Babi, šišlat ne, ale zdrobňovat, ano?
Vrátili jsme se z víkendu na severní Moravě, kde máme celou naši rodinu a kde, jak se říká, je kraj razovity a tvrdý. A tak i lidé tam mluví krátce a tvrději a často třebas slovy, kterému člověk z místa jen o pár kilometrů dále už nerozumí. Každý region a nářečí má to svoje, ale ať už jde o babičku z Ostravy nebo dědu z Prahy, u všech najdete něco společného. Všichni v povídání si se svými vnuky použijí zdrobněliny a snad už jen v mizivé míře šišlají.
O faktu, že na dítě nešišláme se zde nechci nijak rozepisovat, ale někdo by mohl mylně k šišlání řadit i užívání zdrobnělin. Zdrobnělin se netřeba bát a v rozumné míře patří do slovníku při komunikaci s dítětem. (Rozumím tomu, že máme rozumnou míru každý jinde ;)
Užívání zdrobnělin má kromě svého emočního náboje, i pro děti užitečnou vlastnost pomocníka ve skloňování našeho krásného, ale také poměrně složitého jazyka, jak už jsem před časem psala na blogu.
Zdrobněliny jednoho rodu se totiž skloňují stejně. Dítě má u zdrobněliny možnost se zorientovat snadněji, než když slyší slovo v základním tvaru a skloňování tak pro něj bude čitelnější. Zkuste si to!
příklad:
- slova ženského rodu
VODA bez vody, o vodě, s vodou
VODIČKA bez vodičky, o vodičce, s vodičkou
POSTEL bez postele, o posteli, s postelí
POSTÝLKA bez postýlky, o postýlce, s postýlkou
- slova mužského rodu
POLŠTÁŘ bez polštáře, o polštáři, s poštářem
POLŠTÁŘEK bez polštářku, o polštářku, s polštářkem
KLOBOUK bez klobouku, o klobouku, s kloboukem
KLOBOUČEK bez kloboučku, o kloboučku, s kloboučkem
U malých dětí, které se slovy teprve začínají, používám spíše slova v základním tvaru, jsou kratší a pro dítě tak "stravitelnější". Až později, kdy u dětí očekáváme, že začnou tvořit věty a taky ovládat gramatiku, se zdrobněliny mohou hodit.
více článků o vývoji řeči a radostech z mého světa - logopedka matkou
#blogujeme(23) #mk_blog_academy(18) #vyvoj_ditete #vychova_vzdelani
Doporučujeme
Začni psát komentář...
