Odložim si tady takový nemocniční povzdech...od soboty jsem s dcerou (6,5 měsíce) hospitalizovana,protože měla podle rtg lehčí nález na plicích a byla dušná. Po lékařské stránce si nemůžu na nic stěžovat, dostává se jí výborná péče, takže dnes už má poslechove plíce skoro číste, jen je ještě zahleněna a kašle, ale jinak zlepšení veliké. A taky je už dva dny bez teplot. Podle rozboru má chřipku B (kterou jsem tady chytila od ní), takže je ještě víc unavená a spavá, ale aspoň už si v čase, kdy je vzhůru hraje a dovádí. Co mě ale vyčerpává, je neustále převažování pred a po kojení, navíc na staré váze, kde nějaký rozumný údaj musím doslova lovit. Ano, dcerka od soboty do dneška ztratila na váze 80 g (cca 1,3% z její váhy) a od paní doktorky jsem se dnes dozvěděla, že domů nás pustí až ideálně přibere, nebo už aspon neubyde. Mně navíc díky horečkám, které jsem od neděle měla, ubylo mléko. Příkrm do malé dostanu tak s bidou 5 lžiček (teprve jsme začali před nemoci zavádět) a Sunar, ke kterému jsem ze zoufalství přistoupila, mi odmítá (myslím, že úplně logicky, když je 6 měsíců plně kojena). A tak se dostáváme do začarovaného kruhu - malá má doznívající nemoc, bere antibiotika, díky kterým má průjem, i když ji dávají i probiotika, je unavená a nemá dost síly na sání mlicka. Já odsávačkou skoro nic neodsaju, láhev se sunarem do ní nedostanu (a vůbec láhev s čímkoli, nemá ji ráda) a to mě stresuje, tím je to s tím mlíkem ještě horší. Přitom to, s čím jsme sem přišli, už je vlastně podchycene a zalecene, a drží nás tu jen kvůli váze 😟 je to fakt na palici...