Pro začátek nastíním jak vypadal můj první porod.
V těhotenství jsem přibrala skoro 30 kilo, takže poslední týdny byly muka a každý den po termínu ještě horší. Bylo mi zle psychicky i fyzicky. Na jedné kontrole mi pak doktorka nabídla hamiltnův hmat a já souhlasila. Ten večer mi odešla zátka a ráno kolem 4 začaly slabé bolesti po 20 minutách. Celý den se pomalinku stupňovaly, ale interval zůstával těch 20 minut. 
Večer jsme si ještě s manželem stihli zahrát Age of Empires - mezi kontrakcemi to byla sranda 😀 Pak šel manžel spát a já už prodýchávala a rozcházela kontrakce.
Kolem druhé jsem si dala, za ten den už x-tou, vanu a kontrakce začaly být po 5 minutách a ve 3 ráno jsme jeli do porodnice.
Naneštěstí pro mě, bylo v mnou vybrané porodnici plno a musela jsem tam, kam jsem nechtěla... Byla jsem z toho dost ve stresu, což ovlivnilo následný průběh porodu.
- Porod nepostupoval a personál začal naléhat s zásahy jako protržení vaku blan. Později injekci proti bolesti, protože to akorát zhoršilo bolesti ale stejně se nic nedělo. Následoval oxytocin. Prostě vše pod nátlakem což mě přivádělo ještě do většího stresu.
Nakonec jsem po 9 hodinách porodila zdravou dcerku - s nástřihem a tlačením na břicho a následným taháním placenty... Dceru mi ani neukázali a odnesli. Donesli mi ji asi po čtvrt hodině zabalenou jako housenku i přes mé přání o bonding.

...

Tenhle porod ve mě zanechal velkou díru, ohromný strach z dalšího porodu a velkou fixaci na dceru...

...

Když bylo dceři 7 měsíců, zjistila jsem, že jsem znova těhotná. První co mě zavalilo byl strach z porodu a až pak radost a pak zase strach...
Asi ve 3. měsíci jsem vyhledala porodní asistentku, která by mě doprovodila k porodu.
Našla jsem opravdu ženu na svém místě! A už jen vědomí, že se mnou bude u porodu mi dodávalo odvahu. Byla mi k dispozici celé těhotenství a kdykoli jsem se potřebovala na něco zeptat, tak mi poradila.

...

Dle utz jsem měla termín 20.5., podle ovulace 24.5.

Asi 3 týdny před porodem, mě začali zlobit poslíčci, kolikrát jsem si říkala, že už! a ono NIC 😀
21.5. v neděli jsem byla dopoledne na kontrole v porodnici. Na monitoru se objevilo pár kopečků a jinak jsem se cítila skvěle (když pominu bolesti mezinoží). 
Den jsme pak strávili s dcerkou a ještě jsme chtěli naě procházku k přehradě, ale došli jsme akorát do města. Nic se nedělo, byl to den jako jiný.
Večer mi opět začali poslíčci, ale po předchozích dnech jsem jim nevěnovala pozornost. Jen dvěma, kteří byli o něco silnější než ostatní, ale v 10 večer jsem se sebrala a šla normálně spát.

22.5.

Probudila jsem se o půl 4 ráno s bolestma po 10 minutách, které už mi nedali spát. 
Manželovi jsem tiše oznámila, že se asi něco děje a že si jdu dát vanu, tak kdyby se dcerka taky probrala tak ať se o ni postará.
Vana bolesti trochu zintenzivněla, dcera se mezitím probudila a už neusla...
Celý den mě trápily bolesti, vana nepomáhala, jen se po ní znepravidelnily a trochu zesílily. Dokonce se mi podařilo 2x usnout s dcerkou a to pak byly bolesti úplně různě.
Během dne mi odešla zátka, ale bolesti byly jak se jim zachtělo chvíli po 10 minutách pak po 20...
Manžel začal být odpoledne tulivý. Tak jsme se ještě potulili, řekla jsem si: tak co, buď to k porodu pomůže a nebo si zpříjemníme den, když už je taklový náročný.

