Jak Daneček přišel na svět – náš krásný domácí porod
Po prvním "klasickém" nemocničním porodu jsem se rozhodla druhé dítě přivést na svět vědoměji, bez zbytečných traumat pro něj i pro sebe. Netrvala jsem za každou cenu na domácím porodu, ale moc jsem si ho přála a jsem šťastná, že nám to vyšlo. Jsou to už skoro 4 měsíce, co si dobíjím energii při každé vzpomínce na tenhle nádherný zážitek. Konečně jsem náš příběh sepsala a budu moc ráda, když přispěje k šíření vědomí o přirozené ženské schopnosti porodit a schopnosti dětí narodit se.
Je krásný listopadový den, od rána svítí sluníčko. Už dva dny mi pomalu odchází hlenová zátka a blíží se vypočítaný termín porodu. V posledních týdnech jsem kvůli bolestem v kříži sotva chodila, dnes jsem ale od rána v pohodě, nic mě nebolí a mám skvělou náladu. V poledne mám domluvenou kontrolu u porodní asistentky, vyrážím k ní i se čtyřletým synem Šimonem. Cestou k autu si uvědomuji, že slaboučké kontrakce se zpravidelnily a přicházejí zhruba po 20 minutách. V té euforii, že už zřejmě začíná porod, se sotva soustředím na řízení. PA v domluveném čase nezastihnu, musela odjet k porodu a měla na mě uložené špatné číslo, tak mi nemohla dát vědět. Zastavíme se tedy poblíž u manžela v práci, objednáme si pizzu a všichni společně obědváme. Potom raději nechávám auto manželovi a vyrážíme se Šimonem domů pěšky. Cesta se nám protáhne asi na dvě hodiny, je nádherné počasí a takové teplo, že se svlékáme z bund a mikin jen do triček. Zastavujeme se v parku na lavičce, říkám Šimonkovi, že miminko se nejspíš už dnes narodí a on mi sám od sebe masíruje záda a nohy, prý aby se mi dobře rodilo 🙂 Kontrakce už přicházejí asi po 5 minutách a hlučné prostředí města mě při nich ruší, urychluji tedy cestu k domovu. Po příchodu si lehnu na gauč a snažím se relaxovat, což mi za chvilku naruší zvonění pána z PPL s balíkem na dobírku 🙂 Potom volá manžel a domlouváme se, že už raději přijede domů. Napouští mi spolu se Šimonem v obýváku bazének, já si zatím vedle na zemi chystám matraci a pro jistotu dobaluju tašku do porodnice. Začíná se stmívat, zapaluju si aromalampičku a několik svíček. Šimonek si lehá na deku vedle matrace, kde zrovna vkleče s houkavými zvuky prodýchávám kontrakci. Říká, že mi bude pomáhat, nosí mi vodu a datle na občerstvení. Potřebuju ale absolutní klid, tak ho za chvíli posílám hrát si s tatínkem do pokojíčku. Okolo půl páté volám Jolaně (to je žena, která doprovází k porodům a sama doma rodila; znám ji už nějakou dobu a věřím, že mě dokáže podpořit za všech okolností), aby pomalu vyrazila k nám. Kontrakce stále zesilují, zkouším zalézt do bazénku, ale voda mi moc neulevuje, spíš naopak, takže tam nakonec vydržím jen chvíli. Mezitím přichází Jolana, pozdravíme se a potom buď tiše sedí v obýváku, nebo střídá manžela a hraje si se Šimonkem. Po nějaké době jsou už kontrakce tak intenzivní a přicházejí tak rychle po sobě, že přemýšlím, jak dlouho to ještě vydržím, vyčerpáním se mi klepou nohy. Jolana mě uklidňuje, že si vedu skvěle. Raději se tedy během kontrakcí ponořuji do sebe, soustředím se na dýchání a uvolňování celého těla, které samo přesně ví, co dělat, co miminko potřebuje.
