Ahoj všem, včera by měla Lenka kulaté narozeniny (40) tak jsem pro ni tam nahoru udělal video ❤ ❤ Moc nám pořád chybí 😢
A za 2 týdny Terezka už 4 roky 😲 takže my bude končit rodičovská 🙄 měl bych tedy dotaz na zde zkušenější jaké jsou tedka moje možnosti ? Práce je v Praze tedy 150km daleko,takže se nepočítá že bych se tam vracel. ale musí my oni nabídnout odpovídající místo ? nebo mám podat rovnou výpověd ? jinak mám tedka i osvč a dělám alespon něco z domova, takže bych asi rád zůstal ještě rok doma. nejsem si jistý jestli pak stát platí zdravotní a sociální když jsou děti ještě malé ? díky moc za rady kdo s tím má zkušenosti 🙂
Po dělší době posílám nějaké fotky, David nastoupil do 2 třídy,a Terezka je druhým rokem ve školce ❤ no letí to hrozně.... O prázdninách jsme vzali poprvé Terezku na vodu, a děti poprvé letěli letadlem, byli jsme pozvaní od nej kamarádky Lenky co jí byla na svatbě za svědkyni do Dánska kde žije, moc jsme si to užili, mají krásný dům a všude kolem nich koně, to by byla Lenka z toho nadšená ❤ škoda že se tam už nestihla podívat 😢 stihly jsme i Legoland, Kodaň, pláž a tak... za celý týden jsme nachodily asi tolik, co za půlku prázdnin 🙂
Po nějaké době jsem zase udělal video s dětma, tenkrát podzimní natáčení v zámeckém parku v Kostelci nad Orlicí, kde jsme měli s Lenkou svatbu ❤ jinak děti rostou jako z vody, Terezka moc ráda chodí do školky a Davida to ve škole baví 👍
Kdo znal Lenku věděl že dělala spoustu ručních výrobků, přání, perníků a všeho možného...s dětma jsme srovnali co všechno měla hotové, dost si toho nechali na památku,a zbytek kdo bude chtít si může za dobrovolný příspěvek vybrat. Fotky jsou na www.facebook.com/arienblackdesign poslední 3 alba 2020, vybrané peníze budou dětem na přístí rok na prázdniny... (objednávky pište ideálně na ingy@centrum.cz s názvem fotky a číslo.
jinak všem Veselé Vánoce i když u nás veselé určitě nebudou :( alespon ty děti to tak neberou a snad si to užijou...
PS: fotky z jeden našich tvořivých večerů a pracovny co Lenka měla, třeba bude Terezka jednou pokračovat 🙂
Když už má Davídek video z jednoho roku, tak jsem musel udělat i Terezce, v pátek oslavila svoje druhé narozeniny, bohužel za ten rok se toho hodně změnilo 😢
chtěl bych udělat i video pro Lenku,ale určitě by to bylo více psychicky i časově náročné, než tohle... no čas my ukáže cestu...
https://www.rajce.idnes.cz/video/1464227624?pla...
Dnes je to 14 let co jsme se s Lenkou poprvé seznámili a takhle to vše začalo ❤ ❤ ❤
a já nikdy nezapomenu na ty nejkrásnější oči a nejsladší úsměv co jsem kdy viděl.
a když si vzpomenu na dárek co jsem dostal k 10. výročí, byl to ten nejoriginálnější dárek co jsem dostal a taky ten první dárek který mě kdy rozbrečel.
V mém životě jsi byla ta nejlepší holka na světě jakou jsem kdy potkal,nikdy na tebe nezapomenu a zůstaneš v mém srdci navždy.
Ušli jsme spolu dlouhou cestu a někdy jsme to taky neměli úplně jednoduché ale nakonec jsem zjistil že jsi ta jediná ženská se kterou chci strávit zbytek života a mít rodinu.
A není nikdo s kým bych měl víc společného než s tebou, úplně to vystihuje úryvek který jsi si napsala 18.11.2009 v Diary - the story of my life
" Jednou jsem si řekla, že se ho nikdy nevzdám. I když mi někdy pěkně leze na nervy a jsem na něj protivná, pořád ho z celého srdce miluju a nehodlám o tenhle vztah přijít. Od první chvíle, co jsme se potkali věřím,
že jsme si souzeni. Tolik maličkostí z jeho a z mého života zapadá do sebe a i když on to netuší, věřím tomu, že jsme si přes veškeré trable a těžkosti, kterými jsme museli a ještě budeme muset projít jeden druhému souzeni…
Kdo ví, už zítra může být všechno jinak, ale dnešní večer budu usínat s tím, že nedaleko usíná člověk, kterému jsem dala své srdce, o kterého budu vždy ze všech sil bojovat a se kterým chci strávit zbytek života.
