Hospitalize v nemocnici Motol.... (opravdu, nikdy více :( )
....poznatek z nemocnice Motol...nikdy, opravdu nikdy více... :( a o to víc mě mrzí, že jsem tam s dcerkou jela s nějakou nadějí...věděla jsem a byla dokonce smířena s výsledkem mnohem dřív, než jsem verdikt věděla, ale přístup na dětském ORL mě naprosto šokoval od samého začátku...ale postupně... Týnka se narodila nejspíš se sluchovou vadou, toto opravdu řešíme již hned od narození...ale až nyní více...doslala se do logopedické třídy, kde smekám před paní učitelkami, protože již za dva měsíce se naučila naprosto bravurně vyslovovat písmeno L, které před tím neuměla. ...ale Týnce hned po porodu nebyl naměřen sluch, řešilo se to asi rok, kdy ji nakonec byl diagnostikován jednostranná sluch, ale protože se řeč nerozvíjí tak, jak bych si představovala, dostaly jsme se až do Motola na vyšetření SSEP v narkóze. už jen přijetí pro mě byl šok, protože na mě sestra vyštěkla že já musím na ubytovnu a dcerku tam nechat...tak to jsem razantně odmítla, že u ní klidně budu sedět jen na židli, třeba celou noc...tak nakonec po asi hodině mi bylo sděleno, že mám nárok na lůžko...fajn...v neděli byl nástup před polednem, dcerka měla nárok až na večeři, ale s tím jsem počítala...jídlo jsem měla svoje...vše proběhlo v neděli o.k., v pondělí měla jít na hodinu pod narkózu....takže povel, že od osmi od rána nesmí nic jíst, ani pít, že v deset pujde na zákrok...o.k. vše zvládla v pohodě, ale když se ani v poledne nic nedělo, tak už jsem byla hodně nervní...Týnka už opravdu hodně nervozdní, prosila mě o jídlo i pití a já neustále vysvětlovala ,že opravdu nesmí, že už musí jen malou chviličku vydržet...na řadu přišla ve TŘI odpoledne...ano, od osmi od rána nic nejedla, ani nepila..pusinku měla úplně rozpraskanou, kůži bledou :( byli mi ji tak lito.. :/ na vyšetření před námi vzali chlapečka tmavší pleti, i když byli přijmuti po nás....takže Týnka mohla jít o hodinu dříve...fajn, zvladla to, i když už opravdu hodně hystericky...a to jsem si s ní lehla), už do postele ( do "její" postele) myslela jsem si, že jak plakala, že usne, jak byla vyřízená...a vtrhla do pokoje sestra, co si jako dovoluju ležet v její posteli..to už jsem se opravdu nedala a vyštěkla, že to mi přijde opravdu jako to nejmenší, když se snažím ji uklidnit v posteli...tak sestra stahla krovky a řekla, že jako by prý nic neviděla....no, o pár minut později mi Týnku na hodinu odvezli...ty očička, a křik, proč ji opouštím uvidím už na vždy před sebou....ale s tím opravdu nešlo nic udělat....na sál jsem s ní nemohla....Ta hodina byla pro mě asi nejhorší v životě....
přivezli mi kočičku naprosto běsnou :( po tolika hodinách, kdy nemohla pít a jíst musela vydržet další dvě hodiny bez jídla a pití....její stav po narkoze bych nikomu opravdu nepřála...prala se se mnou, věděla, kde je schovaný pití a brala jako podraz, že ji ho nechci dat...křičela, že chce botičky a bundu a že pro ní děda přijede autem... :( opravdu hruza
v tu dobu slouztil lékařský "bratr", ne sestřička a dal ji po hodině a půl napít...on byl opravdu jediný lidský článek v ten den :(
hrozně moc jsem na motolskou nemocnici vsázela...ale po konzultaci s kamarádkou lékařkou, Motol je pouze nemocniční Fabrika...a opravdu jsem se tam i tak cítila...žádný cit...a to to bylo dětské oddělení.
po zákroku mi bylo pouze chladně řečeno,, že dcerka má na jednom oušku lehkou nedoslýchavost a na druhém střední nedoslýchavost...ale s tím jsem tak nějak počítala, že tam nějaká vada bude...
jela jsem do MOtola opravdu s nějakou nadějí, že je tam luxusní přístup a kapacity...a hrozně moc mě to zklamalo...
