Bylo 18.2. 2021 (38+4tt) a já šla na kontrolu do poradny. Změřen vysoký tlak 165/120, po přeměření to samé. Sestry nabraly krev, ta dobrá. Domů mě už ale nepustili s tím, že půjdu potom až s miminkem. Že budou dva dny dávat léky na utlumení toho tlaku a až se trochu sníží, porod vyvolají. Souhlasila jsem. Nebyl jediný důvod nesouhlasit. 

Udělali ultrazvuk, odhad váhy 18.2. - 2700gramů, tak jsem říkala, že bude drobounká, oproti prvnímu synovi. 

Dva dny jsem ležela, tlak se uklidnil. 21.2.2021 v 22.00hod. zavedli tabletku, která měla sloužit pouze jako preindukce (tedy dozrání porodnice cest), paní doktorka mi říkala, že jen vzácně se po tom rozjede porod, že by děloha musela být opravdu nastartovaná a to se moc často neděje. 

Ok, říkala jsem si. Nic se neděje, kdyžtak druhy den zavedou další. 

No, nemuseli. Od 23:15 jsem měla něco jako MS bolesti, které se daly ještě zaspat. Ve 1:15 už jsem došla za sestrou, že mám bolesti a že už mě to nenechá spát. Zavolala na porodní sály a dovedla mě tam, aby udělaly monitor a vyšetřily mě. 

Monitor v normě, nález - na 4cm otevřená. Nechtěla jsem tomu uvěřit. 🤭 Sestřička mi tedy řekla, že pomalu mohu volat manžela. V půl 2 jsem mu volala, aby vyrazil. Mezitím jsem se přestěhovala na předporodní pokoj, kam po půl hodince dorazil i manžel. 

Bolesti se daly krásně prodýchávat, takže to nebylo nic strašného. Ve 4:20 další monitor, další kontrola, jak to dole vypadá.. nález - nepokročil, stále na 4cm. Smutná jsem odcházela zpět na pokoj. Bolesti stále byly, ale nikam to moc nevedlo. V 8.00 další kontrola spodku - stále 4cm, to už jsem teda jako začala plakat, že se to od těch 1:15 vůbec nepohnulo. 

Doktorka mi řekla, že píchnou vodu, aby hlavička sestoupila víc do pánve. Souhlasila jsem, hlavně, aby se to někam posunulo! 8:05 píchnutá voda a mě napuštěna vířivka, kterou porodnice má a je skvělá! V ní jsem vydržela 10 minut, když v tom jsem cítila veliké bolesti a tlaky na konečník, okamžitě jsem dala za úkol muži, aby zazvonil na sestřičku, že se mi chce tlačit. Přiběhla, s manželem mě osušili a rychle odvedli na porodní sál. Nález - 8.40hod.- 7cm. To už byly opravdu veliké bolesti, které šly špatně prodýchávat, ale zvládnout jsem to musela. 

8.55hod. - otevřená na 9cm, prý ještě chvilku a budu moci tlačit. 

9.00hod. - povoleno tlačit (neskutečná úleva pro mě) 

9.07hod. - na dvě kontrakce se na svět vyloupla Thea Kačerová, vážící 3360gramů. (39+1tt)

Opět jsme se s manželem velmi dojali a cítili se neskutečně šťastní.

22.2.2021 - den, kdy se nám zdvojnásobila radost, že můžeme být rodiči ❤️

Nejdříve bychom s Tadeáškem chtěli poděkovat za vybraní. Vůbec jsem to nečekala a o to víc jsem pak byla mile překvapena, když přišla zpráva, jelikož Tadeáš trpěl na koliky/prdíky od narození.

Vyzkoušeli jsme snad vše možné (probiotické kapky Biogaia, Babycalm, Espumizan, Sab Simplex, poté jsme ještě vyzkoušeli masáže, nahřívání bříška i cvičení nožičkami, ale bez jediného efektu - malý neustále plakal a tlačil - nemohl se sám bez pomoci vykakat, bylo nám ho líto.

Najednou jsem narazila na možnost zapojit se do testování tady na MK. Byla jsem ráda a tak jsem říkala, že za zkoušku nic nedám a ono to vyšlo. 🙂 

Kurýr přivezl balíček někdy k večeru, takže jsme začali testovat již ten den, než šel Táda spát. 

Enticon je suspenze, která obsahuje: 

- 1 sáček probiotik

- 1 lahvičku simetikon ve vodním roztoku (lahvička je s kapátkem) 

Sáček s probiotiky naředíte s vodním roztokem a uložíte do lednice, aby se zlepšily probiotické vlastnosti. Podotýkám, že před každým použitím se musí lahvička protřepat.

