Ráda bych se s vami podělila s výchovou dvou nezbedů, který jsou pouhých 10m od sebe a co vše to obnáši. Důvod proč to píšu je jednoduchý, spoustu maminek co mají jedno dítě a chtěli by druhé čekají až bude větší věkový rozdíl nebo se prostě bojí jak to budou zvládat. A také s čím se potkávám na ulicích a vyloženě z toho kvetu. 

Předem vám musím říct jedno, ani jedno dítě jsme neplánovali. Našli k nám cestu sami a neměnili bychom za nic na světě. Jsou úžasný a jedinečný. Kdyby jste mi před 3 lety řekli že budu mít 2 děti 10m od sebe a ještě narozný v jeden rok vysmála bych se vám. Vždyť jsem přece neplodná , ale to je jiný článek. Vrátím se tedy k tomu o dětech. 

V první řadě je opravdu miluji i když mi občas dost pijí krev.. komu jejich děti nepijí, že? 

Williamkovi je te rok a 10m a Valerce čerství rok. Ten rok s nima neskutečne utek a když koukám na fotky mám na krajičku. 

Když se Val narodila, nevěděli jsme jak bude Will ragovat, bylo mu tenkrát akorát 10m, ze začátku na ni nijak nereagoval asi první týden, ale pak si uvědomil, že se mu tolik nevěnuji a začal žárlit při všem co jsem s Val dělala. Kojení bylo na tom všem nejhorší. Začal dělat histerické scény, žárlil takovym způsobem, že malou začal bouchat a plácat do hlavičky. Vždy když jsem kojila malou tak jsem musela druhu rukou uspokojovat Willíka, rozpylovat a dávat mu jasně najevo , že tam jsem i pro něj. když mu byl rok a začal konečně chodit tak se to mnohem zlepšilo, protože zjišťoval co vše dovede. takovej koumak. Fuuu opadla skoro jedna starot, pořád jsem ho chytala a mazlila hrali jsme si atd... byl spokojeny.. pak to ovšem začalo u Val. po 3 týdnech co nás propustili z porodnic začala plakat. Plakala rano, plakala odpoledne, plakala vecer, plakala v noci.. cas kdy neplakala bylo u kojeni, když jsme byli venku a když mi třeba dala 10 minut doma a usnula... Plakala v ruce, plakala v postylce, plakala v košiku, plakala vedle nas v posteli.. U Dr. vše v pořádku. pry se tak projevuje... já po císaři, nevyspaná, bolavá, syn měl tenkrát 8,5 kg, nenosit ho prostě nešlo, nějak přece ho z ty postýlky dostat musím. S mužkým jsme měli směny.. ja se starala a chovala malou do 8 pak přijel domu, navečeřel se a šel chovat do pulnoci to jsem vstávala já a přebírala štafetu do doby než vstal Will a musela jsem pozoronost rozdělit mezi obě děti.. bylo to vyčerpávající?? to ano a velice. Vapadala jsem jak zombie?? ano vypadala. Neměla jsem energii na nic, na vaření, na úklid domácnosti, na bžné věci? ano neměla. trvalo to zhruba do Valčiných 3m. Pak se to jako zázrakem zlomilo a ona spinkala skoro celou noc. jednou se budila na kojeni. To bylo vysvobození. Bohužel má tak lehký spánek, že ji probudí kdejaké prdnutí sousedů nad náma. Ale už se to lepší. Willíček v tomto byl oproti Val milionovej. Spal celou noc skoro neplakal, ani po očkovaní ani při růstu zubů, ale za to dokáže zlobit jinak. Vymýšli bejkárny snad každou vteřinu ze dne.. Jeden z těch horších dnů bylo, když Valerka tlačila mega bobka a ja jí potřebovala pomoc aby už to bylo za ní. Tak jsesm s ní byla v koupelně, mezitím co jsme toho boba dolovala ven tak Will stihnul zapnout troubu, myčku, vypnout televizi, otevřít na zachod vytahat modře barvící koule do záchodu a vytáhnul odpad od pračky. Od pračky, kterou jsem po uklidnění Valerky a vydolování betonu, jsem zapnul zavřela dveře a odešla. Zhruba po 20 minutách jsem šla do koupelny a v koupelně 5cm vody. Mě málem trrefilo, potom co jsem vše povypínala, uklidila jsem si tam pěkně čvachtla. Samozřejmě me vůbec nenapadlo že vůbec bude mít sílu na to odpad ze zdi vytáhnout a už vůbec mě nenapadlo ho kontrolovat, nikdy předtim to neudělal. Všemožnými způsoby se snaží upoutat mou pozornost. Snažím se ten den rozvrhnout tak že obě děti jsou spokojený, hraji si s oběma, zapojuji je do her. 

