V roce 2012 jsem po 10 letech jsem oprášila lyže a od té doby jezdíme s manželem každoročně na zimní dovču na hory.

V roce 2019 jsem po 15 letech oprášila řidičák a jezdím a jezdím a jezdím.

V těchto 2 životních rozhodnutích jsem na sebe opravdu upřímně pyšná. Prostě jsem sama chtěla a šla do toho.

Teď je rok 2024 a zase se mnou "cloumá" touha. Už loni jsem to prohlásila a teď s příchodem chladného počasí chci víc a víc oprášit bruslení. Na zimních bruslích jsem naposledy stála někdy na 2. stupni ZŠ, může to být třeba 25 let. Nemám brusle (ale pořídit je nebo půjčit je to nejmenší), strašně se stydím, že mi to nepůjde, že se lidi budou dívat, že se na prahu čtyřicítky budu válet po kluzišti a třeba mi ani nepůjde vstát. 🙈 S těmito strachy jsem bojovala vždy. I tehdy, když jsem po 10 letech stála na lyžích a přede mnou byl ten prudký kopec. Jak vstanu, když se mi překříží lyže a spadnu? I tehdy když jsem po 15 letech sedla na místo řidiče do auta a měla projet město. 🙏 Co budu dělat, když mi auto zdechne v křižovatce a za mnou bude stát kolona?

A teď bojuji zas.