V jednu chvíli mě přepadá pocit, že by možná bylo lepší vyrazit do porodnice, ale zároveň netuším, jak moc můžu být otevřená a jestli bych tam nestrávila pár zbytečných hodin plných různých vyšetření. Ani nevím, jak bych se při tak intenzivních kontrakcích dokázala obléct a někam přesunout. Jolana mi radí, ať se zkusím zeptat miminka, jestli je vše v pořádku. Udělám to a hned se mi vrací pocit jistoty, zůstávám tedy v klidu doma. Brzy už cítím miminko v pánvi, jak se pomalu posouvá dolů. Přepadá mě zimnice, často potřebuju na záchod, kde odchází poslední části hlenové zátky. Tuším, že se blíží finále a pokládám si na matraci nepropustnou podložku. Kontrakce stále prodýchávám vkleče, horní částí těla opřená o gauč. Pomáhá mi, když vydávám co nejhlubší zvuky. Najednou se kontrakce zmírňují a je mezi nimi delší pauza, takže si můžu lehnout na matraci a trošku si odpočinout, ale brzy už mě to zase zvedá do kleku ke gauči a začínám mít potřebu tlačit. Jolana přináší další podložky a ručníky a já skoro nemůžu uvěřit, že už by miminko opravdu mohlo být tady. V pochvě nahmatávám plodový vak, při další kontrakci praská a voda proudem vytéká. Hned potom se prodírá ven pevná hlavička, chvilku mám pocit, že se mi snad rozskočí pánev a celá se roztrhnu, ale brzy přichází úleva a hlavička je venku (nakonec to bylo bez sebemenšího poranění). Hladím rukou vlásky a dozadu směřující obličejík. Do další kontrakce zůstává hlavička na místě, potom zas částečně mizí dovnitř, cítím, jak se miminko odráží nožičkama a dotáčí se. Pak vyklouzne celé, zachytávám ho do rukou, na chvilku pokládám na podložku pod sebou, otočím se a odmotávám mu pupečník lehce obtočený kolem krku. Zase ho zvedám, právě začíná dýchat a trochu u toho chroptí, tak ho lehce poplácávám po zádíčkách. To se mu zřejmě nelíbí a začíná pěkně nahlas ječet, rychle si ho tedy pokládám na hrudník, kde se uklidňuje. Potom ho naštvu ještě jednou, když ho otáčím a kontroluju, jestli je to opravdu chlapeček, jak jsem tušila. Je chvilku po půl deváté, manžel zrovna uspává Šimonka v ložnici, ale zaslechnou pláč a hned oba přichází Danielka přivítat. Ten už se zatím přisává k prsu a krásně pije, což brzy vede k vypuštění několika dávek smolky přímo na mě 🙂. Přesouváme se z matrace na zemi na sedací vak, kde si užíváme první společné chvilky, zatímco manžel a Jolana okolo poklízí. Stále cítím silné kontrakce, které musím prodýchávat, snažím se občas trochu zatlačit, ale placentě se zatím ven nechce. Asi po dvou hodinách se s Danečkem v náručí přesouvám do vany a nechávám se osprchovat, placenta už je skoro venku, ale vytlačit mi nejde, až po lehounkém zatažení za pupečník vyklouzne úplně. Vracíme se do obýváku, manžel se snaží z Danečkovy části placenty odebrat trochu krve na stanovení Rh faktoru, jde to špatně a pomalu, ale nakonec se mu to podaří. Potom přestřihneme už dávno dotepaný pupečník. Jolana mi z kousku placenty, banánu a jahod připravuje koktejl na doplnění energie a potom pomalu odchází domů. S manželem a dětmi se přesouváme do velké postele v ložnici. Já celou noc nespím, pozoruju toho krásného malého tvorečka ležícího na mých prsou a s pokorou děkuji celému vesmíru, že jsem mohla zažít takový zázrak.
Doporučujeme
Dech beroucí
Moc pěkný příběh, já bych se doma asi strašně bála, jsi odvážná. Zatajil se mi teda dech při tom koktejlu z placenty, ale proti gustu... 🙂
@alenkastistko Děkuju 🙂
To je až kycovite krásně. 🙂
krasne..az mi slza ukapla kdyz si vzpomenu na sve porody
Moc krásné, více takových porodů. Gratuluji k synovi.