Trvalo mi asi půl roku než jsme zavedli rozumný režim pro obě děti. Člověk by řek, že ten 10m pacholek jeěště nechápe co je to žárlit, nebo to že ta pozornost musí být rozdělená. On to velice vnímal, vnímal to že nemá tolik pozornosti a proto jsme zavedli tvrdý režim aby oba byli spokojený. Přes nastavený řežim nejede vlak. 

Denní režim:

Děti vstávají kolem 7h ráno, převlíknout, přebalit, udělat snídaní, nakrmit malou, Will papá sám, pak snídaně maminka (kafe) a jdeme si hrát, uklízet, obstarat domácnost a neco uvařit. buď si hrají spolu v pokojíčku nebo spolu si hrajeme v obýváku. Pak jsem chtěla mít oběd, no jo to by ho museli jist, že jo, tak dostanou mlíko do postýlky a jdou spát. Protože vstávám ve 4:30 do práce a vracím se kolem 6 tak jdu spát s nimi. Valince stačí hodina a půl spánku vzbudí se a ja pro ni běžim aby nevzbudila Willdu a hrajeme si a blbneme spolu dalsi hodku až dvě podle toho jak starší dlouho spinká. Moc si to užívá Valinka, má mě jen pro sebe a pak se můžu věnovat stejně i Willdovi. Pak přijde pozdní oběd kterýmu taky moc nedají a jdeme ven. Vrátíme se kolem 7 domů a jdeme večeřet. po večeři uklízíme rozházené hračky, a ja uklizím kuchyň a chystám mlíka na spaní (u staršího se toho mlíka na spaní nedokážeme zbavit) pak koupání a kolem 20h do postýlek. Naštěstí děti usínají sami s lahvemi a nevyžadují  naší přitopnost a dlouhé hodiny uspávání. Will spí celou noc a někdy se vzbudí s pláčem, myslim že mívá občas špatně sny. Ale s Val to je jak na houpačce. S ní je vše tak nějak težší. Je schopná se i v roce probouzet co hodinu a s histerickym páčem, ale také je schopná spinkat celou noc s jednim probuzením. Do teď nevim na čem záleží aby se nevzbouzela v noci. Je mi to velkou záhadou. 

Cestování:

Když jedu s prťatama cokoliv vyřizovat, zařizovat, na výlet, nebo jen ven tak by to měl být článek zvlášť. nicméně zkráceně. Máme velký dvoj - kočár, naštěstí projede skoro všude kde je 80 a vic centimetrů. Přípravu na ven jsem ztáhla na cca 25minut. Co vš do toho zahrnuji? Je to kontrola tašky: dostatek plen, mokré ubrousky, mazaní na zadek, látková plena. Přihodím svačinu, pití a jde se na oblíkání. první jde Willíček, v tomto počasí je nutné děti navrstvit. u Willíčka to znamená: přebalit, dát punčošky, tepláčky, mikina, bunda, čepice a šátek. S Willdou to je velice rychlí proces, protože už  i docela spolupracuje ale pak příjde boj s Val. Nesnáší oblíkání a nesnáší slíkání. nejraději by nebyla ani přebalovaná. no začne boj s plínou, asi po minutách á vyměněnou plínu s křikem jako by ji na nože brali a přijde natahování svršků. Punčošky, legínky, mikina, kombinéza, čepice, botky... uffff jen to píšu a jsem zpocená až na zadku. dalších 10 minut pryč. Pak příjde rychlé nahození svršků maminky, záchod, načmárat oko obout sebe obout Willdu který už netrpělivě otevírá vchodové dveře a beru tašku, kabelku, klíče, mobil, jedno dítě do ruky a jdeme ven. Willda sejde ty 2 patra sám a ja jdu napřed s Val abychjí připoutala do kočáru. Tam nahodil tašku schovala to co nechci aby Willda spatřil (třeba křídy) vezmu mu motorku a potkáváme se na chodbě před kočárkarnou kde bee motorku a čeká na značkách u dveří.. 25minut se vším všudy.. Občas )častěji než bych chtěla) se vracím nahoru, že jsem něco zapoměla.. a jdeme ven. Venku to probíhá tak, že když ma Willda náladu tak krásně poslouchá ale když né tak to je něco pro moje nervy.. obejdeme na naší obvyklé trase hriště, pár scen probehne ze strany Willika a Valerky, Willík nechce pouštět na  lanovku a klouzačku a nechce čekat a Val v tomhle počasí musí být v kočárku a nemůžu ji vypustit aby lezla po mokré studené zemi tak se hlasově projevuje.. bohužel nedokážu řídit velký kočár jednou rukou ktery váží bez deti skoro 20 kilo a mít k tomu 8,5 kil na ruce.. takže je to trochu napalici.. na oploceném hřišti naštěstí Willda nepotřebuje tolik pozornosti a já můžu lítat s Valerkou od klouzačky k prolejzkam a houpačkám v ruce. Naštěstí tohle obe děti bavi tak maxximálně 15 minut a musíme změnit lokalitu. většinou to je procházka dlouuuuuuhaaaaa procházka domu přes park. Přijdeme domu a doma probíha nemilé slíkání. Ale za odměnu mě jim pustím pohádku a oni jsou 15 minut v klidu a ja stihnu přiravit večeři, uklidit kuchyn a pak jdeme večeřet, vetšinou nestihnou vytahat hračky takže moc hraček na uklízení není. Po večeři jdou do koupele a spat.

Výhody mít takto blízko sobě jsou ty, ž většinu věcí máte po starším, vyhrají si spolu krasně, blbnou, jsou to partáci, starší dava pozor na mladší venku, tuli se k sobe, maji se rádi ale i se dokáži dost midlit. Jeden od druhého okoukavaji co delaji jak si hrají, kupodivu mladsi učí staršího mluvit.. diky ní už říká i jiné slabiky a slova.. a mladší od staršího okoukkava jak vylest a slest z gauče, jezdi po podlaze s autickem a delá zvuk auta, chce jíst lžičkou jako brácha sama. Malá ochutnává vše co dostane Willík a chce to taky protože to má on. Vidí že brácha dělá že telefonuje a dělá to taky. 

U nás nepalatí že to mladší stáhlo toho stašího dolu. Naopak pomáhajíí si navzájem. 

Nevýhody v tom žádné nevidím. Ano mít dve děti je finančně náročné, ano  stojí to spoustu sil, energie, vlasů, nervů ale jeden pohled na ne jak si hraji, jak spolu krásně vycházejí mluví za vše. I když chci vyvrátit jeden mýtus který všeobecně koluje. TO ŽE JSOU BLÍZKO SOBĚ NEZNAMENÁ ŽE JE TO NÁROČNĚJŠÍ NEŽ KDYŽ BYCH MEZI NIMI MĚLA VETŠÍ VĚKOVÍ ROZDÍL. Vyjde to na stejno a neni to ani to samé jako kdybych měla dvojčata... Nemůžu říct jestli je to horší nebo lehčí. Dvojčata nemám. 

