Proč to ti chlapi dělají? Aneb táto,pujdeme na výlet...
Tak jsem se dnes rozhodla, že už opravdu asi rezignuji na idyku společných rodinných výletů. s těma mužskýma to nemá cenu...
Manžel si asi zvykl, že JÁ to prostě všechno zvládnu bez něj... Těhotná, netěhotná zologická zahrada či výlet lanovkou sama s dvěma dětmi, když je tři týdny v Bavorsku či hraje uraženého... Ja si vždy představovala, jak budeme s manželem a dětmi dělat výlety, bude to obrovská zábava...No, je sice pravda, většinou je to stres a děti, protože jsou ještě malé, tak jsou i kolikrát protivné, ale ve výsledku si myslim, že jsou spokojené, že se něco dělo, mají nové dojmy, tak mi to za tu námahu stojí a nedá mi to... Tak jsem dnes manželovi dopřála trochu klidu, když jsem se třemi dítky( Amálka v šátku, Filípek v kočárku a Sofinka, která má ve školce dva týdny prázdniny pěšky) a kamarádkou dopoledne vyklidila pole, šly jsme s dětmi na snídani pro maminky s dětmi a do hracího koutku...Po poledním spánku dětí a manžela, kterého jsem se ale neúčastnila jsem místo zamýšleného úklidu, během něhož měl být manžel s dětmi venku, jsem navrhla, že by bylo přeci leší, kdybychom zašli na nedaleké lesní hřiště a opekli si tam pár buřtů, udělali si piknik... Byla fajn nálada, zbalili jsme se, kamarádka taky chtěla jít (taky je doma sama s dvěma dětmi) a i její přítel se chtěl zůčastnit. Stáli jsme už ve dveřích, bylo skoro pět hodin a manžel oznamuje, že ale musí být v šest doma, že se hraje fotbal a musí ho sledovat. Hmm, cesta tam trva skoro půl hodiny, tudíž by nást tam vlastně jen doprovodil a šel zpátky.. a před sedmou vas vyzvednu, v sedm začíná další třetina...Aha, tak to můžeš zůstat rovnou doma, mu říkám mírně nasr...ě...No a tak jsme šly s kamarádkou a pěti dětma sami. její manžel dorazil a nadšený zrovna nebyl, že tam můj manžel nebyl...a ja nevěděla co dřív: kojit, chovat Amálku, opékat dětem buřta, tišit Filípka, ketrý měl strach z tamního psa...Jsem si to fakt užila...☹ a to mělo být rodinné odpoledne, když jsme celý víkend stěhovali obývák a já tvrdla sama s dětmi celý den na hřišti a muž si zařizoval v obýváku svou "kancelář". No, dětem se to prý líbilo, naštěstí, Sofinka to i tátovi vyprávěla, tak snad alespoň ona má hezký zážitek! ale ja jsem tedy velmi zklamaná a už nemám chuť se vůbec snažit jej do nějakých aktivit zapojovat... A to má za dva týdny odjet na tři týdny pryč, Sofinka má prázdniny a měla by snad taky něco zažít s oběma rodiči, ne? Já tomu nerozumím, kde je to nadšení do rodinného života, který měl před 5ti lety, když chtěl se mnou mít děti, krásnou rodinu... To, že je to pro mne fyzicky naročné, je jedna věc, to já se kvuli dětem i obětuju, ale štve mě, že dá klidně přednost fotbalu před dětmi...Rozumíte tomu, někdo? Chlapům to asi dojde až tehdy, kdy mají děti jenom na víkend...☹ po rozvodovém jednání...
Doporučujeme
@carodkaa diky, bohuzel je to uz takhle delsi dobu...fotbal, kamaradi, studium...vse je dulezitejsi....Ja nemuzu proste sedet na jednom hristi kazdy den od rana do vecera, to je desna nuda...tak se snazim detem delat trochu program...no, ale nekdo holt radeji sedi doma a u pocitace, chjo...
Ach jo, zase jeden... Kamarádka má chlapa, co je v hospodě s kamarády "skvělej táta", ale ve skutečnosti se jeho tátovství projevuje tím, že kamarádce říká, co dělá s dětmi blbě, a ani nepřijde do školky na dětský den, o kterém ví, že se na něj kluk těší a že tam budou rodiče ostatních dětí. Jediné, co s přehledem dokáže, je dostat kluka do hysteráku.
Já si na manžela stěžovat nemůžu, to by bylo rouhání, ale včera mě taky dostal: "Miláčku, já jdu večer na pivo..." "No, to je fajn, protože Jakoubek má dnes svátek:" "Jo, no jo vlastně. A budem jako něco dělat?" "Ne, jen jsem myslela, že budem spolu, dáme mu dárky a tak..." "No tak já teda nevím, co myslíš?" a to už jsem zvedla hlas "No nechtěj po mně, abych za Tebe rozhodovala, jestli půjdeš do hospody, nebo oslavíš se svým synem svátek":oO
Ale jak říkám, proti Tobě pohoda. Já bych toho Tvého asi umlátila ovladačem...