Jeeej krásné, řvu jak kráva 😄 domácí porod našeho druhého pokladu nás čeká v červenci, tak mě to dojímá tuplovane ☺ moc gratuluju 💟
krásný zážitek 😵
Bozinku.klobouk dolu😉
Moc krasne popsane...hodne zdravicka❤
To je taková nádhera 🙂
Dechberoucí. Moc Vás obdivuji. Tiše a skromně závidím tak krásný zážitek, jakým je tak intuitivní porod 🙂
Opravdu krasne,zni to velmi klidne,vyrovnane a celkove nadherne......prejeme mnoho
zdravicka
Kdych tak měla odvahu...
hezky napsané, ale zbytečný risk ...se svým životem nechť si každý dělá co chce, ale život dalšího člověka, to je něco jiného...nikdy nevíte, jaké mohou být komplikace a na přesun do porodnice už může být pozdě... myslím,že je lepší přežít pár "traumat" a neriskovat život vlastního dítěte
Gratuluji! Já teda musím říct, že (až na ten koktejl 😉 ) mám v podstatě stejný zážitek z porodnice (OBI), kam jsem si v klidu došla po svých. Byla tam se mnou jen PA a tu jsem vlastně taky nepotřebovala, takže nijak nezasahovala, když jsem nechtěla (jen mi vlastně chvíli držela nohu 😀, protože jsem měla problémy se stydkou kostí a blbě jsem ovládala nohy). Všechno bylo podle toho, co jsem v danou chvíli cítila... Kromě jednoho na příjmu žádná další vyšetření, žádné zásahy, žádné poranění... Dr po porodu jen seznal, že je vše v pořádku a "neotravoval" mě nijak 😉 takže jsem se věnovala jen synovi. Je mi líto maminek, které si to takto neprožijí, ale zároveň můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že i v porodnici to jde. Ale každopádně hodně záleží na tom, jestli člověk natrefí na stejně smýšlející...
Moc gratuluju a závidím. Ještě než se mi narodila dcera, považovala jsem domácí porod za "bláznivý" a pojídání placenty za "nechutný". Nyní bych něco podobného chtěla hrozně zažít, ale už se mi to nesplní. Svůj porod považuji za zpackaný, pobyt na šestinedělí nikdy nerozdýchám, takže jsem šťastná za Vás a Danečka, že jste prožili něco tak krásného 🙂
Nejsem zastancem domacich porodu...zbytecny riskovani.ja mela taky vse ok,praskla voda a nakonec byl cisar.jen by me zajimalo co bystedelala kdyby nastal problem?
Nádhera! Jsi úžasná! Moc děkuji za šíření tak krásného porodního příběhu. Negativní reakce jsou jen reakcí žen na vlastní traumata a bolesti srdce, a vlastně ani nechápu, proč je zde píšou. Proč se u tak krásného porodního příběhu vyskytují cobykdyby, když jsi jasně napsala, jak to celé proběhlo. Copak jim někdo píše u popisů císařských řezů nějaké cobykdyby? Jako by nestačilo to, že naše děti se stejně narodí tak, jak mají a že pokud by tento postoj ženy přijaly, nemusely by se cítit méněcenně!
Smekám, já bych se bála jako čert kříže a vzhledem k tomu, že jsem měla při porodu komplikace o to víc,díky bohu za personál v porodnici. I přes všechno byl porod úžasný a já měla v podstatě volné pole a mohla si dělat co mi bylo příjemné a uvolňující. Jsem ráda,že vám porod doma tak hezky vyšel a Daneček je zdravý😊 žena by měla mít možnost přivézt na svět své dítě v podmínkách jaké ji vyhovují...
@missbizz kde jste přišla na to,že zdravá žena s nerizikovým těhotenstvím je doma ve větším bezpečí než v nemocnici probůh??? moje kamarádka s naprosto fyziologickým těhotenstvím měla velmi těžký porod a jen díky rychlé reakci a pomoci lékařů holčička přežila...k čemu je v tu chvíli, že jste "dostatečně informovaná"? zamyslete se nad tím, co říkáte...
@tak2014 mě by zajímalo, proč když s tím nesouhlasíte, tak prostě ten článek čtete a ještě máte potřebu komentovat...už z nadpisu je jasné, o co jde, tak to prostě ani nerozkliknu, abych si necuchala nervy, ne?
Píšete, že kamarádka měla těžký porod - byla jste u něj? Jak víte, že u toho porodu proběhlo vše fyziologicky, bez zbytečných zásahů do porodního děje?
Je to na každém, neodsuzuji to, ale stojím si za názorem, že kdo do toho jde si absolutně neuvědomuje rizika. Nechci tím poutat žádné rozepře, komentuju takhle poprvé....🙂Asi před 2 lety rodila jedna známá doma své třetí a poslední dítě. Dvě rodila v nemocnici, třetí doma, vykrvácela. Já jsem rodila před rokem podruhé v porodnici a nebýt tam, vykrvácela jsem taky.