NEBOJTE SE MÍT DĚTI BLÍZKO SOBĚ, NEBOJTE SE MÍT DVĚ DĚTI, NEBOJTE SE ŽE TO NEBUDETE ZVLÁDAT. BUDETE, JSTE MÁMI A MÁMI A MATEŘSKÁ LÁSKA ZVLÁDNE VŠECHNO, ŽENSKÉ TĚLO JE NATOLIK PŘIZPŮSOBENÉ BÝT MATKOU, ŽE  MÍT VÍC DĚTÍ ZVLÁDNE. (neříkám to proto že bych byla něco víc než vy, nebo byla na tom fyzicky lépe než vy, věřte že 90% maminek tady na koníku je na tom fyzicky lépe než já. Moje pochroumaná a 3x operovaná záda tý péči o dva rošťáky moc nepřidá a slabost nohou také ne.) VĚŘTE SI PROTOŽE JÁ VÁM BUDOUCÍM MAMINKÁM VĚŘÍM. MY JSME PROSTĚ BORKYNĚ UŽ JEN TO ŽE SVOJE MILOVANÝ DĚŤÁTKO PORODÍME A JSME SCHOPNÉ BÝT DLOUHOU DOBU BEZ SPÁNKU, SOUKROMÍ, ODDYCHU A AŤ MÁME JEDNO NEBO 10 DĚTÍ. MY JSME PROSTĚ BORKYNĚ. 

Jsem z 6 deti, druha nejstarsi.. Jsme 4 holky a 2 kluci.. Ze vsech svych sourozencu mam nejkrasnejsi vztah s o 9let mladsi sestrickou Katou.. Na prvni letni den oslavila 21 let a jsem na ni strasne pysna.. Ac prodelala straslivy zanet mozkovych blan a zanechalo to nasledek, ale i presti odmaturovala. Na zacatku 8 tridy jsem ji donutila si vybrat stredni skolu kam chce jit.. Porad si pohravala s myslenkou na umeleckou skolu a tam je potreba vlastni tvorba na talentovky atd.. Proto uz na zacatku 8. rocniku.. Ve finale si vybrala rekondicni a sportovni maser v ustavu Aloise Klara v Krci, 4 lety obor s maturitou.. Do teto stredni skoly chodi jak normalni deti ale i ty deti, ke kterym byl osud kruty a zivot jim stizilo postizeni at slepota, chluchota nebo paraliza, downuv syndrom a jine... Moje sestricka se do skoly uplne zamilovala.. Konecne chytila partu super lidi, na zakladni skole k ni byli kruty a zli, mela uzasny ucitele, rozumela si i s reditelkou.. V druhaku se rozhodla ze ve skole chce pracovat, nejdrive jako asistentka detem co to potrebuji (slepi, vozickari atd...) a proto sla za reditelkou a svuj zamer ji rekla a zeptala se co ma proto udelat.. Tak prvni vec byla maturita a zvladla to skvele.. Ucitele ji milovali a statni maturituns odrenyma usima udelala na poprve.. 

Podala si prihlasku na univerzitu a prvni i druhy semestr zvladla perfektne... Odstehovala se od mamky( tenkrat s ni strasne bojovala) do bytu od meho tchana a zacala mu delat spravcovou asi 6 bytu, vyber najmu, uklid baraku ats.. Pribrala si k tomu jeste jeden jeden barak.. Samozrejme tchan ji snizil najem a za druhy barak dostava penizky.. Je ted vicemene stastna ac se rozesla s klukem po 6 letech vztahu.. 

Letos dostala na starosti slecnu ktera prisla o zrak diky nadoru na mozku.. Kacka mi o ni vypravela jak je to skvela holcina, ze si sedli, ze to bude skveli rok.. 

   Ale osud tomu chtel jinak.. 14 dni po zacatku skolniho roku Niky (sverenkyne moji sestricky) poslaslala Kacce sms: Ahoj Kacko, udelalo se mi zle, tak jsem se vratila domu. Do konce tydne urcite neprijdu. Tesim se pristi tyden. 