proto sluchadla a další péči o dcerku si budu radši řešit u nás na maloměstě, než ve větších nemocnicích, které si hrají jen na to jméno :(
kvůli jejich "blbosti", jsme si musely s Týnkou hospitalizaci prodloužit o jeden den...protože se vše protáhlo a místo v deset šla na sál ve tři a musela zůstat v nemocnici šest hodin po narkoze a v nemocnici propouští pouze do 18.00. když nás další den propouštěli v deset dopoledne a ještě jsem neměla odvoz, tak jsem s poděkováním vzala zprávu a řekla, že na tomto oddělení už nepočkám ani vteřinu a radši budu na auto čekat někde v kantýně....opravdu by sestřičky měly zamyslet nad tím, že pracují na dětském oddělení :( za mě MOTOL nikdy více :(
Doporučujeme
musím říct,že toto není jediný "nechvalný" článek o nemocnici Motol ...
Hrozný....já byla v Motole na revizi dělohy. Sice jiné oddělení, jiný zákrok, ale taky velká nespokojenost!
ono to není o nemocnici jako takové, ale o těch lidech co tam pracují!!! A tak je to všude!!! Je mi to moc líto ...
☹ šílený ☹ fakt nechápu, že na dětským oddělení zaměstnaj lidi absolutně bez pochopení, porozumění a vztahu k dětem
Tak hlavne, ze maji reality show Nemocnice Motol.
Víš co, oni jsou opravdu moc dobří na komplikované případy. Operace, řešení daných problémů. Ale nemají prostě místo ani personál na lehčí nebo chronické pacienty. Za těch 15 let, co jsem tam byla pacientem, jsem nikde nemohla být s mamkou ubytována. Nebylo místo, kapacita. Všechno bylo ve spěchu, v nervech. Jednou se to přežít dá. Ale když víš, že to tam takhle budeš mít třeba dalších deset let, je to k pláči. Ale oni na to prostě zařízení nejsou.
Tak tohle mi opravdu nedá! Naprosto s vámi souhlasím! Motol už NIKDY vic!! Nejhorší nemocnice, sileny přístup, sestra na pěst! Malymu byli 3 dny když ho tam převazeli z porodnice kvůli boulicce na hlavě a pro mě ze místo nemají? Jako cože?? Přijali me druhý den, ještě jsme nevěděli kde ani pořádně je,dole na recepci příjemná paní jak 🐄 nakonec jsme ho našli, byli jsme na dětské chirurgii! Místo na šestinedělí! Sestra věděla pěkný 💩 o kojení, buzerovali nás každé 3 hodiny-vážení před kojením, po kojeni,vážení plinek! Když nevypil to co ,,měl " hned jsem musela odstrikat a dávat přes stříkačku! Ještě mi hrozila ze mu dají UM! To jsem teda razantně odmítla! Jinak doktoři taky na 💩 ani jsem nevěděla kdo nás měl na starost,pokaždé chodil někdo jiný a dokonce každý říkal něco jiného! Ve finále mi dali ráno propouštěci zprávu, pak přišla ta skvělá sestra!!!!!a sdělila mi ze domu rozhodně nejedeme protože malý váží o 30g min než když ho přijímali! V porodnici jsme byli v plusu!! Ono taky není divu když ho na tu jednu noc něčím nadopovali aby spinkal a on pak spal ještě když jsem tam byla s nim! Jak píšete..člověk si myslí mezi jaké kapacity jede a přitom...škoda mluvit! Když na to vzpomínám tak se mi fakt otevírá kudla v kapse!
A taky mi nabízeli nějakou ubytovnu!!!!!!! 😠😠
...ja tam opravdu jela s nějakou nadějí, když člověk pořád slyší, MOtol = kapacita super přístup...já, i když jsem tam jela s tím, že výsledek ani nemůže být úplně o.k., ale proste jsem čekala naprosto jiný přístup...ja bych byla i ochotna sedět ty dvě noci na židli, kdybych neměla nárok na lůžko, ale prost mě naprosto odrovnal přístup sester a vše okolo... dcera má i dneska otisk náramku, který měla šíleně utažený, i když hned od nástupu měli v papírech, že trpí na ekzém, ale to už je to nejmensí....i tak je dcerka tak úžasná, že první co, ta si se starší ségrou hraje doma na doktorku...
