Jak se narodily naše děti!!!
celé těhotenství bylo bez komplikací-žádné těhu nevolnosti....přibrala jsem 14 kg a bylo mě fakt fajn, jen ten konec už byl dlouhej.
poslední měsíc jsem už začla chodit na ozvy do porodnice, nebylo to pořád nachystané-nakonec jsem přenášela 12 dnu-takže dr. rozhodl VYVOLÁNI-ve čtvrtek 30.3. ve 20hod. mám dojít to jsem byla 41+4tt
přítel Petr mě tam odvezl s tím že má jit domu a ráno muže dojít. udělaly přípravy-klystýr....a daly mě na pokoj asi kolem 23 hod. mě zavedly tabletku-která hned začla pusobit-slaboučké bolesti do zad které trvaly celou noc asi po 20-30min. to jsem ještě nevěděla že je to ono 🙂 a říkaly spěte-ale to fakt nešlo-nervozita a taky kontrakce mě budily i když to teda zdaleka ještě nebylo silné a kdybych věděla jaké bolesti zažiju-určitě bych se pokusila spát 🙂
v pátek ráno prohlídka a že mi dají na urychlení oxytocin do žíly,dojel za mnou Petr. kolam 11 hod. mě píchly i vodu nastoupily docela silné kontrakce-které byly po 3-5 min.střídavě jsem chodila do sprchy-i když to jsem vždy musela volat porodní asistentku-jak jsem měla ten oxytocin musela mě to odpojit....Petr se mnou statečně chodil do sprchy, chvilku jsem mu drtila ruku, chvilku jsem ho zase odháněla.....,ale jsem ráda, že tam byl-bez něj bych to asi nezvládla!!!!! a hodně často jsem byla napojená na ozvy-takže jsem se nemohla moc pohybovat.. kolem 15 hod. už jsem myslela že to nevydržím, píchly mě i injekci od bolesti-ale ta nezabrala. že mám skákat na balonu-to mě teda nepřišlo jako uleva-protože jednu ruku nataženou kvuli píchlé kanyle s oxytocinem takže jsem se bála že spadnu 🙂 chvilku mě pak oxytocin odpojily protože jsem měla fakt silné a časté kontrakce.většinu času jsem musela ležet kvuli ozvám-monytorovaly mě asi více-kvuli oxytocinu.kontrakce už mě přišly-že ani nebyla žádná pauza mezi nima jak byly časté...
konec porodu si moc nepamatuju-byla jsem vyčerpaná....najednou sestra koukala na ozvy a najednou to byl hukot---kolem asi 2 doktoři, několik sestřiček....dávaly mě i kyslík a že mám tlačit což mě teda moc nešlo-dcera se prej drala nějak špatně-hlavičku špatně točila. takže po 18hod. bolestí (celkem 21,5 hod. od přijetí do porodnice) se v pátek TEREZKA 31.3. ve 41+5tt narodila kleštěma a s pomocí tlačení sestřičky na břicho-musely ji rychle vytáhnout přidušovala se. oživovaly ji kyslíkem-ale jen chviličku-pak začla krásně dýchat sama a mě mezitím teda docela dlouho šily-vnitřní šití, venkovní šití...daly mě ji chvilku na hrudník a pak na 2hod. do inkubátoru-aby se po tom porodu trošku vzpamatovala a zahřála.měla omotanou pupeční šnuru kolem nohy-a prej bych ji bez těch kleští neporodila. vážila 3520g a 51cm. byla krásná a vlasatá.
kojení byl trošku boj-špatně se přisávala...ale nakonec jsme se krásně rozkojily. já byla teda zničená-sedět to byl boj-jedině na nafukovacím kruhu to trošku šlo a i otočení na postely byl docela zážitek-šíleně to dole bolelo. stehu jsem tam měla fakt hodně. 4.4. nás pustily domu. já teda doma ještě měsíc seděla jen na nafuk. kruhu, stehy mě hnisaly musela jsem dělat sedací koupele....a říkala jsem, že teda další dítě nikdy 🙂 ---- to jsem nevěděla že budu mět ještě další 3 děti 🙂 🙂 byl to docela drsnej zážitek a tekle jsem si teda porod nepředstavovala ale hlavně-že jsme obě zdravé a dcera neměla žádné následky-což jsem se zpětně dočetla na netu že z takového porodu bejvají děti často ruzně postižené-jak nemají kyslík.....
celé těhotenství bylo opět bez komplikací-žádné těhu nevolnosti....přibrala jsem 15 kg a čekaly jsme druhou holčičku-Petr byl rád-dvě holky jsme si moc přály-byl to muj sen mět dvě holčičky.
opět jsem přenášela-čehož po zkušenostech z předchozího porodu jsem se šíleně bála vyvolání-takže verdikt doktora zněl-ve čtvrtek ve 41+3tt ve 20hod. nástup na vyvolání.