Kdybych mu to takhle řekla, asi by ho to dost vyděsilo… proto mlčím, ale vím, že moje srdce bude už navždy bít jen pro něj… "
Děkuju ti.........dala jsi mi vše, svojí lásku a dvě krásný děti, a ja se pokusím tě v ničem nezklamat, i když to je a ještě bude bez tebe moc těžké. . . .
Jménem Lenky bych chtěl všem poděkovat, že jste na ní v pátek mysleli na dálku nebo se přijeli osobně rozloučit, hrozně moc by si toho vážila.
jinak původně to mělo být jen v rodinném archivu,ale chtěl bych se podělit o naše bohužel poslední společné vánoce
a jak by Lenka řekla mějte se rádi, obejměte své milované a užijte si každého dne. a Já jsem rád že byla s námi ty poslední dva dny doma a mohla nás taky obejmout,což si taky moc přála.
Děti z toho ještě nemají moc rozum, Terezka určitě ne a Davídek taky moc ne, ale chápe že už mamka není, dneska jsem byl s dětma poprvé zapálit na hrob 3 svíčky, za mě a děti. Jinak těch kytek co tam je, je fakt neuvěřitelné, museli jsme i nějaké kytky dát jinam protože by se to tam nevešlo. Lenky máma nám hrozně moc pomáhá, bez ní nevím jak bych to vše zvládnul.
Tedka už pomůže jen čas, ale v srdci nám navždy zůstane stále usměvavá.
(Manžel) dával jsem přispěvek do dvou skupinek,ale dostal jsem radu to dát i sem.
Když se svět obrátí vzhůru nohama
Sedíte v ordinaci. Díváte se na doktorku. Posloucháte, co Vám říká... a hlavou se Vám honí, že je to nějaká blbost. To přeci nemluví o Vás...
Ale pěkně popořádku. Před 4 lety jsem porodila Davídka. Císařem kvůli nezhoubnému myomu na děloze. Vše bylo ale v pořádku... až na tu bouli, která se mi na začátku těhotenství objevila na krku. Podle endokrinologa uzel na štítné žláze. Domluvili jsme se, že po porodu půjde celá ven. Jasně, po porodu se objednám. Jenže znáte to... šestinedělí, pak se to nehodí, pak do toho něco vleze, pak než vás vezmou, pak než dají termín... K operaci jsem se dostala až 11 měsíců po porodu. Histologie dopadla špatně a výsledkem byl karcinom. To bylo poprvé, kdy jsem slyšela to slovo, co nikdo nechce nikdy slyšet - rakovina. Nečekala jsem to, vůbec ne. Jela jsem si přeci jen nechat vyndat stehy po operaci. Naštěstí je rakovina štítné žlázy jedna z těch "lepších" a dá se dobře léčit. Byla jsem na radiojodu, pak pravidelné kontroly v nemocnici. Všechny výsledky byly v pořádku. Jupí. Po roce od operace mi dovolili znovu otěhotnět. Trvalo to sice ještě pár měsíců, ale podařilo se a loni v říjnu jsme se dočkali vytoužené holčičky.
I tentokrát bylo těhotenství v zásadě bez problému, i když jsem znovu rodila císařem. Pro jistotu, protože děloha byla ztenčená kvůli odoperovanému myomu. Terezka byla od začátku moc šikovná a na rozdíl od bráchy se i kojila bez problémů bez kloboučků. Od Vánoc začala trochu zlobit u kojení z levého prsa. Ale nějak jsme to zvládly. V únoru nastal bojkot... oboustranný. I ten jsme překonaly. Našly jsme polohu, ve které celkem pila, i když o dost méně než z druhého prsa. No co, říkala jsem si. Tak prostě preferuje to pravé. Takových dětí je... postupně ale začala pít méně a méně a prso začalo postupně otékat. Od Velikonoc se nenapila už ani jednou. Prso oteklo, zčervenalo. Ale neměla jsem žádné teploty, horečky. Říkala jsem, že tedy retence. Takže vyzkoušet babské rady. Nahřívat, odstříkat, zchladit. Trochu se mi ulevilo, ale žádná sláva to nebyla. Minulý týden jsem se konečně dostala na gyndu, aby se na to podívali. Rozhodnutí bylo jasné - okamžitě na mamografii. Ani tam se jim to nelíbilo a další den hned magnetická rezonance a biopsie. Výsledek budu znát v pátek, ale vypadá to téměř jistě na nádor. Navíc zánětlivý a velmi agresivní. Bohužel jsou nejspíš zasažené i uzliny a metastázy i na játrech.