@tak2014 Vycucala jsem si to z prstu samozřejmě 😀 Pokud se člověk o přirozený porod více zajímá, dostane se třeba i do zdravotnických statistik, ze kterých takové závěry vyplývají. A jak řekla @rzymani - vy jste u kamarádčina porodu byla? Víte, jaké léky jí byly podány, jaké zásahy do porodu lékaři provedli? Nechci tu otevírat žhavou debatu, ale také nechápu, proč má někdo potřebu komentovat něco, o čem nic neví. Moc gratuluji @ani84 ke krásnému porodu a ještě krásnějšímu miminku, přejeme mu hodně zdraví a šťastný život 🙂
To je nádhera! Naprosto nepokrytě závidím. Takovéto příběhy by se měly šířit dál. 🙂
@rzymani asi prpto,ze kazda mame svuj nazor a nechapu proc bychom to tu nemohly napsat.ja mela naprosto pohodove tehotenstvi,praskla mi voda,a po 16hod jsem nebyla vubec otevrena a sla jsem na cisare.a rict ze udelala vse proto aby bylo vse bez problemu...jako nezlob se ale vedela prdlajs.za me jsou tyhle zenske nezodpovedne hlavne kvuli miminu,ktere by pri necekanych problemech mohlo i umrit.a pak to bude svadet na doktory
@missbizz zřejmě vycucala, vzhledem k počtu domácích porodů,které tvoří zlomek procenta z celkového počtu porodů tato statistika by jen těžko mohla mít nějakou relevanci (znáte principy statistiky?) a nebojte se a klidně sem dejte na tu vaší statistiku odkaz, at si o ní můžeme udělat obrázek 🙂 kamarádka má sama zdravotnické vzdělání a porodopis,takže o průběhu porodu jsem podrobně informovaná,bez pomoci lékařů by dítě zemřelo, to je prostě fakt, přestože žádné problémy indikovány v těhotenství nebyly.
@snazilka_2011 Porodit doma nemůže každý, ale právě ženy, které se takto rozhodnou, si velice dobře všechno uvědomují. Škoda, že to není tak i u matek, které se rozhodnou pro porodnici. Neuvědomují si všechna rizika a pak mají traumata z porodů (samozřejmě nemyslím všechny rodičky na světě). Je mi líto, co se stalo kamarádce, ale tyto "výkřiky", kdy se vypustí informace bez jakýchkoli podpůrných, na ty jsem více než háklivá. Pokud chcete vyzdvihnout rizikovost domácích porodů, měla byste také uvést zdravotní stav rodičky, zda měla zkušenou PA, jaká komplikace nastala. Taktéž u vás - bez dalších info nelze posuzovat. Myslím, že z autorčina příběhu je krásně vidět, jakou moc má ženské tělo a intuice. Žena je stvořena k rození dětí, nikoli k tomu, aby si nechávala diktovat, co má jak dělat a nechat se nadrogovat, hlavně, ať už je to venku. Pak odpočívat, však ony se o dítě sestřičky postarají.
@tak2014 Úspěšně jsem si smazala poslední komentář před odesláním a nemám energii ho smolit znovu, takže stručně. Mám ekonomické vzdělání, statistiky znám velice dobře. Nesuďte, nešiřte negativný vlny pod více než pozitivním příběhem. Posílám jen jeden z odkazů, které mám k dispozici, stejně nevěřím, že ho opravdu poctivě přečtete. Tímto se loučím s touto debatou, dobrou noc. http://www.prirozeny-porod.eu/mytus-bezpecneho-...
*negativní vlny
@missbizz vidím, že tady je zbytečné, abych jakkoliv odpovídala🙂) já nechci nikoho o ničem přesvědčovat, ale vy asi ano🙂) Já si jen četla příběh maminky, které gratuluji k miminku a přeji hodně zdravíčka (myslím, že se známe🙂. Z vašich příspěvků mám spíše pocit, že jste malinko ,,zaujatá" a máte potřebu přesvědčovat ostatní. Každá máme jiné vnímání...