@collette svatek ten neslavime vubec...ani me narozeniny, kdy ja dostala kytku k narozkam...? Dokonce na truc neslavil ani prvni narozeniny sveho syna? To jsem fakt myslela, ze se rozvedu! Duvod: byl na me nastvany...
Jinak pivko s kamarday, proc ne, kluci se potrebuji odreagovat od rodiny...jen, kdyz to neni moc casto...
Já tě fakt obdivuji..proč jste si tedy pořizovali ještě třetí dítko,když na rodinu manžel kašle? :( Nemáš to jednoduché.Já jsem jen ráda za to,jakého mám super muže..Ale znám bohužel i to co ty..,bývalý manžel byl taky takový.kamarádi,televize,vše bylo přednější..a přišel na to až po rozvodu..Druhý manžel je přesný opak..rodina je pro něj vším,ale neznamená to ,že je mi furt u zadku...ale snaží se nám věnovat.
@cristll nez jsem otehotnela s Amalkou, tak se zdalo, ze to zase jde...ale mylila jsem se... tehotenstvi byl zahul, nervy, plac...Oni jej deti miluji, muzou se poprdankovat, kdyz s nima dovadi, rano vstane, prijde ze skoly...slizne celou smetanu, proste...Ale jsou samozrejme i chvile, kdy nesouhlasim s jeho vychovnyma metodama, kd yje na ne zlej a to mi fakt tecou nervy! a po druhym ditku jsem nemyslela jeste na rozvod, to az ted v tehotenstvi...Nechci to kvuli detem udelat, ale nekdy jsem fakt v koncich...Nevim, mozna jsou to jen hormony, moc stresu, precerpani i z jeho strany...Ale on dokaze vzdycky v ten nespravny moment zmizet...Vzdycky, kdyz ho nejvic potrebuji...
těhotenství a doba do cca 3 měsíců Amálky je období,kdy manželovu výpomoc potřebuješ nejvíc..Škoda že ji nemáš. Zkus si s ním v klidu promluvit,říci mu jak se cítíš..Musíš být unavená nejen fyzicky,ale hlavně psychicky.Zkuste najít nějaký kompromis,měla by jsi mít i nějaký čas na odpočinek,chvíli sama pro sebe🙂 Snad to pochopí a bude aspoň trošlu líp🙂
@artikula To me moc mrzi. Doufala jsem, ze jste stastna rodinka! Ja jsem obcas taky s detmi i delsi dobu sama, ale je to z toho duvodu, ze manzel ma narocnou praci a obcas proste musi na sluzebku, ci zustat dele v kancelari. S detmi (tedy zatim hlavne s Naty) travi kazdou volnou minutu a ucastni se kazde akce, kterou vymyslim. Nastesti!!! Tim nam svou nepritomnost hodne vynahrazuje.
Nevim, zda ve vasem pripade jeste pomuzou nejake domluvy, to uz jsi urcite zkousela. Ale naznacit mu, ze situace je vazna, asi budes muset...
Jejda jak to čtu tak to je síla! Tě moc obdivuji se třemi dětmi. Já tedy tohle nikdy nezažila mám skvělýho manžela, ale myslím že o takových věcech by jste si měli promluvit. Vždyť musíš být už z toho unavená! Pane bože ten chlap to nevidí?
Po přečtení tohoto článků a Tvých komentářů @artikula mě napadá otázka:"Proč si šla s manželem do 3.dítěte,když už jsi vědala jaký je?"
Přiznávám se,že mě můj manžel(i celá mje rodina-tu ale už neřeším,protože s ní nežiju 😎po narození 1.synka(podotýkám,že byl vymodlený,protože jsme na něj čakali 6 let a manžel byl do porodu v 7.nebi)hodně zklamal,protože se tvářil,jakoby se pro něj nic nezměnilo v jeho stereotypním životě.Zůstal si u svých koníčků a zajímalo ho jen to,co mu uvařím k obědu.Na procházky a jiné rodičovské aktivity jsem byla úplně sama. ☹ Po půl roce jsem si to s manželem vyříkala,tak mi začal alespoň pomáhat s úklidem v domácnosti,když nebyl ochotný s námi trávit volný čas.Pamatuju si,že jsem se tenkrát zařekla,že s ním už žádné další dítě nechci,ale jakmile Adámek oslavil 1.narozky,začalo se to mírně zlepšovat.Kdyby manžel zůstal takový,jako byl před 3.roky,tak je Adámek jedináček. 😝 Já nevím,co bych Ti poradila?...................Možná,že bys mohla zkusit manželovi ubrat sem tam nějakou výhodu,kterou mu poskytuješ a pak mu to třeba začne docvakávat,že když už je jednou za čas doma,tak by měl být co nejvíce s Vámi 😎