Veliký plus je, že příchuť je jahodová, tudíž nasládlá a dětem to chutná.

Jediné, co bych vytkla - že přípravek se musí do 14ti dnů spotřebovat. 

Synovi jsem dávala 20 kapek 1x denně, ale smí se dávat i 20 kapek 2x denně. Zlepšení přišlo již druhý den, takže po pouhých 40 kapkách byl Tade spokojené a usměvavé miminko a tímto děkujeme, že jsme mohli Enticon testovat právě my. 

Bylo 4.1.2017 a já jela na obyčejnou kontrolu, která byla 3 dny po TP. Monitory dopadly úplně skvěle, takže jsem cestou na UZ přemýšlela, co udělám manželovi k obědu.😁 Ale! Na UZ zjistili, že se nám ztratila plodová voda. Doktoři si pořád mysleli, že ze mě prostě odtekla, tak dělali testy na plodovou vodu a samozřejmě vyšly negativně. (Možná jsem byla prvorodička, ale plodovou vodu bych poznala). Tak si mě tam nechali, protože hrozilo něco malému Tadeáškovi a tak jsme dostali antibiotika. Snad každou půl hodinu jsem chodila na monitory, aby věděli, jak to s malým vypadá a kupodivu - monitory byly výborné. Poté mě přišel vyšetřit doktor a ptal se mě, jestli chci čekat nebo ne. Já mu samozřejmě řekla, že bych to ráda měla za sebou. Ihned zavolal sestru a řekl, ať mu přinese jednu tabletku na vyvolání. Zavedl jí, což bylo hodně nepříjemné a řekl mi: "Teď budeme čekat na nějaké kontrakce, do půlnoci ale budete mít odrozeno." Já jim nechtěla věřit, protože hodně lidí si stěžovalo, že při vyvolání měli akorát bolesti, nic se nedělo a tak jim museli dát třeba 4 tabletky, což jsem opravdu nechtěla, pochopitelně. 😂 Tabletka mi byla zavedena v 15:25, bolesti začaly už v 16:00, tak jsem dala info manželovi, že může přijet - bude se totiž rodit. Když byly bolesti tak nesnesitelné, poprosila jsem doktora, ať zavolá primáře a dají mi epidural. Primář přišel - byl neskutečně milej, vysvětlil mi co a jak, a napíchnul ho. Všechen personál mi slíbil, jak se mi do 10 minut uleví, že nebudu skoro nic cítit. Ejhle, 10 minut pryč a manžel byl úplně na nervy, že mi to vůbec nepomohlo - bylo to snad ještě horší, než předtím. 😣 Snažila jsem se kontrakce krásně prodýchávat a fakt mi to pomáhalo. Opět přišel doktor a řekl: "Ty brďo ženská, Vy jste nám teda pokročila, během 20ti minut jste se otevřela ze 2 prstů na 8 (ani nevíte, jak se mi v tý chvíli ulevilo, protože jsem věděla, že chybí už jen kousek a malý bude venku). Mezitím jsem šla hopsat na míči, aby hlavička sestoupila níž do pánve - vydržela jsem tak 5 kontrakcí déle se to nedalo. Sestřička mi řekla, že na mě znova kouknou a ejhle - otevřená na 10cm, pojďte se přesunout na sál, jdeme rodit (v tu chvíli jsem pocítila obrovskou radost a úlevu).Vylezla jsem na křeslo a přišla první kontrakce .. zatlačila jsem jen, co to šlo a doktor mi sdělil, že budu muset tlačit víc, jelikož se chlapcovi moc ven nechce, takhle se to opakovalo ještě 3x a na pátou kontrakci byl malý Tadeáš na světě - šel špatně ven, jelikož tam měl šprajcnutou ručičku a měl pupečník okolo krku, tak proto se mu lezlo špatně. Malého mi ihned položili na bříško, kdyby jste viděli manžela, jak se na nás díval 💕 jeho výraz si budu pamatovat navždy. Řekl mi, že děkuje za krásnýho syna, dál mi pusu na čelo a začal brečet. ☺ Nevydržela jsem to a slzy štěstí se mi v okamžiku spustily taky. Náš syn Tadeáš se narodil ve 20:45, takže pouhých 5 hodin od podání tablety a vážil 3250gramů. Moc ho milujeme a jsme za něj neskutečně vděční. 💜