Letošní první stanování

Papus (což je řecky Nikolčin děda) odjel na dovolenou, takže jeho zahrada se stala na víkend naší zahradou. Táty zahrada je prostě krásná oáza klidu, ale není vůbec dělaná pro děti, až na malé pískoviště a klouzačku. A tak jsme si ji na víkend přivlastnili a přizdobili k obrazu svému. 
Napustili jsme obří bazén, pověsili houpací síť a postavili stan.
V pátek jsme si opekli vuřtíky, vše připravili a večer tábořili. Teda do té doby, než Nikča uslyšela kočky, jak se mrouskají. Lekla se a ptala se, co to jako je? Tak jí to táta vysvětlil a ona, že se bojí a že jde spát domů k babičce. Nakonec si to rozmyslela, že tedy vydrží s námi. Do stanu se jí ale moc nechtělo, až když jsem ji řekla, že kočičky přijdou určitě v noci ke grilu na návštěvu a že by po nás lezly, tak řekla, že tam teda vleze, co má s námi dělat. Trochu zhýčkaně jsme si ve stanu nafoukli velkou matraci, pryč jsou doby karimatek. Jenže ta byla spíš k zlosti. Luky málem chytil mořskou nemoc, jak se to s ním houpalo při každém mém otočení.

Pak jsme konečně všichni ulehli. Luky ještě něco řekl a Nikča hned na to: "Tati, cos říkal, že jdeme z toho stanu pryč?" 🙂 No moc si to užívala. Za chvíli: "Mami, já ale vůbec nic nevidím, nemůžu si na tebe rozsvítit baterku?" A aby toho nebylo málo, tak já si z venčí přitáhla v nohavici od tepláků mravence. A ten hajzlík mě pořádně kousnul. Už vás někdy kousnul mravenec? Pálí to jak ďas. Já začala pěkně vyšilovat, co mě to proboha štíplo a hledala jsem všude možně. No a Luky, ten z nás byl hotovej. Kdo by taky nebyl? 🙂
Nakonec jsme všichni usnuli a vzbudili se až ráno. Celý víkend byl parádní. Díky bazénu a teplému počasí se u nás postupně vystřídala půlka Jablonce 🙂 Klidně jsme mohli vybírat vstupné.  Jen ten štípanec pálil ještě druhý den - poctivě jsem ho mazala www.bepanthen.cz.
Snad na stanování nezanevřeme. Na zkoušku to bylo celkem fajn.
Nikča měla premiéru už loni 🙂