Dáváte mu dudlíka ???

Dnešní ozvěnou z blogu pro slova bude poněkud "ožehavé" téma  pro rodiče, ale také časté téma pro logopeda.

Tento příspěvek jsem psala jako logoped i jako rodič. Téma je totiž zasazeno v nejasné situaci současných tendencí a starých osvěčených mouder, ale i zjitřených emocí spánkovou deprivací a bolavými bradavkami. Posílám snad výstižný příspěvěk, pro Vás rodiče.

Už jen to, kdo všechno může užívání dudlíku komentovat:

laktační poradkyně - "Určitě ne, zvláště pak v období šestinedělí, dudlík kazí techniku kojení"  / souhlasím

uvědomělá matka - "Dudlík? jiným jménem šidítko? Své dítě přece nebudu šidit" / souhlasím

unavený rodič - "Co? Jo, dítě  snáze usne, vyspíme se"  / souhlasím

vystrašená matka  - "Nevím... Pokud mu ho nedám nestane se z něj  frustrovanej nervák?"  /souhlasím

matka s bolavýma bradavkama - "Šmarjá ANO, jestli mi to alespoň trochu uleví a dříve usne" / souhlasím

manžel, čili otec - "Dudlík? za mě jo! pokud se pak častěji dostane i na mě, jsou to přece tak trochu i moje prsa, ne?" /chápu

vaše matka, čili babička - "Za nás se to tak neřešilo, dudlík měl každej druhej a taky jste vyrostli" / asi souhlasím, maminka má vždycky pravdu

ortodont - "Ano, jedná-li se o  dudlík ortodontický, který nemá tak negativní vliv na vývoj zubního oblouku" / souhlasím

logoped - "Ano, lépe dumlání dudlíku než dumlání palce, které je pro vývoj výslovnosti  téměř pohromou" /souhlasím, pokud  je dudlík dudán pár měsíců, ne let, protože pohroma může přijít i pak

U nás byl dudlík odmítnut. Toník se nenechal ošidit, všechny potřeby se podařilo doslova UKOJIT ;)

Dotaz "dávat dítěti dudlík?"

mě provází nejen profesně už nějakou dobu. Dříve jsem se já tázala rodičů dětí, kteří přišli ke mně na vstupní vyšetření a nyní jsem sama dotazována svými přáteli, kteří se rodiči stali. Snažím se o krátký příspěvek s vědomím toho, že žádné z našich dětí není stejné, má jinou intenzitu potřeby sání a taky s vědomím hrozby, že místo dudlíku se může objevit v pusině palec a to je pak často pro logopeda "vymalováno". Co snad můžu, je vnést do té nejasné situace trochu světla a vysypat jedno eso z rukávu v podobě

                                                                  i n f o r m a c e

která snad může pomoci Vám, rodičům, matkám, na kterých tak často leží tíha rozhodování.

Pro dítě je charakteristický vývoj a pokud víte, kdy a jak se vyvíjí škála pohybů jazyka, můžete taktizovat! Přibližně do 6 měsíců totiž dítě užívá předozadní pohyb jazyka, při kterém dudlík až tolik "nezavazí". Následně začne dítě pilovat pohyb jazyka směrem vzhůru,  zrovna tak jako ve vývoji hrubé motoriky (pasení koníčků, sed...). Dalším podnětem pro polohování směrem vzhůru je také zavádění pevné stravy. Sousto totiž potřebuje podtlak ke snadnějšímu polknutí, a ten vznikne, právě s jazykem u horního patra. Jenže při onom pohybu jazyka směrem vzhůru už na dudlík nepochybně narazí a jazyk na horní patro nemůže dost dobře doléhat. Celkově jsou pak pohyby jazyka, při častém a dlouhodobějším dumlání, nedostatečně "zacílené" a následkem toho je negativně ovlivněná (nejen) výslovnost více hlásek.

Dudlík, pokud ho do nějaké role obsadíte, by měl mít roli dočasného pomocníka, protože následně zaujme i roli záškodníka. 

Zkrátka pokud to jde, zkuste to bez něj. Pokud to nejde, nevadí. Můžete taktizovat a nabídku dudlíku přibližně od 6. měsíce začít omezovat. Potřebu sání nemůžeme u dítěte ignorovat. Jsme přeci savci a pro ty nejmenší je sání doslova životní potřebou, tak jako potřeba  "být s někým". Tady záleží na rodičích, jak se jim podaří situaci vybalancovat, protože okolnosti (kojení, spánková deprivace,...) v rodinách a naturel našich dětí jsou různé. Mnoho zdraru ať už bez dudlíku nebo s ním!

Vaše Barbora

více článků k tématu vývoje řeči  a komunikace u dětí

www.proslova.cz

#dudlik #blogujeme  #mk_blog_academy  #blogujeme #materstvi #vyvoj reci