Zatimco tu nekdo napise o svem porodu v porodnici a okamzite se na nej sletnou priznivkyne domacich porodu a zacnou ten porod hanit, presne vedi, jak to doktori pohnojili, jak matce ublizili a v podstate autorce ten porod uplne zprotivi, prestoze tam nebyly vedi vsechno a presne. U takoveho clanku se to obracene ale nesmi, okamzite je kazdy negativ okomentovan slovy: "nectete to, nekomentujte, nevite". Je neco shnileho v sekte konikovske...
Děkuji všem za gratulace a komentáře 🙂 Neměla jsem v úmyslu vyvolávat debatu, jestli jsou domácí porody správné nebo špatné, to očividně k ničemu nevede, odpověď je pro každého jiná. Sama nikoho nepřesvědčuju, jen bych v naší zemi uvítala opravdovou možnost volby ohledně místa a způsobu porodu. Pro mě byla četba podobných příběhů v těhotenství velkým přínosem, proto zveřejňuji i ten náš, třeba někomu dodá pozitivní energii při přípravě na porod, ať už na ten doma nebo v porodnici 🙂
Super, užasný, hezky napsané, kdybych ještě jednou rodila, rodila bych v porodnici, ale sama (se sebedůvěrou ženě vlastní), ale co mě zajímá a pořád na to myslím, musí být spoustu krve, plodové vody, takový to všechno... jak se to uklízí, muselo to natéct pod gauč, všude možně...a ještě já napouštět v obýváku bazén, tak z něho nedostanu ani jedno z našich dětí, byli by naprosto konsternované a neviděly by, neslyšely... mě by třeba ty děti strašně rušili i ve vedlejší místnosti... měla jsem porod taky krásný a "něžný", jen malou museli hned odvést (což mě do teď mrzí), byla jsem na to dost špatně, hodně jsem krvácela a ztrácela vědomí...
A všem negativistům a "cokdybákům" ,
Já dítě očkuju a nebudu psát těm co neočkují, že riskují... stejně tak můžu riskovat já,
Látkovala jsem a nepsala jsem nikomu, že riskuje kde co používání jednorázovek.
Moje dítě pije mléko a nepíšu těm co ho nepijí, že jsou idioti a riskují to a to
Naše Lotý měla ATB a dala jsem jí je a nebudu někde někomu psát, jakej je blázen, že je dá až když je to hooooooooooooooooooodně vážný
Šarlotka chodí od roka a půl na nočník sama a nebudu někomu nadávat, že jeho dítě skoro ve 3 letech ještě ne....
Naše starší holky mají střídavku a nestrpím komentáře, že je to špatné, nám to funguje, děti jsou naprosto v pohodě a celá rodina je skvěle fungující...
... tak co, nechte ostatní žít, nechte je dělat jejich rozhodnutí a nenuťte jim jejich, proč myslíte, že máte pravdu??????
Kdyby moje kamarádka chtěla rodit doma, 1. co se jí zeptám, kdo to bude uklízet 😀, a pak bych jí vyslechla proč si to myslí, co si myslím já, ale to co udělá budu respektovat, protože to její/jejich rozhodnutí...
Takže všem co chtějí rodit doma, ať si rodí třeba v kuchyni a ti co chtějí rodit v porodnici, ať si rodí tam... Já bych doma rodit nechtěla, prostě to tak cítím, ale to neznamená, že je to jediný správný "řešení" pro všechny... ale ráda si přečtu takové články vezmu z toho příklad... ale nebudu přeci někomu koho absolutně neznám, nutit něco co je pro mě přirozené a pro jiné ne... Jako naše starší dcera, mají mńový pokojíček, celý si ho vybíraly samy (v funkčních a finančních limitech) a ona si vybrala, tak hnusný povlečení, naprosto odporný (úplně mimo barevně i stylem), řekla jsem jí něžně svůj názor, ale prostě se jí líbí a chce ho, tak jsem ho objednala jsem jí to, protože si ho prostě vybrala, zamilovala se do něho a chtěla ho a bude v tom spát ona já ne...
Ja jsem na domaci porod "srab" a priznam to,ale diky MK jsem to prestala "odsuzovat" a zacina se mi to i libit....Vim ze v cervenci porodim zase v porodnici ale taky vim ze ta porodnice je skoro "jako doma" a i prvni porod byl pohadka.....
Moc se mi libi tvuj clanek a dekuji ze je dalsim "ujistenim" pro me ze kdyz si je nekdo jisty doma to jde😉
@ani84 moc a moc gratulujeme a přejeme hlavně hodně zdraví!! Porod byl krásný! Zdraví Veronika s Ellou.