@ajurka Nebylo by to o.k. kdyby vzali první nás než chlapečka, ale když vidíte, že chlapečka přijímali až po vás, nebo když vidíte ceduli jako hrom, že návstevy jsou do 15 - 18.00. a přítel maminky tam byl cely den a ještě chtěl podepsat cesťák, že pry nemohl do práce...tak nad tím se opravdu pozastavíte...a nehledě na to, že dve hodiny po narkoze podepsali reverz, ze jdou domu....proto mě opradu nakrklo, že ho vzali dřív, než moji dcerku..
JInak proti romum nemam a absolutne nic...mam i dve hodne dobře kamarádky mezi nimi...ale tohle by v danou situaci nastvalo na 100% i vas
@caki Já opravdu kolem sebe doporučuju kudy chodím - pokud má člověk problém, se kterým si jsou schopní poradit v menší nemocnici, je lepší jít tam. Ti lékaři tam na to mají čas, nemají tam přetížený a vyčerpaný personál. Ta rekonstrukce určitě byl krok dopředu. Ale ten problém lidského faktoru to neřeší. Pokud bych měla dítě, které se narodí se srdeční vadou, jdu na operaci jedině tam. Ale to je přesně ta situace, kdy víš, že nikde jinde to líp neudělají. Já sem od Motola nadosmrti vyléčená ve smyslu jezdit tam s tím, že mi tam pomůžou za každé situace. A vždycky primárně všechno řeším s lokální nemocnicí/lékaři. Když něco potřebují, mohou si do Motola zavolat na konzultaci. Moje těžká úzkostná porucha je následkem mnohých pobytů tam. Bohužel.
@werumka určitě...pro nás tohle vyšetření bylo hodně důležité a mělo být hotové opravdu jen přes jednu noc...proto mě ten přístup hodně zklamal a viděla jsem asi i víc, než jsem vidět měla... :/ proto budu ráda když si vše doreším u nás v menším městě...jinak věřím, že tam pracují kapacity, o tom žádná, ale ten lidský přístup tam opravdu chybí...
@caki Chápu a vím, že se v tu danou chvíli nic jiného dělat nedalo. A že to vyšetření bylo nutné. Spíš je fajn, když člověk nemá růžové brýle. A případně je sundá včas i lidem ve svém okolí. Tam opravdu můžou lidé čekat profesionalitu v tom, že zákrok provedou stoprocentně. Ten zbytek už je jen nutné zlo. Neobhajuju, ale ani nechci ublížit těm lidem, co tam pracují. Setkala jsem se s mnohými a vím, že to nemají jednoduché. Dost personálu teď třeba odešlo z gynekologicko-porodnického. Jen mě mrzí, když vidím, že ta očekávání mnohem převyšují to, co ta nemocnice může nabídnout. A je smutný, že první pobyt v nemocnici s někým blízkým (tj. na nadstandardu) jsem si "užila" až ve své dospělosti při porodu. Při těch dvaceti pobytech před tím v Motole to prostě nikdy nešlo. Všichni jsme tam tím byli poznamenaní, ale jiná možnost nebyla.
@caki Me stačilo to ze přišel doktor, řekl ať sestře vyřídím ze malému má vyndat kanylu,ta přišla a řekla ze to dělat nebude ať si to udělá doktor! Malej ji měl uplne zbytecne ještě přes noc! Další den ze mu ji teda vyndá! A za boha to nemohla udělat..nervů z toho byla jak prase, musely 2 další asistovat,rozcilovala se ze se bojí ze ho smikne jak mu strihala tu izolepu 😠 no já teda nevím, ale nepřišlo mi to normalni!
@werumka ja tam opravdu šla s tím, že to vyštření potřebujeme a hodně mě potom mrzel ten přístup...jedna "směna" sester opravdu super, ale ten hlavní celý den byla směna opravdu peklo....no, jsme doma a vím, že nikdy více, tedy v to doufám....a všem maminkám přeji, jen ten nej nej personál, když už bude potřeba hospitalizace..hlavně tedy lidskost....
@ajurka chlapecek měl naprosto stejne vyšetření jako dcerka...proto možná ten možný pocit "ukřivdění" a co jsem se jen doslechla, dopadl líp než Týnka, ( za to jsem moc ráda, nepřeju žádnýmu dítku nic špatného) naopak, chlapecek byl úžasnej, moc milej... jen asi v tu danou chvíli jsem to brala jako křivdu...
