14. čer 2014

Den matek, den dětí, den otců: tyhle dny jsou zkrátka fajn

Z blogující maminy se stala mamina pracující. Pracující na plný úvazek. A tak jsem se dlouho k blogu nedostala ☹
A to máme s Nikčou spoustu nových zážitků i fotek. Jenže fotky vám budu moct ukázat, až doma najdu kabel k foťáku, který se mi už podruhé někam "ztratil".

Den matek

mám odmalička ráda. Pokaždé jsme mamce připravovaly jako děti společné přáníčko a teď dáváme každý zvlášť kytičku. Den matek mám ještě radši, protože jsem sama máma a tak i Luky, který kytky nerad dává (u mě je důvod jasný, neumím se o ně starat), se tentokrát přemůže a jde s Nikolkou vybrat i pro mě.
Ten letošní byl zatím nejhezčí, který jsem za ty tři Nikolčiny roky zažila. Ve školce totiž pro maminky připravily děti a paní učitelky besídku. Dorazila jsem na ni minutu po začátku a ta moje malá holčička měla takovou radost, že mi slza ukápla. Nacvičily si půlhodinové pásmo. Nikča poctivě trénovala některé básničky a písničky i doma, ale že si jich zapamatuje tolik, bych vůbec nečekala.

Jako dárek jsem od ní dostala krásné srdíčko s kamínkama.

Den dětí

jsme slavili celý víkend. V sobotu jsme se vydali na Honzíkovu pohádkovou cestu. A v neděli poprvé do cirkusu. Nikča se vydržela dívat dvě hodiny, ale poslední čtvrt hodinu už ji nebavilo sedět. Já se trochu cirkusu obávala, protože se mi líbil, když jsem byla dítě, ale když jsem šla později se synovcem, tak jsem byla zklamaná a teď? Teď jsem byla nadšená.
Fotky dodám...

Den otců