrova, přes park a nádvoří Špilberku a loňský rok se běželo i skrze kasematy, což byl tedy opravdu zážitek! 🙂

a ještě trocha historie pro zájemce🙂

Hrad Špilberk založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. k ochraně českého státu i města Brna. Díky strategické poloze, která se obzvláště potvrdila v době švédského obléhání Brna v roce 1645, se hrad v průběhu 17. a 18. století postupně proměnil v nejmohutnější vojenskou pevnost na Moravě. Součástí pevnostního systému byly i proslulé kasematy. Od 17. století byl na Špilberku také pevnostní žalář. Roku 1783 byl z rozhodnutí císaře Josefa II. hrad přeměněn na civilní trestnici pro nejtěžší zločince a brzy také pro politické vězně ze zemí celé habsburské monarchie. Tehdy si Špilberk vysloužil nelichotivou pověst nejtvrdšího vězení Evropy a přízvisko "žalář národů". Mezi nejznámějšími vězni byli italští karbonáři v čele s básníkem Silviem Pellicem.

Vojenský význam hrad ztratil za napoleonských válek, kdy v roce 1809 francouzská armáda zničila nejdůležitější části opevnění. Po zrušení věznice v roce 1855 Špilberk sloužil jako kasárna, avšak ještě dvakrát vstoupil do obecného povědomí jako místo utrpení a nesvobody – poprvé během první světové války, kdy zde byli vězněni odpůrci rakouského režimu, podruhé pro české vlastence v době nacistické okupace Československa za druhé světové války. V roce 1962 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.