Kacka ji odepsala ze jo a at se brzy uzdravi a ze se tesi.. Druhy den za ni prisla pani reditelka a oznamila Kacce ze Niky si sla odpoledne lehnout a uz se neprobudila, upadla do komatu.. 

V ten den kdy se to dovedela prijela a povidali jsme si o Niky.. Kacka o ni mela strach... Ale mesic uplynul a stav Niky se nemenil.. Mooc jsem na tu holcinu myslela a prala jsem si at se vzbudi a je v poradku nejen kvuli moji sestricce ale i rodine Niky. 

  Ve ctvrtek jsme slavili nasi mami narozeniny, nic velkeho.. Kacka mi prisla furt takova divna.. A pak to z ni vypadlo.. NIKY V PONDELI ZEMRELA.. Zasahlo me to jako sip do srdce.. Sice jsem ji neznala ale cele jsem to s Kackou prizivala.. 

  Kacka mi vypravela jak z nedele na pondeli se ji zdal sen a ze na nej nikdy nezapomene... Zdalo se ji: sla parkem u skoly a videla Niky na lavicce. Kacka k ni prisla a rekla ji:  Je to jsem rada ze te vidim zdravou, chybelas nam. S Barcou jsme na tebe moc mysleli. Niky se na ni podivala a rekla: moc dekuji, kacko ja uz musim jit a odesla..  ODESLA Z TOHOTK SVETA.. A s Kackou se prisla do snu rozloucit... 

Obe nas to zasahlo ac ja ji neznala.. 

Niky, nikdy nezapomenem, ted uz je dobre. Sbohem... 

Je to spis jen svereni protoze me i Kacko to co se stalo vzalo, a bohuzel s timto se v teto skole potka jeste mockrat.. A ja tu budu pro ni a vzdy to s ni budu prozivat.

Pred tim nez zacnu psat tak se omlouvam za hacky a carky, pisu z telefonu. 

Mam dve uzasne a krasne deti, jako kazda maminka, Willickovi byl nedavno rok a měsíc a uz chodi, no mam z toho radost. A Valerce jsou 3 mesice a je lina jak ves, nejaky paseni konicku, ten jeji pohled matko neprud me dostava.  Dobre dobre zacnu od zacatku. Kdyz jsem Valcu porodila(vyndali ji ze me) tak v porodnici byla takovy andilek, hodna, spava, NEJECICI. Jak jsme prijeli domu tak z meho uzasneho andilka se stal maly satanek. Probrecela dny a noci, nepomahalo nic noseni, vypraveni, zpivani(asi bych taky brecela kdybych sama sobe zpivala) vzdy vyprdena vykakana, napapana, prebalena a presto strasny rev. Ze zacatku jsem chodila slat kolem 3, 4 h rano a v 8 vstaval Willik. Tohl prebalit prevliknout nakrmit a jen co jsem si sedla na gauc uz jsem poslavala, ale ne tvrde, neslo ty oci udrzet. Willda byl po ranu uzasnej, vzdycky si sam vystacil.. hral si sam s tatrou, motorkou a vsim co v obyvaku/moje loznice mel. Ale pak se probudi Valerka na kojeni a to spusti Will zarlivy hystericky plac a zacne se po me sapat. Snazila jsem se mu domluvit, rikala jsem mu jak ho miluju a ze je uzasnej, hladila volnou rukou, pusinkovala a buh vi co jeste. Bohuzel on tak zarlil uz v 10 mesicich, ze to snad ani neni normalni. Valerka se v noci budila co 1,5h na kojeni a tal 4x do tydne mela v noci jidlo 1,5h nespalan zase jidlo a po 30 minutach chozeni po byte usnula a spala 3h a pak znova nekdy ty intervali mela skuzecne co 1,5h. Takze kdyz Willicek spusti ten svuj hysterak tak ja sedela s Val u prsa jak ta nejvetsi troska a brecela a brecela a brecela az si toho ten maly vsimnul a prestal a prisel se tulit.. to uz jsem se placem zajikala.. je uzasnej.. nemohla jsem Valerku nechat na gauci protoue v tu ranu u ni byl malej a mlatil ji hlava nehlava. Do tohodle nerezimu musim obstarat domacnost, uvarit, vyprat, jit s detmi ven.. 

