bumbrles
27. črc 2010

Jak to všechno bylo

Na stránky Modrého koníku nějaký pátek už chodím.Jsem zaregistrovaná,ale album našeho Matyáška tvořím až teď.

A  může za to porod!

Byl komplikovaný,klešťový a Matyášek musel o to svoje místo na světě dost bojovat.Křísili ho a my čekali,co z toho bude za následky.

A následky byly:ABSOLUTNÍ NESPAVOST!!!!

Kdo to nezažil,ten nepochopí!Když Vám Vaše děťátko za 24 hodin naspí 5 hodin denně,nutně se to musí podepsat na Vaší psychice.Jste vyčerpaná,nemáte chuť,náladu a nikdy ani náladu na ten malý uzlíček.To nemluvím o tom,co totální nespavost udělá s vaším manželským životem!Tady patří obrovská poklona mému muži,který se ješte teď moc snaží mi to všechno ulehčit,přesto že chodí do práce a studuje VŠ.Vy dále jezdíte  po různych vyšetření,navštěvujete neurologa,ale kdy tohle přestane - nikdo neumí říct.Nenávidíte řeči,že něčí dítě taky nespí,protože to,že se někomu probudí dítě 5krát za noc vy považuje za nádheru!

A pak náhle:Odbije 13náctý měsíc,spaní se začíná malinko prodlužovat a ten Váš drobeček už naspí třeba i 3 hodiny v kuse.Jaký to úspěch!

Vyvrcholením všeho byl pátek 23.7.2010 kdy náš Matyášek naspal v kuse 10 hodin!Celou noc jsem byla nesvá,čekala a ono nic.

Najednou máte zase na všechno náladu,mateřství si začínáte užívat a přestáváte všechno vidět tak černě.

Před otěhotněním jsem vážila 52 kg,teď mám 45 kg.Je to šílený.My ale začínáme věřit na lepší zítřky,ale co je hlavní-konečně si začínám mateřství užívat!!!!

Krásný až my slza ukápla klaním se ti poníženě opravdu jste moc statečný já bych to nezvládla.

13. srp 2010

Neboj,zvládla.Každá máma by to zvládla,protože ono Ti vlastně ani nic jinýho nezbyde!!!A pořád doufáš,že snad jednou.....

13. srp 2010

@bumbrles já měla zase opačné problémy, málem jsem porodila, už ve 25tt, Niki by měla cca600g, ležela jsem 2měs. v porodnici a ještě 1měs. doma, byla jsem psychicky na dně, nevěděla jsem dne ani hodiny, kdy se narodí. Nakonec to dopadlo ještě dobře i když byla i tak malinká... No dost mě to vyléčilo z toho růžového snu těhu a mateřství. No ale první 3měs byli strašné, vůbec nechtěla jíst a já se jen z toho nervovala, byla jak králíček. Každý večer řev min 3-4h. Ale teď už je skvělá i když hodně živá. Já už jsem se oklepala a určitě ještě zkusím projít tím vším znova.
Ale u vás to bylo o hodně těžší a máš pravdu, člověk musí zvládnout vše, co mu život nachystá, utéct nejde.
Tak ať už je jen lépe.

20. srp 2010

Začni psát komentář...

Odešli