@veroniquecz Děkuju, taky vás všechny moc zdravím 🙂
Krásný porod a závidím v dobrém 🙂. U pátého jsem zažila obrovský posun a kdybych měla podmínky, tak ani na tu poslední hodinu nejedu do porodnice. Příště už nebudu mít možnost, ale vím, že tak jak jsi to měla je to ten nejkrásnější porod jaký si dokážu představit. A ten koktejl k tomu 🙂 I kdyžjsem nerodila doma, tak vnímám sílu, kterou mi přirozený porod dal. Pořád si připomínám to setkání s vesmírem..... O toto bychom se neměly ochuzovat... Díky za tvůj příběh.
Nádherný příběh!!! Děkuju za každý takový, při přípravě na třetí porod je to úžasně inspirující! Ať se vám daří 🙂
Opravdu nádherný příběh,zní to pro mě opravdu krásně,je to takový můj tajný sen,ale nevím,jestli se mi někdy splní,po prvním porodu ve mě strašně dlouho pretrvaval pocit,ze jsem ho absolutne nezvladla,takze mam sama ze sebe strach,ze se na sebe nemuzu spolehnout. A k tem komentarum,taky to nejak nechapu,proc tu nekdo resi "co by,kdyby",kdyz je tu jasne napsane jak to probehlo. Moc gratuluju k chlapeckovi a hlavne at jste oba zdravi 😵
V mem pripade jde jen i vyjadreni jineho nazoru nez to je super a to proto,ze i kdybych ja osobne mela cokoliv nactene,zvazila pro a proti,stava se z toho v mnoh pripadech nepredvidatelny boj o zivot a o rychlost a v tom je domaci prostredi a nejaka porodni asistentka kratka.ja mela prvni porod ukazkovy.pokud bych hodnotila podle nej muj dalsi porod,co by byl doma zemrela bych-zbytecne.
Nádherné 😵
@angel456 my mame stridavku od 1,5 roka male a jsme spokojeni vsichni 🙂 Ale cely tvuj koment to shrnul moc pekne 😉
Krásný příběh. Moc gratuluju mamince k děďátku a tak krásnému zážitku. Já se s manželem o miminko jen snažím, ale sestra bude za 2 měsíce rodit a domácí porod by si moc přála, bohužel proti je její muž, bojí se. Každopádně obdivuju ženy, které do toho jdou. Znám jich spoustu a nevím o žadném negativním zážitku. Jen já sama sobě nevěřím natolik, že bych si průběh strachem nepokazila a ke komplikacím nedošlo. Myslím ale, že když žena intuitivně cítí, že to zvládne, je vyrovnaná, nic se nepokazí.
Dojemné, krásné, od půlky brečím jak želva🙂. Moc obdivuji, gratuluji a přeji zdraví, štěstí a spoustu radosti a lásky celé rodině.
@angel456 Díky za komentář, přeju ať případný další porod vyjde úplně podle Tvých představ 🙂 Taky jsem myslela, že mě syn bude víc rušit, ale kupodivu se choval klidně a tiše, do bazénku lézt nezkoušet, měl z toho nějaký respekt. Já jsem po sobě neuklízela, ale nevypadalo to náročně 😀 Plodovka se vsákla do ručníků a nepropustných podložek, matraci jsem měla ještě obalenou igelitem. Krve bylo minimálně, víc jí vyšlo až po porodu placenty ve vaně. Takže manžel akorát vynesl pytel odpadu a druhý den vypral 2 pračky ručníků a prostěradel.