Toto obdobi Valerku drzelo 2,5 mesice, takze poslednich 14 dni to s ni ujde. Willicek ma svuj rezim a spinka s tatou v loznici ten k nemu vstava. Protoze mam zodpovedneho chlapa tak je od rana do vecera v praci, ale kdyz je doma tak se stara.. pomaha, jde a sam umyje nadobi, vykoupe kluka, nakrmi ho, prebali, nemusim mu nic rikat. Willda jde v 8 do vany a 9 uz lezi s lahvi mlika v postylce a spokojene usina sam v loznici.. 

Nase vyprava ven v dome bez vytahu a bytem v druhem patre? No to je kapitola sama o sobe.. vubec nez vyjdeme ven tak se musim pripravit ja, vetsinou vse probiha koupelne. Na prebalovaku dcera a pod nohama kluka.. behem 5 minut jsem ucesana, namalovana, obliknuta a obuta..zacinam oblekat Valerku ta je prilravena v zavinovacce na pracce a oblikam Willdu. Toho honim po obyvaku a rvu do kombinezi.. prvni musi jit Willda- snesu ho 30 schodu dolu a prikurtuji ho do naseho sourozeneckeho kocaru a letim 30 schodu nahoru pro valerku.. hazu na sebe bundu salu capnu Valerku kabelku a tasku na kocar, zamknu dvere a letim dolu 30 schodu a pri ceste kricim "milacku uz letim" mezi tim Willda rve jako by mu nekdo trhal zuby jak me vidi tak zacne kricet aaaaaaaaaaaaaa.. ulozim Valerku do korbicky a jedeme ven. Otevreni vchodkvych dveri kteri nemaji zadnou zarazku, nebo samo drzici uhel otevreni jednou rukou drzim dvere a druhou rukou rvu kocar do dveri.. To je asi jedina doba kdy ty deti nervou a uzivam si to.. kdyz prijdeme domu tak prvni nahoru musi Valerka s nakupem, taskou na kocar kabelkou tak betim 30 schodu nahoru a kricinco dolu "zlato hned tam budu vydrz" odhazuji tasky na zem a pokladam Val spinkajici na prebalovak.. rychle ze sebe servu bundu a salu a bezim 30 schodu dolu.. vytahuji Willdu a bezim 30 schodu nahoru.. JEZIS JAK JA JSEM RADA ZA BEZBARIEROVY PRISTUP DO BARAKU A FUNKCNI KOCARKANU!! Vyslecu deti a a jdu rovnou kojit. Do toho dalsi hysterak Willdy, odlozim Valerku a jdu si hrat s Willdou.. blbneme ale Val uz place tak ze mi to opravdu cupuje srdce beru ji do ruky a ucim Willdu jak se ma chovat, vetsinou do toho varim pecu... 

Denne spim max 5h kdyz se povede, pres den se sejdou na 10minut.. snazim se co mi sili staci.. uz dochazeji.

Pokazde kdyz vidim jak si to tu maminky uzivate tehotenstvi tak me prebehne mraz po zadech a zalije studeny pot.. ani jedno neni planovane a obe tehotenstvi narocne 1 klasicky porod predcase nar. syna a 1 cisar predcasne nar. dcery.. zotaveni po operaci, hledani si cesty k dceri( ne ze bych ji nemilovala ale bylo to jine) vycitky vuci synovi i vuci dceri.. objevili se prusvihy z podnikani, doma to kvuli tomu nefunguhe, dr zjistil ze jsem chudokrevna a zvysil davku zeleza... 

MUSIM BYT V POHODE, MUSIM BYT V POHODE!! To se mi honi hlavou poslednich mesic.. BUD SILNA!! Ony ti to vrati..  miluji te.. 

svoje deti miluji nadevse, oni jsou ten puzzle co mi schazel... 

