Darovala jsem vajíčka

V úvodu chci napsat, že nejsem zdatná v českém jazyce, proto se za hrubky omlouvám.

Velká spousta lidí se mě ptá: "Proč to děláš?"

Proč?? No a proč vlastně ne?? Mám dvě krásné a zdravé děti, další už neplánuji. Je mi 27 let a chci prachy 😀
Jasně, tak jako dělám to i pro páry, ženy, které třeba nemají vlastní vajíčka a potřebují právě ta darovaná..ale peníze potřebuji taky...ostatně, která mámá co má děti ne, že?

Další otázka zněla: "A to ti jako nevadí, že bude ve světě běhat tvoje dítě popřípadě děti ?"

EEEEE ne..proč by mi to jako mělo vadit?? To nejsou moje děti. Mají pouze mojí část  DNA. Já nejsem jejich máma a manžel táta. Oni přece svojí maminku a tatínka mají. A ano, nikdy se nebudu pídit potom, kdo dostal moje vajíčka, do jaké časti Evropy letěly. Jen jim holkám přeju, aby byly ve skvělé rodině, se skvělým zazemím. Aby měly dostatek pěněz a nikdy neřešily finanční potíže. Aby byly chytré a vzdělané, šťastné a hlavně zdravé a měli kopu vlastních dětí 😀

Pak zaznělo i: "Co když rodiče budou nějací volové, somráci atd. ?"

Nebudou 🙂  Somráci atd. nemají takové peníze na takové věci 🙂

Jsem ze severu. Na kliniku jezdím do Prahy. Hodina a půl cesty vlakem. Je to pohodnější a levnější než autem. Po 10 dnech píchání léků jsem v pátek 2.9.2016 v 9 hodin ráno ležela na sále pod lehkou narkózou. Samotný odběr je nebolestivý zákrok na cca 10 minut. Pak dvě hodiny ležet na pokoji s televizí a pokud je vše v pořádku, tak nic nebrání odjezdu domů s doprovodem. Já už teda po probuzení měla bolesti v podbřišku. Druhý den se bolest stupňovala a včera večer jsem váhala, zda si mám zajet na pohotovost. Usoudila jsem, že půjdu spát a pokud dnes bolesti budou stějně intenzivní nebo horší, navštívím svého gynekologa a poprosím ho o ultrazvuk. Ano, prodělala jsem hyperstimulační syndrom. Není to vůbec příjemné, nafouknuté bříško, šílené bolesti v podbřišku při jakémkoliv pohybu a vlastně i nepohybu. Je to bolestivé, ale ne život ohrožující. Jen přemrštěná reakce na stimulaci. No, dnes je mi už o hodně lépe, zítra to bude jěště lepší a pozítří si koněčně můžu uklidit a vytřít 😀

Těším se, až mi na účet naskočí takzvaná odměna a kompenzace bolestného, protože se mi rozpadl telefon a potřebuji nutně nový a děti potřebují zimní oblečení 😀

Všem matkám i nematkám zdar  🙂 🙂