Po porodu a dále....

26.8.2013 pondělí

Po porodu a po dvou společných hodinách na porodním boxu se Samuelkem a s přítelem jsem byla převezena na pokoj a sestřička mi říká: "Ted se pěkně prospěte maminko ať jste odpočatá." Jenže to nešlo. Byla jsem tak zaplněná těch pocitů z porodu, z prvního okamžiku kdy jsem uviděla a uslyšela maličkého, kdy jsem ho pohladila, obejmula a on ta krásně plakal 🙂 to byl ten nejkrásnější zvuk co jsem slyšela 🙂... Prostě to nešlo zavřít oči a spát. Navíc já měla rychlý a ne moc bolestivý porod takže jsem nebyla ani unavená. Pořád jsem si přehrávala v hlavě jak ten porod probýhal, co mi při porodu dělali a co jsem cítila. Cítitla jsem velikánskou úlevu že už to mám všechno zasebou a že konečně mám naše zlatíčko u sebe 🙂

Pak mi přivezli Samuelka na pokoj a to byla nádhera 🙂 nemohla jsem se na něj vynadívat jak byl krásný.

Bože byl tak malinký, a křehký 🙂 a jak nádherně voněl. Pořád jsem mu čichala k jeho vláskům, chytala ho za ručičky, pusinkovala ho, říkala mu jak moc ho miluju a při tom mi tekly slzy štěstí a tak obrovské lásky, že až mě samou to překvapovalo.

Samuelek byl strašně hodné miminko, po celé 4 dny v porodnici skoro vůbec neplakal. Když spinkal tak jsem ho mohla klidně přebalit a on prostě spokojeně spinkal. Šlo vidět jak je to spokojené miminko. Semtam se usmál 🙂 ale hlavně mi bylo strašně dobře když jsem ho měla u sebe 🙂...

Jediné čeho jsem se bála tak ho v porodnici poprvé sama vykoupat. Bála jsem se že ho nebudu dobře držet, že mi spadne do vody, že se bouchne. Ale pak jsme šli na to a všechno dopadlo na vybornou. Všechno jsme zvládly skvěle a pak ty další dny to už bylo jen a jen dobré 🙂.

30.8.2013 pátek

V pátek nás propustili, Samuelek přibral 100g tak nás i pochválili a propustili. Já jsem pořád měla problém s chůzí, šíleně mě bolel spodek, dělali mi nástřih (to by nebylo až tak hrozné), ale potrhala se mi uplně celá pochva a taky čípek. Byla jsem šitá kompletně celá. Strašně to uvnitř bolelo a při chůzi ještě víc. Ale zvládli jsme to 🙂.. Už jsem se strašně těšila domů až budeme v klidu. Ta nemocnice je přece jiná. Doma to bylo parádní. Hned jsem se cítila líp. Samuelka jsem plně kojila a pak po měsíci a půl mu to nestačilo. Já jsem měla mléka hodně, odstříkala jsem i 200ml ale měla jsem strašně moc předního mlíčka a málo zadního. Když jsem si přední odstříkala tak to zadní malému nestačilo a plakal hlady. Takze když se napil i předního tak za hodinku měl hlad a chtěl zase pít. Tak jsem ho týden krmil apo hodině. V noci teda po 3 hodinách. Ale přes den se mi nestačili nalévat prsa a neměla jsem v nich skoro nic a to bylo ještě horší. Tak jsem začala malého přikrmovat UM. Jedno pití UM další pití ode mě. S UM vydržel i 3 hodinyk do dalšího jídla a mě se za ty 3 hodiny aspon nalily pořádně prsa. Mě se pak začaly dělat záněty v prsou a tak jsem malého kojila aby mi to vytahl ale maly plakal po kojení. Jakoby mu něco vadilo u mě v mléku. Tak se to tahlo asi 2 týdny že malý plakal po kojení a tim pádem jsem pak i já byla nervozní a začalo se mi ztrácet mlíčko. Zkoušela jsem to zachránit ale nezachránila. Takjsme zůstaly plně na UM. Byla jsem z toho špatná ale dětská dr. mě uklidnila, že malému jsem to nejdůležitější dala a ted už nevadí že je na UM. A ted abych řekla pravdu jsem spokojenější když malého krmím z lahve. Všechno jde krásně hladce, malý neplače, nejsme nervozní 🙂

Jako první UM jsem zvolila Sunar, měli jsme ho měsíc a ten malého strašně ucpal. Přešli jsme na nutrilon a po tom taky nekakal a navíc se oházel. Přešli jsmena Hami citlivá bříška na zácpu a koliky. Pořád nekakal. Nakonec jsme přešli na HIPP Bio Combiotic a po tom už krásně kadí. Malý mi nikdy ani neublinkával. S timhle jsme neměli nikdy problémy. V noci mi spinkal 3 hodinky v kuse a pak se budil na jídlo. A po 2 měsících začal spinkat nádherně. Usne v 9 večer a vzbudí se v 5 ráno na jídlo.

Je to naše zlatíčko, Už máme 4 měsíce a malý je strašně hodný. Někdy si poplače ale víceméně se směje, hraje si, brble si. Je pořád to spokojené miminko. Je strašně šikovný, všechno mu krásně jde. Snaží se sedět, přetáčí se ze zad na bříško. No je to naše šikovné zlatíčko. Jsem strašně ráda že ho mám. A co cítím když se nad něj nakloním nad postýlku? Malý se na mě hned usměje a mě by vyskočilo srdce z hrudníku samou láskou. Uplně cítím ten tlak v hrudi, někdy se mi až brečet chce z toho jak moc ho miluju. A říkám mu: "Saminku, maminka tě někdy tou láskou sežere." 😀... A pořád se s ním mazlím. Přítel mi říká že to bude rozmazlenec. Ale co mám dělat? Domluvili jsme se na jednom miminku, tak si ho chci co nejvíc užívat, mazlit se s ním, posinkovat ho, obýmat ho. Protože až bude chodit do školy a já mu budu chtít dát pusu tak mi řekne: "Mamko to je trapné." 😀 Musím toho využít dokud je možnost 🙂 Hodně lidí mi i řeklo že jsem mladá na to abych měla děti. A víte co? Ničeho nelituju. Jsem moc ráda že ho mám. Vzdycky jsem chtěla mít brzo miminko. Na co čekat až do 30? Pokud to jde tak at je brzo 🙂