Vsem maminkam preji aby se z toho nezblaznili a mysleli pozitivne.. za ty nervy mi stojej 

S timto pojmem me seznamil muj partner, jsou to deti narozene ve stejnym roce. Takze muzu vsem tvrdit ze mam dvojcata. Rozestup mezi nima 10 mesicu, obe narozeny predcasne, obe byli malinky, ale prece jenom kazde je jine... Prvni se mi narodil syn, prirozene (vaginalne), spontalne o 6 tydnu driv. Je to nas maly flegmous, bylo a je mu jedno ze ma v plince nacurano a nakakano, naopak jeste se v tom rochni, nemusim ho uspavat, staci mu dat lahev s mlikem a usne sam... muzu kdyz spj vysavat, mixovat.. ale ted jak se nam narodila dcera, akutnim cisarem kvuli poloze pricka, taky driv o 4 tydny, tak syn  dostava histerycke zachvaty a do maly busi.. hlavne kdyz kojim... Dcera pro zmenu rve neustale, pri kazdem prdnuti do pliny, ucmurnuti musim prebalovat, chce mit prso neustale v puse, vubec nekrka, sije sebou jako kdyby misto nozek a rucek mela chapadla... 

  Nas denni rezim vypada asi takto... rano vstavacka v 6:30 +/-, kojeni, prebalovani, kdyz se zadari dcera znova usne ve vetsine pripadech ne, v 7:30 vstavacka synn prebalovani, prevlikani, snidane a pak si hraje.. kdyz mala spi tak si jeste na chvilku lehnu po noci kdy k ni vstavam asi 5x-6x za tu noc toho mam plny kecky, ale vetsinou to vydrzi tak na pul hodky... behem dopoledne jsem absolutne nepouzitelna, neprijimam hovory nic... jsem jak prastena polenem, kralovatvi za kofeinovy kafe .. no nic musim zase kojit, donutit syna aby se napil, prebalit oba, obcas je potreba syna vykoupat, ma ty h***a az na krku. Mala opet rve, tak s ni cbodim 3 hodiny po byte,  masiruji brisko, cvicin s nozickama, mluvim na ni l, zpivam ji, u vseho mi s histeryckym krikem asistuje syn.. kdyz uz konecne spi beru do ruky syna, a je mi spatne z pohledu do jeho uplakany zasopleny tvare, chce se mi taky brecet, je mi ho lito.. dam mu najist a sup s nim na dopoledni spani, kdyz se postesti a oba spi, vse zahazuji a jdu taky spat... vsak ten bordel nikam neutece.. a sprcha taky vydrzi do vecera.. po probuzeni je opet kolecko s prebalovanim, kojenim a krmenim a nuceni aspon trochu do nej dostat nejaky tekutiny.. vetsinou bezvysledne... kdyz nespi tak delam co je potreba, vareni, peceni, uklizeni, hraju si synem, blbneme spolu, vetsinou si jen hrajeme a uklid a vareni nechavam na noc obcas se postesti uvarit i dopoledne . Vetsinou kolem druhy zacnu sebe chystat na vychazku ven, pak oblikani Valerie otevru na ni okno aby se mi v tom neupekla a jdu oblekat Williema. Kdyz uz se mi toto podari treba v 10minutach i s pripravenou taskou, tak beru Willa a nesu ho do kocarkarny( nemame vytah a bydline ve 2. Patre. Mala ceka v kosiku, usadim malyho pripoutam ho a letim pro Valerii, nekdriv si vezmu boty bundu kabelku a beru Valerii a letim dolu.. hura po pul hodine vypraveny a muzeme ven. Venku jsme podle pocasi ale vetsinou v 5 jsme doma. Will si hraje a ja kojim po prichodu.. nasleduje kolecko prebalovani  prevlikani, krmeni a donucovani syna neco vypit... kolem 18h jde syn do vany, behem te doby je vetsinou Val v limbu a krasne spi, radime se synem ve vane. Kolecko s oblikanim, davanim plinky, ukladanim, a mizenim v obyvvaku kde na me rve dcera. Dalsi kolecko s koupanim prebalovanim, oblikanim a kojenim... slysim syna jak si v postylce hraje, ignoruji to za chvili usne. Po nakojeni dcery mi zacina sichta uklizecky, kucharky a pekarky.. uklidim hracky, kuchyn, koupelnu, predsin, odstranim vsechny prekazejici veci a vytahuji nas prumyslovy vysavac, ano jsem lhostejna k sousedum a klidne ve ctvrt na devet si vysaju byt.. nesnasim kdyz mam na nohach drobky, prijde na radu vytirani, a jednou za tyden k tomu pridavam vycisteni koupelny a zachodu( ne ze bych ho jinak nemyla, myla jen tohle je dukladne vycisteni, policky atd...) utirani prachu.. kdyz tohle zvladnu tak se mi vetsinou dovaruje jidlo ktere mame na dalsi 2-3 dny, do toho se snazim, v tento predvanocni cas pect cukrovi, uspesne hlasim mame uz pernicky, linecky, baunty, rafaelo, vosi hnizda, chybi uz jen pracny rohlicky a bananky. Pect muzu jen v noci, domaci nam sem dal troubu pod plynovou desku a to sklo proste hreje.. pracku poustim taky az co dam deti vecer spat, jedine co absolutne nezvladam je zehleni, po celem dnu me uz tak boli zada(jsem po 3 operacich) ze stat nebo sedet u prkna je pro me muceni, a zehleni pres den s tim malym drakem neni mozne.. do toho vseho se musim starat i o sebe a pomaham muzskymu rozjet firmu (jako reklamni fotograf delam fotky na web).. probirame co a jak, litani po doktorech nejen s detmi ale i semnou.. 