dělala jsem doma vše možné-horké vany, skákání, dělání dřepu....možná to nakonec pomohlo 🙂 protože den před vyvoláním se to rozjelo samo. 7.1. v 16 hod. jsem odcházely z domu bobovat s Terezkou a já odcházela s tím-že mě nějak dneska bolí záda. po bobování jsme šly k Petr rodičum a to už se mě nějak nezdálo-bylo 17hod. a začla jsem se pozorovat a měřit bolesti a bylo to pravidelně po 20min.byla jsem ráda, že se vyhnu vyvolání.
doma jsem si pak dala koupel a opravdu se to po tom ještě více rozjelo. zavolaly jsme našim-ať dojedou hlídat Terezku. kolem pulnoci už jsem si bolesti teda musela docela dost prodýchávat,ale pořád jsem nechtěla ještě jet-po špatných zkušenostech-že to v porodnici bude dlouhy, že si to raději protrpím doma a pojedem až to bude fakt hodně bolet. o pul 2 v noci jsme dojely do porodnice, napojení na monitor sepsání papíru....klystýr. kolem 3 hod. příjem na porodní pokoj.píchly mě vodu.. hlavně neležet jsem si říkala-už jsem měla více načteno než u prvního porodu, takže jsem skákala na boloně-to mě tentokrát moc pomáhalo. a ve čtvrtek 8.1. v 5:08 se MICHALKA 3640g a 52 cm ve 41+3tt narodila---krásně jsem porod zvládla, bylo maličké šití-ale fakt jen maličké.
po 3 dnech dne 11.1. nás propustily domu.
tohle byly naše dvě plánované dcerušky a ani by mě nenapadlo, že si ještě 2x zažiju porod 🙂 naši dva synové v plánu nebyly-ale říkám si-asi to tak mělo být a osud je přivedl mezi nás. a ted jsme moc rádi-že jsme tak velká rodina a nelituju ničeho!!!!!!!
celé těhotenství bylo opět bez komplikací-žádné těhu nevolnosti....přibrala jsem 10kg-doma jsem měla dvě holky-mladší měla 18měs. když jsem zjistila že jsem těhu takže pohybu jsem měla až až 🙂
celou dobu jsem byla přesvědčená že to bude zase holčička nevím proč 🙂 a v 16tt mě dr. řekla-že je to kluk. Přítel Petr byl moc rád-prej 3 holky už by bylo moc 🙂
v uterý ve 36+4tt jsem poprvé šla na ozvy do porodnice, cítila jsem se uplně fajn. a prohlídka dobře nedopadla-špatné ozvy tachykardie plodu a okamžitej příjem na pozorování. váhovej odhad byl 2800g. byla jsem v šoku tohle jsem nečekala. holky si odvezla moje mamka na prázdniny, petr mě dovezl tašku a já zustala v porodnici. 3x denně mě dělaly ozvy, dělaly pruchod pupečníkem-ten byl v pořádku. druhej den tam na mě padla šílená depka-nebyla jsem zvyklá ležet a nic nedělat, chodit jsem sice mohla normálně-ale kde tam v porodnici chce člověk chodit.
ve čt. prohlídka primářem a verdikt kterej jsem nečela-(protože mě příjmaly s tím, že když to bude dobré pujdu domu) a sestřičky říkaly že ozvy jsou docela dobré zněl----vyvolání. že ozvy jsou pořád nic moc a že lepší vyvolání než za týden ozvy nenaměřit vubec-takle to přesně řekl.byl to pro mě šok-vyvolání jsem tááák nechtěla-v hlavně se mě honil muj první porod. a měla jsem strach co je s malým-proč má špatné ozvy, proč se mu v bříšku už nedaří, vždyt mě je dobře nic mě není....
zrovna jsem tam měla na návštěvě přítele Petra takže jsem rovnou oba dva ve 14 hod. odkráčely nahoru na porodní sál-kde mě ubytovaly. zavedly tabletku-trošku se to rozběhlo ale nic moc. k večeru udělaly klystýr .zavedly druhou tabeltku zase slabé bolesti....ale kolem 20hod. se to uplně zastavilo. tak že mám spát a ráno zkusí další tabelty... jenže spát?? to se nedalo. chvilku jsem teda vždy usla, ale nervy pracovaly. Petr šel ve 2 v noci domu-že dojde dopoledne, nebo mám zavolat kdyby něco.
v pátek ráno kolem 10 hod. vizita další tableta a už se to rozběhlo. před polednem došel petr. čas jsem trávila na baloně, ve sprše. kolem 15 hod. jsem si řekla o injekci na bolest-po ní jsem teda byla řádně oblblá 🙂 točila se mi hlava a usínala jsem-možná dobře že jsem se trochu aspon prospala. na wc mě musela doprovodit sestra a Petr-motala se mi hlava. že mě píchnou trošku oxytocinu-aby se to urychlilo a najednou pocit na tlačení a rodíme!!! párkrát jsem zatlačila a bez nástřihu a šití byl PEŤA venku ve 37+0tt 3150g a 50cm po celkem 28hod. a uplně v pořádku, něvědělo se proč ty špatné ozvy byly, ale to už mě bylo i jedno-hlavně že malej byl zdravej.
měl novorozeneckou žloutenku-jednu noc byl pod světlem a 8.3. nás pustily domu.
Holky budou mět brášku 🙂 🙂