Bylo mi asi 5let, když se moji rodiče začali rozvádět. Pamatuji si tu dobu jako dnes, táta odcházel, s mojí mámou na sebe moc křičeli, hádali se a oba mi říkali věci, které jsem nechápala, byli plné zloby a hněvu. Travil  adventní čas s jinou paní se stejně starou holčičkou jako jsem tehdy byla já. Definitivně jsme zůstaly s mámou samy na Mikuláše.

Protože moje maměnka neměla peníze skoro ani na složenky natož, aby mi mohla dopřát to, co měli moje kamarádi... Proto když jsem psaly Ježíškovi a já chtěla panenky, kočárky, stavebnice, knížky... říkala mi:

"A ty nechceš, krásně svítící stromeček? Ten nosí taky jenom Ježíšek"

"JOOOOOOOOOOOOooooooo, chciiiiiiii" a další přání byla na obrázku.

"A co cukroví? To taky nosí Ježíšek, jen těm dětem, co si ho přejí."

"Joooooooooo, rohlíčky chci a pracinky a......"

Ráda bych zoodpovědal pár základních otázek, které mi kladlo moje okolí, když jsem se zmínila, že chci „látkovat“. Všechny začínali jsi mag*r…

Proč se chceš vracet 100 let zpátky, buď vděčná, že jsou papírovky…

Hlavní důvod proč jsem začala koketovat s touto myšlenkou, byli finance. Jako rodina s 6-ti členy, musíme přemýšlet, kde vyhazujeme peníze zcela zbytečně a co se dá nahradit, jinou variantou, ale stejně pohodlnou. Pak jsou taky strašně krásné… a jako studovanou ekoložku mě potěšilo, že moje dítě nevytvoří 1244, 65 kg odpadu ročně, ano propočítávala jsem si to… 341 g plně nasáklá (vážila jsem) plena x 10 za den x 365 dní J normální použitá má tak 150g nového obsahu, takže vyhazujeme jen z poloviny využitou věc na jedno použití…  

To budeš každý večer trávit vyvařováním plen?

Ne, proč bych to dělala? Jednou za 2-3 dny to hodím do pračky a je to?

Jednou za 3 dny? To máš doma 3 dny staré pos***é plíny.  To to u vás smrdí, jak ve chlívě, fuj…

Jen pro začátek, to že střídavá péče nám funguje a vyhovuje nám, neznamená, že je vhodná pro všechny a neznamená to, že bych jí všem doporučovala. Je to strašně o lidech o přístupu, o dětech, o celé široké rodině... Takže předem říkám, tento článek není boj za střídavku, nebo její propagace, jen jeden příběh, takové normální rodinky.  Píšu článek z pozice macešky 

Střídavou péči mohu doporučit, tam, kde se muž o děti staral i v manželství, vodil je k doktorům, vstával k nim, vařil, uklízel, dělal úkoly, stejně jako matka. Dva lidé, kteří se oba právoplatně o děti starali i v manželství a kteří se kvůli něčemu rozchází (pokud to není týrání, alkoholismus…) a kteří jsou ochotni se poslouchat a přizpůsobit se dětem, mají reálnou šanci toho docílit. Jsem proti tomu, aby střídavku navrhoval soud… aby jí dal třeba pravidla a poradil, ano, ale ne přes sílu. Je to o tom se zamyslet nad tím, proč se toho tak lidé bojí. Jsou to staré postupy myšlení, když mu „dám“ dítě budu vypadat jako špatná matka. Ale nejde o pohled okolí, ale o dítě o nic víc a nic míň a když zkusíte vygumovat třeba nevěru… nemůžeme potrestat to dítě za chybu někoho jiného. Pro něho je to milující táta, máma nechápe proč by o něj mělo přijít, když jemu nikdy neublížil/a, je to strašně těžké, strašně, ale zkuste to. Děláte to pro ty děti, i když to bude stát strašně sil a potoky slziček.

Podle mě by to nemělo vypadat tak, že dítě je od neděle 4 odpoledne u mámy a další neděli ve 4 jde k tátovi. Myslím, že by dítě mělo oběma světy přirozeně proplouvat, ale neexistuje v žádném případě, tady mi zakázali počítač jdu k mámě… NEEXISTUJE!!!!!

Můj/náš příběh začal před 4 lety, dnes už manžel. Pracuje v pojišťovně, protože jsem pojišťovnictví studovala a hledala jsem praxi, našla jsem si ji přes známe u něho. 1. den co jsem nastoupila, mi řekl, ať přijdu za 14 dní v pátek, že mi vše podepíše a kdyby mě někdo sháněl, řekne, že jsem s kolegou na jednání, bože já ho """milovala""" , přišla jsem v pátek, to jsem už od známých věděla, že se odstěhoval od manželky, co se zamilovala do šéfa, zrovna hráli v rádiu nějakou písničku, jen tak u vyplňování papírů, říkám jí u toho jsem se včera učila... zvednul oči a říká: "Já na škole nic jiného při učení neposlouchal" bum prásk jiskra a bylo.

Při prvním seznámení s nejstarší Verunkou tehdy 8 let mi pozvracela  v autě ruce (jeli jsem pro ni k tetě, protože jí nebylo dobře). Super.

Další oťukávání probíhalo u koní, kde se do mě zamilovala prostřední  Tea tehdy 4 roky, a Sašence  tehdy 2 roky, jsem byla volná, hlavně že vidí koně