Ještě před operací

Lehká psychotička se znovu hláši. Ačkoli musim podotknout, že je ze mě teď trochu větší pychotička, protože do sebe láduju Utrogestan, čili progesteron pro větší možnost otěhotnění. Stává se ze mě nasraná a plačtivá plačka, kterou rozbrečí každá druhá písnička. Což u mě není normální. Neustálé závratě mi taky nedělají dobře, ale co bych nevydřžela pro početí zdravého milovaného potomka.

Poslední době se daří i v práci, zvedli mi třídu, za což jsem vděčná. A celkově mě zase chvíli práce baví. Akorát musím být na sebe opatrná.

Co mě ale dost rozhazuje je to, že se blíží zkoušky z autoškoly. Ačkoli jsem myslela, že největší problém budou jízdy, není tomu tak. Ačkoli se snažím dělat testy a učit se vyhlášku, pohořím, což mě uvrhá do letargie, že jsem stará kráva, co do mozku nedostane základní poučky. Budu se na to muset opravdu vrhnout a knihu přečíst aspoň třikrát. Ale budu potřebovat pomoc všech svatých a taky mého manžela aby mi to do hlavy nalil. Ale věřím, že to nějak zavládnu a nakonec ten řidíčák udělám i kdyby na třikrát.

V poslední době, jsem ale celkem klidná a moc se nestresuji, ale i přesto mě přepadne naštvanost na našeho milovaného Boha. Když slyším, že kde jaká feťačka nebo alkoholička zapadne aniž by chtěla. Všichni mi neustále říkají že se na to moc upínám, ale je to lepší než před pul rokem, kdy jsem nemyslela na nic jiného. Ale stejně mi to nikdo nevěří. Snažím si říkat, že když to nevyjde tento měsíc výjde to jiný.

To jen v krátkosti, aby jste na mě nezapomněli.
Budu vděčná za komentár, like, či přečtení. Vím že tímhle blogem neohromím masy, ale třeba pomužu dostat do podvědomí, že psychické nemoci jsou daleko horší, než ty fyzické.

Všem mým příznivcům děkuji a přeji Vám krásné sny bez zbytečných úzkostí ,depresí a stresem.
Vaše psychotička