  Jsem milovnik Vanoc, je to jediny svatek na kterym mi hodne zalezi a chci aby ty nase prvni Vanoce ve 4 byli dokonali.. vyrabim si adventni venec sama, a veskerou vyzdobu, darky jsme poresili s pritelem o vikendu.. 

  Ukojim i vasi zvedavost co dela muzsky?! Muzsky vstava kazdy den v 6:30 a vraci se mezi 19-20h, je osvc tak je v praci dlouho. Kdyz ma cestu kolem prijede pres den na obed a pohraje si s detmi pak zase leti kdyz ma domluvenou zakazku. Vikendy je vetsinou doma tak si mohu prispat, postara se o syna, prebali, prevlikne, nakrmi, hraje si snim, vezme si dceru chova dceru mluvi na ni cvici s ni, kdyz je potreba jede se synem k lekari, byli sami u zubare, rehabko, urologie, praktik. Ceho si na nem vazim nejvic je ze i kdyz po tolika hodinach za volantem v praci v noci vstava k synovi... ten se vzbudi klidne i 6x za noc.. ja vstavam k dcerce.. tohle je pro me k nezaplaceni. Vstavaji na stridacku a to bych se zblaznila. Ted ja spim v obyvaku s Valerii a muzsky s Willdou v loznici. Navzajem se deti budi. 

  Kolikrat uz uplne padam na hubu, jsem nevyspana, Valerie ma noci kdy spi jen 2 hodky a zbytek vetsinou proplace a ja prochodim po obyvaku.. v tyto dny  jsem protivna sama sobe a pak si to strasne vycitam protoze  deti za to nemuzou, jsem nekdy protivna i na ne a pritele... 

   Ale zeny, maminky, budouci maminky... vsechno se da zvladnout, kolikrat si reknu ze jsem zrala na Bohnice, minimalne antidepresiva, ale pak se na me ten muj malej dablik usmeje a ja jsem stastna, ze ty svoje dve maly obludky mam... 

  Musim to zvladat sama bez rodin, jsou ve vetsine pripadech nepouzitelny, i kdyz se chvastali jak budou pomahat... ted uz bude jen lip a lip....