Můj porod se Šar

“Jestli chces pobavit Boha, rekni mu o svých plánech.” Přesně tohle platilo u porodu se Šar, kde podle plánu nebylo snad vubec nic.

Kdyz jsem otěhotněla, vedela jsem, ze nechci rodit v žádné z pražských fabrik na děti a našla jsem si porodnici v Rakovníku. Rozumná dojezdova vzdálenost, respekt k přirozeným i ambulantnim porodum, možnost rodit ve vane, ideal!

Cele těhotenství proběhlo bez problému, ve 32tt mala krasne hlavičkou dolu, pohoda. Jenže po návratu z dovci mi doktor děla UTZ ve 36tt a pod zebry mi říká: “Tady má hlavičku.” Já šok:”Ale ona ji má mít už dole!” Nemela a žádná změna ani ve 38tt na utz v porodnici. To už jsem měla nastudovane porody KP a cvičení, jak ji přimět k otocce. PA i doktorka v porodnici mě podpořily v tom, ze KP bych dala - druhy porod, mala nesmí být vetsi než 3,8 kg, první porod byl rychlovka a bez poranění. Navíc jsem už cvičila s aniballem, jedla lnene seminko a pila malinik a tak tedy zkusíme ten KP.

19.7. kontrola v porodnici a odhad váhy mezi 3,3 a 3,5 kg a do týdne musím porodit, jinak bude pravděpodobně moc velka a KP už nebudeme riskovat. Tak 19.7.2019 je jako datum dobry, vařím si napoj z hrebicku, zázvoru a skořice, zkoušíme sex a leda prd. 20.7. grilujeme u rodičů a já si dávám ricinovy koktejl, doktorka to schválila, mala už je hotova, uvidime.

Kolem 22 hod. začínají první bolesti, zkouším měřit, ale intervaly lítají mezi 2 a 5 min a vydrzet se daji v pohode. Kolem půlnoci lezu do vany, uvidime, co to udela. Neudělalo to nic, kontrakce porad stejne a já budim manžela a jedeme. Syna přebírá mamka, docela se hodi, ze jsme u nich😀

V půl 2 jsme v porodnici, kontrakce porad stejne, daji se prodychat, celkem pohoda. Trochu mám strach, ze to není ono a ze nás pošlou domu😀 Kufr tedy nechavame zatím v autě. Přijme mě moc milá PA (i diky ni jsem to pak daleko lip zvladala) a pochopitelne už zůstávám, protože fakt rodim! Vyšetří mě doktorka, jsem na centimetr s tím, ze podle utz je mala stále pochopitelne KP a ještě má ne úplně dobre nozku, která ji buď muže spadnout, jak bude klesat do pánve a pak cisar nebo si sedne zadeckem a pujde vaginalne. Vola ještě kolegu na konzultaci, ten by udelal rovnou cisar, je to na něm dost vidět, ale když vidí, ze já, PA i doktorka jsme pro zkusit to normálně, tak souhlasí.

Za hodku jsem otevřená na 4 cm, za další na 8. A pak je to najednou v haji. Za další 2,5 hodiny ani o kousek, mám nuceni tlačit, což mi dovolujou, ale vubec nikam to nevede. Ztrácím moral a cítím, ze ji proste nevytlacim. Poprvé se fakt bojím. Přichází lékař, co doporučoval císaře a říká, ze by ho udelal, na doktorce i PA vidim, ze by ještě pokračovaly normálně, ale cítím, ze to už proste nejde.

Takze rychlovka příprava na CS, všechno za kontrakci po 2-3 min, už se jen modlím, ať mi píchnout ten epidural.

Za chvíli jsme na sále, kde je mraky lidi a já chytam zimnici. Manžel mi sedi u hlavy a cítím, jak malou tahají ven, já na hlavě studenej hadr, manžel zelená a odchází s malou. Je nedele 21.7. 8:00 hod. a Šarlotka je na svete.

Manzel mi ji přinese ukázat a doktoři vysivaji, přijde mi to šílenou dobu, ale konečně je konec a já s manželem a malou na pokoji.

Nastesti se mnou muže zustat na nadstandartu celou dobu, připadám si, hlavně druhy den po císaři, jako duchodce. První den vstávám z postele v 21 hod a už dvě hodiny predtim se toho vstavani bojím😀. Po porodu se dozvím, ze mala měla natrikrat pupecnik kolem krku, takže ji z toho, co si tam vytvořila, museli rozmotavat. Takže proto se nemohla dostat dolu a já bych ji opravdu nevytlacila. 

Protoze cisar byl komplikovaný silným krvácením, mám ještě dva dny po odvod tekutiny z rány, což bolí uvnitř jako pes. Teprve, když to vyndaji, konečně muzu začít trochu normálně fungovat.

A 24.7. jdeme dom! Příjemný šok, čekala jsem ještě minimálně jeden den tady, ale balime a prchame😀

Velky dik (vedle manželovi) personálu nemocnice Rakovník. Naprosto splnili to, co jsem od nich očekávala a být to standardní porod, mám z toho nádherný zážitek.

Bohuzel se při mem porodu pokazilo vic věci, na normalni vaginální porod, klidne i KP, jsem byla připravena, ale občas to holt dopadne jinak. 

Mala Šar je úžasné mimco, chrupe, basti a brečí, jen když ji něčím rozcilujeme, asi aby mi vynahradila to, čím jsme si obě prosly😀

Mit takovýhle první porod, tak mám ale jedinacka😂