@karotky Radus, jojo, ono se to hned nepozna, ono se to spis u neho stupnuje...U prvniho jsem vse delala sama, to jsem mela jeste dest rukou a silu, i kdyz si moc dobre vybavuji, jak jsem nosila treba pet hodin Sofii na rukou, ona porad brecela, az do desiti vecer a on si sedel u pc a telefonoval pres skype s rodinou. Bydleli jsme tenkrat v jednopokojovem byte a to bylo fakt narocne malou uspat, kdyz byl porad hluk...To me tehdy taky pekne zralo! Ale nejak jsem se to snazila prekousnout...No a pak to neni taky porad..jsou i dny, kdy mi pomuze, jde s detmi ven...Asi podle nalady a ja musim byt hooodne opatrna, abych to nezkazila svym remcanim, natlakem, pac pak se vetsinou nastve a necha me v tom uplne samotnou...Je to trochu psych. vydirani, zpusob, jak me asi potrestat ☹ A vidis, ani jsi se nikdy o manzelu nezminila...Hlavne, ze ted ti pomaha. Oni si holt na tu svou roli taky musi zvyknout. Muj manzel mi zacal pomahat az pri Filipkovi (prebalovat, v domacnosti neco), ale v teh. s Amalkou a jak jsem mela ty zdrav. problemy, se to nak pokazilo a ja uz proste taky vyjedu, je to pud sebezachovy, pac nemuzu preci porad jen ustupovat, klopit hlavu, jak si rekne, obskakovat ho, kdyz on ani jednou rano s detmi nevstane, ci v noci k malemu...Na ledacos si clovek zvykne, ledacos muzes prehlednout..nikdo neni dokonaly, nerikam, ze na me strane neni chyba, urcite a dost, ale ted je to fakt na hrane. Nemuze ted davat ruce pryc, kdyz se mu to zlibi...Cim vic jej clovek potrebuje, tim vic se potrebuje odreagovat...Co bude, az pujde do prace? No nevim... Dokonce premyslim o tom, ze si asi poridim vypomoc do domacnosti, abych alespon mohla uklidit...Ja neporadek nesnasim, to k dobre nalade neprispeje, ale vubec se mi to nedari, pokud jsou u toho deti...
Dnes jsem mu ale nechala dopol. deti, jela s kamaradkou do mesta a odpoledne jsem je take poslal na hriste, protoze jsem chtela konecne doma uklidit po tom stehovani a konecne umyt koupelnu, prat pradlo...Az ted jsem se zastavial. On za to sel na fotbal, ale to mi nevadi, dnes usnula Amalka v sedm a deti uz taky lezi v posteli 🙂
Jo vyhody, hmm, ze bych mu neudelal rano kafe? 🙂 Zakazala fotbal? 🙂 Zkousela jsem pred tydnem jinou taktiku. Rikam: podivej, nehraj vecer sachy, kdyz ukladame deti spat, pomoz mi a oni budou rychleji v posteli a pak si muzes hrat jak dlouho chces...On ti na to kyva, ja myslim, ze to bude fajn, nedelam natlak a on si ale stejne druhy den hraje sachy, jen jak se naskytne prilezitost...Je to k vzteku. Proste si dela, co chce. Ja se snazim doma udrzet dobrou naladu, nestresovat, ale on to proste bojkotuje a snad se to mu i vysmiva...Kvuli tomu, ze hraje sachy a on mel dat Sofii spat, sla kolikrat spat az v deset( ja vytuhla u uspavani u Filipka, pak se probudim a musim se jeste rozcilovat)...Jestli se to nezlepsi, tak to asi nedopadne dobre...Nechci se rozvadet, ale nechci, abychom meli doma porad dusno a koukali na sebe jak na vrahy...Je to skoda, pac nam spolu jinak byvalo fajn...
Tak já nevím,ale manžel ani k jednomu z kluků v noci nevstával ani když byli nemocní,nedělal mi úlevy ani,když jsem byla těhotná s Matějem,ale když se Matěj narodil,tak jen mezi řečí pronesl,že i kluky rozdělíme(Já Matěje,on Adámka)a to už bude nadosmrti můj argument,kdyby se náhoudou chtěl cukat 😀 Občas si kluky prohodíme,vyjímečně si je vezme oba na starosti,když mu je kompletně nachystám na procházku,ale spíš mám kluky na starosti já,protože je potřeba aby se někdo staral o barák a jeho okolí.Se 3.dětmi je to fakt náročné(mám švagrovou a ta porodila během 2,5.let 3 děti,manžela má věčně pracovně v čoudu a je na ta děcka sama 😝),takže tu paní na výpomoc v domácnosti bych nezavrhovala,pokud na ní máte fin. prostředky. 😎
@karotky 😀 diky. To si pekne napsala. Takze na tom nejsem jeste tak spatne, koukam... No, asi se nad tim trochu zamyslim...Pokud mne nebude ponizovat, urazet me a nadavat mi, rvat na me, tak to jeste zvladnu i sama, ale jinak...
Jo a tady v SRN vypomoc v domacnosti plati pojistovna na nejaky cas, kdyz jsi nemocna ci tak...Zkusim trochu zaskemrat u gynekolozky na KO po sestinedeli, treba neco napise...To by se hodilo, kdyz bude manzel tri tydny fuc...
Začni psát komentář...
nemáš to jednoduchý..tak ho zkus nějak motivovat?,u nás je taky fotbal a spol na denním pořádku,ale když manža vidí jak je Táďa z něčeho nadšenej,většinou mu to nedá a něco vymyslí,nebo jde s náma..držim palce ať je lépe! 🙂