Pepino je na světě

Termín porodu byl stanoven na 2.7. 2009....
V pondělí 22.6. (38+4)jsem šla na první prohlídku do poradny v naší porodnici. Vše se odehrávalo jako u mé gynekoložky, váha, tlak, moč, monitor.... Pak vyšetření na křesle a paní doktorka konstatovala, že jsem otevřená na 3cm...a že budu muset ještě tentýž den nastoupit. Já tak nějak myslela, že jako na vylehávání...a ještě si v duchu říkám, tak to těch pár dní tady vydržím, no co! Ale ona dodala, že nástup bude rovnou na porodní sál...a já na to, že to jako ještě ten den porodím??? Byla jsem trochu vykulená, ale jinak v poho... Tak jsem jela domů, zavolala taťkovi co a jak a že po poledni je nástup. No ten byl překvapen víc než já a každých pět minut volal zpět, zda se něco neděje...
Přijel pro mě a už jsme frčeli do porodky. No a pak už to šlo...
Kolem 13h příjem, vyšetření /otevřená na 5cm/, monitor... Pak příprava /klystýr - ani mi nevadil/, sprcha a pak už na sál.... Něco kolem půl třetí mi píchli vodu a že prý kontrakce nastanou sami... Chvíli se nic nedělo, ale pak byly po 5ti minutách, ale jen takové slabší... Asi za hodinu další vyšetření /otevřena na 6cm.../ a bolesti se nezvětšovaly... Dostala jsem injekci do zadku na vyvolání kontrakcí /už nevím co to bylo/, ale ani to nijak zvlášť nezabralo...
Takže kapačku s oxytocinem...to bylo asi v 17.15h...No a pak už jsem poznala co to jsou ty pravé kontrakce...Byly časté a silné... Mezi tím sprcha, masáž, poskakování na balonu /to mi dělalo nejlépe/, Pepa za mnou běhal s tou bandaskou oxytocinu, no sranda 🙂) Ještě že tam se mnou celou dobu byl, hodně mi to pomohlo...
Před 19h tlak hlavičky zesiloval a byla jsem už dostatečně otevřená, takže mudra vydala povolení tlačit... To se mi ulevilo... Pepa stál při mě, držel za ruku a povzbuzoval... Mé znalosti z kurzu o dýchání byly tatam 🙂 a já dýchala tak, jak mi to bylo nejpříjemnější a jak radila doktorka a asistentka...
Prcek měl vedle hlavičky i ručičku, takže byl nutný nástřih, ten jsem zaznamenala, ale nebylo to nic hrozného... A pak ještě dvě tři zatlačení a Pepínek byl venku /19.05h/, prcek měl 3,61kg a 47 cm...
Po přiložení k prsu se krásně přisál a já si užívala tu nádhernou euforii.... 🙂))))))

takže takhle nějak probíhal porod našeho malého uzlíčka 🙂

Dostavil se krásný pocit štěstí, radosti, úlevy, dojetí a já nevím čeho všeho ještě... Taťka uronil pár slziček, že úplně zapomněl fotit..sestřičky ho museli popohnat 🙂