@caki Nic si nevyčítej, udělala jsi to, co v tu chvíli bylo nejlepší. Naše očekávání nás mnohdy zradí nejvíc. Je důležité vědět, že když bys měla s dítětem vážný problém, který by ohrožoval jeho život, postarají se tam o něj nejlíp, jak je možné. Nenech se touhle "křivdou" semlít. Pro ně to byl jeden den z mnoha, jeden pacient z mnoha. V Tobě to nechalo mnohem víc, než v nich. Ale to je úděl těhle velkých nemocnic. Člověk už se po nějaké době v některých momentech odosobní. A zrovna Ty jsi do té chvíle přišla. Kdybys tam třeba s dcerkou byla 14 dní, potkala bys ty stejné lidi v různých situacích. Někdy se sestřičky chovaly stejně, jak jsi psala. A třeba o pět dní později udělaly všechno, co jen bylo možné. A další den bylo vidět, jak jsou strašně unavené a nemůžeš jim pomoct.. Ten vývoj, který člověk může sledovat, je někdy dost důležitý. Ale systém to nezmění.
Před lety jsem na dětském Orl v Motole pracovala. Teď už tam ani nikoho neznám (kromě zmiňovaného zdr. bratra, mrzí mě, jestli se s odchodem (tragickym) přednosty kliniky stalo ze spickoveho pracoviště tragické místo a je mi líto vaší zkušenosti. Nicméně s dodržení operačního plánu byl vždy problém a to zejména proto, že do něj vždy přibylo něco akutního, třeba porod dítěte s rozstepem, který když se operuje okamžitě po porodu se zcela zahojí bez následků a jizvy apod... Bohužel o důvodech se většinou rodiče nedozví.... Nicméně jak říkám, nyní už tam vše je pravděpodobně naprosto jinak, se zájmem jsem si váš článek přečetla a je mi to líto... My se to tenkrát snažili dělat jinak.
Nedá mi to, a musim teda napsat nazor na Motol, my byli naopak spokojeni.. Malá mela pres tyden horecky a z nosu ji teklo proudem..litomericka nemocnice nam rekla..ze to jsou zuby at drzime nervy na uzde. Nekolikrat jsme byli na ORL, a na nic se neprislo. Kdyz uz mi mala zvracela..rekla jsem, zkusime tu Motol, meli jsme to z domova fakt daleko, pres 70 km.. ale udelali nam kompletni vysetreni, doktorka skvela, ackoliv se nase malicka nechtela nechat vysetrit..mela pochopeni a zkousela malou prelstit.. byla vazne prima. Nakonec jsme aspon vedeli, co male je. A dostala atb.po kterych se ji konecne ulevilo. Ale asi to je o štesti, jakeho doktora chytnete.
Souhlas!!! Já tam rodila a nikdy více! Měla jsem poslechnout vnitřní hlas a rodit u nás, na malém městě. Ale když vám kapacity z Motola tvrdí, jak je dítě postižené, že nemá moc šancí přežít porod apod., slyšíte, že to jsou kapacity, věříte jim.... Ale to jejich jednání... k zblití, s prominutím... jediný zájem byl, abychom podepsali souhlas s odběry vzorků mozku apod.
Tak to ste si teda užily holky ..chudák Týnka :( ..To muselo být hrozný, mám husinu už jen při tom čtení :(
@vercabetty jj Veru, jsem rada, ze je to za nami, tesne před Vánocemi jdeme na otisk na nasluchadla a už snad to nejhorsí bude za náma...jen mě kapánek rozsekalo české zdravotnictví....když nam pojištovna přispěje, tak naslouchalda přijdou na necelých 20000,-, když nepřispěje, tak něco kolem 35000,- masakr...ale hlavne, že to cudlince pomuze...
No tak to je teda síla :( ....Tojo, hlavně ale že bude líp. Já přitom myslela že už ty ouška máte vyřešený a že to není tak špatný :( ....Ale pořád může být hůř, hlavně že slyší a s těma naslouchadlama to bude uplný 🙂 Pozdravuju holky , hlavně Verču , Týnka si mě nebude pamatovat asi 🙂
Začni psát komentář...
To je mi lito takovy pristup se mi take nelibi, jen nechapu proc pisete, ze pred vami vzali chlapecka TMAVSI PLETI... stacilo napsat chlapecka....takze kdyby ten chlapecek nebyl tmavsi pleti bylo by to ok