Děti Nicolase Wintona
Nicolas Winton je britský občan židovského původu, který nedávno oslavil 95. narozeniny. Před 68 lety zachránil 669 českých dětí před jistou smrtí. Psal se rok 1939 a druhá světová válka měla vypuknout každou chvíli.
Poprvé přijel Nicolas Winton do tehdejšího Československa roku 1938. Bylo mu 27 let a pracoval v Anglii jako úředník londýnské burzy. Situaci v Německu měl dokonale zmapovanou a věděl, co bude okupace Československa znamenat pro Židy. Rozhodl se tedy jednat a začal pomáhat Britskému výboru pro uprchlíky. Plán zněl jasně. Dostat co nejvíce dětí do adoptivních rodin. První transport směřoval do Švédska, kam odletělo asi dvacet dětí. Další děti už byly posílány do Anglie vlaky, přímo přes Německo. Němci tehdy ještě vlaky projet nechali. Nicolas říká, že nejspíš byli rádi, že se dětí zbavili. Strach měl ale tenkrát každý.
WintonHrozné chvíle prožívali rodiče, kteří se museli se svými dětmi rozloučit. Na peróně Wilsonova nádraží v Praze opouštěli své děti napořád. Jak těžké musí být posadit své dítě do vlaku s vědomím, že se s ním již nikdy nesetkáte, si nikdo z nás asi nedokáže představit. Matky často váhaly a vytáhly několikrát své dítě oknem z vlaku. Nakonec ho ale vypustily do světa a zachránily mu tak život.
Zorganizovat všechny transporty však bylo velmi náročné. Nicolas Winton musel sehnat adoptivní rodiny, které by se staraly o děti v průběhu války. Také samotný převoz byl drahý a bylo zapotřebí sehnat sponzory. Vždy se naštěstí našli lidé, kteří byli ochotni poskytnout peníze. Ani to ale mnohdy nestačilo. Nicolas spolupracoval s cestovní kanceláří Čedok, která ovšem situaci nezřídka zkomplikovala. „Často přišli s tím, že to bude stát dvakrát tolik, než nám původně řekli, a my měli jen pár minut na to sehnat další peníze,“ říká Winton. Přesto se mu podařilo úspěšně převézt 669 dětí a tím jim zachránit život. Ani tenhle příběh ale nemá dokonalý „happyend“. Poslední a taky největší transport nevyšel. Mělo být zachráněno dalších 200 dětí, ale bylo 1. září a 2. světová právě vypukla. Děti byly odvezeny do koncentračních táborů. Pravděpodobně nepřežilo žádné.
O téměř neuvěřitelném příběhu Nicolase Wintona se svět dozvěděl až v roce 1988. Jeho žena totiž na půdě našla seznamy dětí, dopisy rodičů a různé dokumenty a Nicolase přiměla, aby se svým příběhem vyšel na povrch. Ještě téhož roku uspořádala stanice BBC pro Nicolase setkání se svými zachráněnými, v té době již dospělými dětmi. Dodnes se společně vídají.
I přes to, jak obrovský čin pan Nicolas Winton vykonal, chová se, jakoby se nic nestalo. Rozhodně si ale zaslouží obdiv nás všech.
KUŠKOVÁ, Petra. Nicolas Winton, skromný hrdina. Renomé: noviny studentů Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín [online]. 2007, ? [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.gjszlin.cz/gztgm/renome/index.php?id=12
také více