Pláču, brečím, hystericky vzlykám a pak si zase říkám, že to přeci není pravda. To se přeci netýká mě. Čeká mě další vyšetření a konzultace s onkologem, kde se rozhodne o další léčbě. Čeká mě dlouhá a těžká cesta. Moc si přeji, aby na jejím konci byla (aspoň relativně) zdravá máma dvou malých dětí. Všichni mě drží nad vodou a moc si toho vážím. V neposlední řadě i má úžasná virtuální kamarádka Iva @ivakalinova Díky za to, jaká jsi.
Takže maminky... neřeště blbosti, nehádejte se, radujte se z každého okamžiku. Nikdy nevíte, kdy se vám svět obrátí vzhůru nohama.
Naše dva týdny s Peppinou
Když jsem narazila na článek o testování hraček s prasátkem Peppou, neváhala jsem a zkusila štěstí. Davídek její příběhy miluje. Každý den vidí několik dílů v tabletu a v tu chvíli je mu jedno, jestli mluví česky, anglicky nebo třeba maďarsky. Knížku musíme číst každý den. Když přišla zpráva, že jsme byli vybraní, byla jsem opravdu mile překvapená, že se na nás štěstí usmálo. Za týden kurýr dovezl balíček. K testování jsme dostali Peppu na pláži.
Krabička ve tvaru prasátka Davídka ihned zaujala. Velká je tak akorát pro malé dítě. Momenálně jsme nikam necestovali, ale až pojedeme na Vánoce k babičce, pojede hračka určitě s námi. Vejde se tak akorát do dětského batůžku.
Uvnitř krabičky je nakreslený obrázek pláže a moře. Součástí je figurka prasátka, plastové lehátko a hrad z písku. Peppa je asi v plavkách. Nemá červené šaty, jak mě syn upozornil. Dále je součástí také ovládání vydávající 6 různých zvuků. Baterky byly součástí balení, což je fajn. Všichni známe zklamání v dětských očích, pokud dítě dostane dárek na baterky a žádné doma nemáme. Zvuky jsou spíše pro menší děti. Našeho tříapůlletého chlapečka už tak nezaujaly. Kolem roku, roku a půl věku by to bylo jiné. V tu dobu ho zajímala každá hračka vydávající zvuky.
Hračku jsme poctivě testovali. Peppině jsme postavili dům z lega i Dupla. Figurka má ohebné nožičky a akorát se vejde do Duplo autíčka, které máme doma.
Také s námi vytvářela vánoční dekorace a téměř každý den plavala s Davídkem ve vaně. Figurka ale není příliš velká, takže občas jsme museli hledat, kam se nám i v našem malém bytě ztratila.
Je fajn, že tyto hračky nejsou primárně určené jen holčičkám. Mám pocit, že většina zboží s motivem prasátky Peppy jsou určené právě pro holky a přitom její příběhy mají rádi i kluci.
Závěrem bych ráda poděkovala Modrému koníkovi za možnost testování. Ještě jednou děkujeme.
Výhra od Viledy
Ráda se zapojuji do různých soutěží, ale málokdy něco vyhraji. Však to znáte - neštěstí ve hře, štěstí v lásce... Když jsem minulý měsíc posílala svůj příspěvek do podzimní soutěže s Viledou, opravdu jsem nemyslela, že vyhraji. Vlastně jsem ani vyhrát nechtěla, protože výhra - Windomatic power, by znamenalo jediné. Přestat se vymlouvat a konečně se vrhnout na mytí oken. Přiznávám, že jsem ostuda a letos jsem se k tomu ještě nedostala... znáte to - nejdříve se nechce, pak prší, pak je moc teplo... do toho jsem byla ještě těhotná. Když jsem ale přečetla svoje jméno jako jméno výherce, měla jsem opravdu radost.
Výhra dorazila asi za týden. Nejvíc samozřejmě zajímala Davídka a i manžel hned musel nastudovat, co to je a co to všechno umí.
Další víkend jsem si tedy udělala čas a vrhla se na okna... A jak hodnotím Windomatic? Je SKVĚLÝ!!! Okna se nejdříve umyjí jarovou vodou stěrkou, která je součástí balení. Stěrka krásně dosáhne až na vrchní část oken, takže odpadá lezení po štaflích s mokrým hadrem v ruce. Následně se okno vysaje Windomaticem. Vysává perfektně a nenechává žádné šmouhy. Rámy a parapety sice musím pořád vydrhnout mokrým hadrem, takže kyblíku s vodou se úplně nezbavím, ale už se nedivím, že někdo myje okna (skla) každý měsíc. S tímhle pomocníkem je to vážně rychlovka. Nejspíš to tak nakonec bude i u nás, protože Davídek se téměř každý den shání po stěrce a Windomaticu a chce šůrovat okna nebo zrcadla.
Ještě jednou bych tedy chtěla poděkovat společnosti Vileda, která věnovala tuto výhru a Ivance @ivakalinova za zorganizování podzimní soutěže.