Kačenka

Termín porodu našeho druhého mimíska měl být v sobotu 31.7., ale............. Ve středu jsem byla na kontrole v porodnici, mudr zjistila, že jsem otevřená na 3-4 cm, mimíska že prý trochu "pozlobí" a udělala mi Hamiltona a že prý můžu rodit ještě týž den. Ale nic moc se nedělo, jen jsem byla unavená, ale to jsem byla poslední dny už pořád.
Odpoledne, kolem páté hodiny, jsme byli venku na zahradě a zrovna když jsme u vrat mluvili se sousedem, tak jsem cítila jak mi "něco" stéká po nohách....Tak, tak, plodová voda odtékala....
Šla jsem se osprchovat, dobalit tašku a už jsme s taťkou frčeli. Voda tekla proudem, ovšem bolesti nepřicházely.... V porodnici mě natočili, vyšetřili a že prý si mě tam nechají a počkáme zda se porod rozjede sám nebo mi druhý den trochu pomohou.

Ve dvě ráno mě probudila bolest a ta se po osmi minutách pravidelně opakovala. Po půl třetí jsem zazvonila na sestru a ta mě prohlédla, otevření bylo na 6cm a šup, šup se mnou na sál. Cestou jsem volala taťkovi, aby dorazil, že budeme rodit.... Na sále to šlo šupem, klystýr se nekonal a bolesti a už byly silné krátkých pravidelných intervalech. Než jsem se rozkoukala, tak tam byla mudra a řekla kouzelné slůvko: tlačte a já poslechla, třikrát zatlačila a mimi bylo venku. "Máte krásnou holčičku, má 50cm a 3570g" - slyšela jsem 🙂) Bylo 29.7.2010, 3:11h........ A taťka stále nikde.....
Bylo to tak rychlé, že dorazil až když už mě doktorka šila, sestry mu nic neprozradily a on přišel na sál, vzal mě za ruku, dal mi pusu a najednou se při pohledu na postýlku vedle mě, kde ležel malý zabalený uzlíček, zarazil a jaksi byl vyveden z míry, že už je po všem a naše malá Kačenka je na světě...