Já prostě nemůžu mít týden klid a pohodu.. Již od dětství trpím na bolest kloubů, velice časté zlomeniny a různé nemoci. Babička to vystihla větou: po čem hovno tam tě nejdeme. A asi měla pravdu. Mám za sebou plastiku vazů v kolenou a kotníku, injekce kloubní výživy do kolenou. Aby toho nebylo málo, tak jsem si sportem odrovnala i záda. Rozpadají se mi ploténky a údajně můžu mít časem i hrb. Člověk si řekne, že by to ve 22letech stačilo. Tak asi nestačilo. Kolem 16 roku mi začala vrzat lopatka a rameno. Bolest se dala přežít. Když mě viděl můj ortoped tak se z něj vypadlo co tam zase dělám. Když jsem mu řekla že vržu i s následnou ukázkou tak se mu to velice líbilo. Ale s tím, že tam mám poškozené vazy a posunutou lopatku a ta mi tam o něco dře. S tím, že pokud to nepřejde, tak mám za 4 roky přijít- už nebudu růst a že mě bude zase operovat. Jenže jsem se odstěhovala. A teď už třeťí den mám bolesti jako prase, s rukou prakticky nehýbám, jelikož při každém pohybu mám chuť si ruku ukousnout. Tak obvolávám ortopedické ordinace,nemocnice kde mají ortopedii a nikde nemají volno. Buď až v červenci nebo nemají smlouvu s mojí pojišťovnou nebo mají roční poplatek 2000,- . Jak to tak vypadá, tak budu muset ten poplatek zaplatit nebo mě trefí.. A na pohotovost se mi nechce, to mi dvakrát stačilo a jsem do smrti vyléčená... A to jsem se radovala, jak se mi teď hezky daří