@osicenka Děkujeme 🙂 Porod je z 90 % o psychice, já jsem celé druhé těhotenství neřešila nic jiného, než abych zpracovala všechny své strachy a získala opravdovou důvěru v sebe a miminko. Se správnou podporou byste určitě zvládla i první porod jinak, chce to s někým pořádně rozebrat, proč k čemu došlo🙂
Je mi lito, ze tak krasny clanek je pokazen komentari, ale tak nejak jsem to ocekavala. 😉 ja jsem srab a muzu jen zavidet, ja bych se asi bala vic, nez bych si to uzila, ale i pres sve dva porody v nemocnici si nemam na nic ztezovat... Zazitky to byly proste uzasne, byt za dohledu lekaru a porodnich asistentek. Byla jsem tam jen s manzelem, obcas me zkontrolovala PA ale zvladali jsme to vsichni tri vzdy bajecne. Ani na sestinedeli si nemohu ztezovat. Ale ne kazda ma to stesti.... Ja stastna jsem a Vam dekuji za krasny clanek....😵
obrovská gratulace. Dech beroucí...🙂
@ani84 tak toto jsem přesně zažívala u pátého těhotenství. Zpracovat všechno a hlavně vyhnout se instituci, to bylo asi nejtěžší - protože mě vždycky vmanipulovali do vyvolání 10 dní po TP. Teď jsem nikam nelezla a obhájila si to před sebou a přede všemi, kteří byli vystrašeni. Já nebyla - já věděla že to zvládnu..... Ovšem gratuluji, že jsi k tomu prozření přišla už u druhého...... Moje cesta byla jiná, ale teď vidím, že to tak muselo být a i všichni kolem pochopili...... Doufám, že mé děti už budou vědět, protože to zažily...... že jsem hned po porodu doma a ne v porodnici, že porod může být něco krásného a že žena tím získává to, co pak potřebuje......
Takovy porod by mela zazit kazda zena🙂skoda,ze je vetsinova spolecnost nastavena proti prirode,nejen co se tyka porodu,ale i zivota a i smrti.vsechno prirozene je spatne a vse se institucionalizuje.ale gratuluji🙂
Nekazme prosim tu krasnou zpravu o narozeni kloucka debatou o tom,co je komu vlastni...Porod byl nadherny,citim z clanku Vasi pozitivni zkusenost a preji cele Vasi rodine zdravi a pohodu!😊
Nejsem priznivec domacich porodu a co si myslim o pojidani placenty radeji ani psat nebudu 😀 .... ale .... jsem clovek naprosto respektujici prani a rozhodnuti ostatnich, kazdy ma pravo rozhodovat se dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi 🙂 ... takze, dekuji za zajimave pocteni a blahopreju k bezproblemkvemu a krasnemu domacimu porodu a zdravemu chlapeckovi 🙂 nikdy neni jednoduche jit s kuzi na trh protoze je mnoho maminek jako ja, maminek co maji naprosto jiny nazor ... co je ale doslova hnusne je jejich chovani a netolerance jakmile neni vse tak jak by to udelaly ony ... chtelo to hodne odvahy tento clanek sepsat 🙂
Náááádhera! 😵
A v dobrém závidím. 😵 Já jsem si taky moc přála porodit doma, celý porod jsem strávila doma s dulou, ale těsně před jsem se rozhodla pro přejezd do porodnice. Odjela jsem natolik těsně, že jen co jsme prosvištěly branou porodnice a došly nahoru, tak primář chytil miminko. 🙂 Nakonec jsem se na porod oma necítila, ale bylo to mé velké přání.
Prostě nádhera! 😵
@annamackova , více takových respektujících maminek 🙂
moc krásný příběh, díky za sdílení 🙂
Nádherný silný příběh!!!! 💪🤰🤱
Zdravim, taky mam za sebou krasny rychly asistovany domporod a podporuju ženy v pěkném porodničním porodu. To je prosim ta největší práce, která nedostává prostor. Domácí porody prakticky ignoruju, protože zastiňují potřeby žen, které rodí, musí rodit v porodnici. Jdu cestou www.ambulantniporod.cz a sklizime s rodici ovoce 🙂 Porod je především rodinná událost.
Krásné! Já se po zkušenosti z porodnice ani nedivím, že ženy chtějí rodit doma, nebo alespoň v malých porodnicích, kde to není jako na běžícím pásu.
Krása! Zažila jsem taky domácí porod a je to neuvěřitelné a silné! Čerpám z toho do teď a to už je dceři 15měsíců 🙂
Krásné. Zažila jsem také, ač tedy neplánovaně, a byl to můj nejkrásnější porod, rychlý a prakticky bezbolestný. Doma, v klidu v noci a po porodu obklopena svými nejbližšími. Jen syn to celé prospal, ale vlastně jsem si to i přála, abych porodila v noci, když bude spát.
Také jsem si prala rodit doma, nakonec jsem se rozhodla pro porodnici, kde mi zachránili život. Doma by mi při velké ztrátě krve nikdo nepomohl. Takže asi tak
Začni psát komentář...
nádhera 😵 a gratuluji k Danečkovi 🙂