Potom jsem si dala vanu a kolem 7 hodiny začaly být bolesti už hodně intenzivní.

19:30 jsem volala PA aby dojela, že už to bude tady. (ten den jsem ji volala několikrát a už taky byla nervozní jestli ano nebo ne)

20:45 dojela PA, byla jsem zrovna ve vaně. Zkontrolovala polohu miminka poradila abych si lehla na levý bok, že miminko má špatnou polohu a nejspíš proto to bylo celý den takové všelijaké. A že se hezky otevírám. Dala mi do vody levanulový olej na uvolnění a  chvíli tam se mnou byla. Potom šla za manželem říct mu co a jak.

21:30 Přišla jedna mega kontrakce - museli mě slyšet i sousedi 😀 PA za mnou do koupelny skoro doběhla, znova si mě zkontrolovala a to už bylo miminko ve správné poloze a já prý krásně na 4 cm otevřená a dohodly jsme se, že vyrazíme do porodnice, aby mi stihli dát atb na gbs.
- Sotva jsem se ve vaně postavila, že polezu teda ven, tak mi začaly jedna kontrakce za druhou. Manžel i PA mě rychle usušili a oblíkli, protože jsem měla co dělat abych stála na nohou.

21:50 Nějak jsem se mezi kontrakcemi dostala k PA do auta a jely jsme. (manžel zůstal doma s dcerou) V autě sice nebylo kontrakcí tolik, ale cítila jsem každý výmol, každou zatáčku. Připadala jsem si jak v nějaké americké komedii, kdy vezou rodičku do porodnice. 😀

cca 22:12 Dojely jsme před porodnici a přišla další kontrakce i s nutkáním na tlačení. PA zastavila tak, že jim zablokovala vchod - kdyby hledala místo asi porodím v autě.

- Rychle mě zavezla na příjem, tam mi chtěla sestřička natáčet monitor, tak jsem ji řekla že to už asi nepůjde. Tak mě šoupla k doktorovi na kozu, ten mě zkontroloval a že už tam je jen lem a šup na sál.
- Na sál mě odvedly dvě sestřičky a těsně před tím než jsem vylezla na lehátko, jsem dostala další kontrakci. Sestřičky na mě poalu křičely, že musím vylézt na lehátko, přece neporodím na zem. Tak jsem na ně taky křičela, že to prostě nejde, ať mi dají pokoj! 😀 A že chci svou PA.
-To jak jsem vylezla na to lehátko mám nějak v mlze, pak přišla moje PA, řekla mi ať si lehnu na ten levý bok. Tak jsem se otočila na levý bok. Podepřeli mi nohu nahoru. Vím že se mi snažili točit monitor. Jak se mi do ruky dostala kanyla ani nevím. 😀

-Pak už jsem jen tlačila...

A ve 22:26 se narodila druhá dcera 🙂

Krátce ji přiložili a odnesli protože prý byla promodralá a lapala po dechu - bodejď by ne když ji dětská držela za hrudník to by se mi taky blbě dýchalo... Sotva ji nachvilku přiložila tak se začala nadechovat a kňourat. ALe stejně ji odnesla, ale  po pár minutách mi ji zase donesla a my už si užívaly chvíli spolu.

Porod byl bez nástřihu, s malým poraněním, protože šla dcerka na supermana a měla kolem sebe na 3x omotanou šňůru. Aby taky ne když sebou celý den v tom břiše mlela 😀

Tenhle porod byl úžasný! Nic se nestihlo a je to nejspíš dobře. Porodní plán co se péče o miminko týče skoro vše splnili. 
Dalšího porodu už se nebojím, už vím jak se na něj připravit 🙂

Pokud jste tenhle sloh dočetli do konce, gratuluji 😀 A přeji krásná těhotenství, porody a čas strávený s rodinou 🙂