Další dílek je porod. Musím se přiznat že jsem nepoznala normální porod a měla úplně bezbolestné období.
Vše začalo 15.2 kdy jsem ve 42+ nastoupila na vyvolávání porodu byl to den před mými 20 narozeninami. O půl osmé ráno jsme přijeli s tím že máme ještě čas. Když bylo 8 tak mě přijmuli a natočili záznam a poslali na pokoj kde jsem byla ještě se třemi maminkami. Kolem 11 jsem dostala první tabletku a po dvou hodinách mi začalo tvrdnout břicho ale nebolelo to tak to bylo až do večera kdy mi řekli že se to rozjede už samo a já bez bolesti šla spát. O půl druhé ráno mi praskla voda přesně tak jak moji mamce před 20lety. Převezli mě na box a já volala manželovi. Vyšetřili mě ale zatím nebyly ani bolesti ani jsem nebyla otevřená nic čekalo se. Chodily mě kontrolovat ale já neměla ani bolesti a vyšetření bylo stále stejné. Dali mi koktejl který měl vyvolat bolesti a kontrakce. Asi je dali někomu jinému jelikož mě nic celou dobu nebylo. Tak jsme se smáli a povidaly jsme si s manželem do 11 hodin.
V 11 mi řekli že se omlouvají ale budu muset císařem malý nechce asi ven. Císař mi navrhoval už můj doktor s tím že malý bude velký ale po kontrole mi řekli že nebude že nanejvýš bude mít 3kg. Tak mě připravily a šlo se na věc. Na sále mě měl doktor který mi řekl že malý bude malý a že ho porodim a dělal si legraci jako celý tým který pomáhal. 16.2 v 11:47 se narodil bez bolesti náš syn Martin s vahou 4570g a 52cm. To doktor okomentoval že máme slona a že už asi nebude říkat odhad váhy.
Ani po porodu mě nic nebolelo a na druhý den po jipce jsem už běhala po oddělení s malým a těšila jsem se domů kde jsem šla v pondělí tudíž 3dny po porodu.
Já měla císaře plánovaného pro KP. Odhad udělat pořádně nemohli, protože malý odmítal spolupracovat, tak jsem noc před císařem šla spát s informací, že bude určitě nad 3500g a víc se uvidí ráno 🙂 když pominu mě hysterčení skrz spinální anestézii, tak jsem měla naprosto bezbolestný porod, malý měl 4 110 g a 52 cm. A sestřičky mi nevěřily, že nechci vůbec nic na bolest. Dostala jsem jen kapačku po operaci a pak už nic. Ráno jsem vstala bez pomoci a museli mě krotit, abych se nešourala po oddělení 🙂 největší utrpení bylo to celodenní a celonoční ležení po císaři, prdel jsem necítila 😀
@andreas16 aha, taknto asi dělají všude jinde. Už jsem se setkala s rozdílným přístupem. Ty jsi psala, že tě 3. den pustili domů, to když jsme chtěla, tak si ťukali na čelo a nechtěli ani slyšet. Pustili mě 4. den a to jenom proto, že naše pediatrička měla od dalšího dne už vánoční dovolenou. A za dva dny jsem musela na kontrolu 🙂
Začni psát komentář...
také jsem měla prvního císaře takhle v pohodě, že jsem měla pocit, že mě nic nebolelo ...já teda lepší ještě v tom, že byl kvůli poloze KP dcery plánovaný. Holky obě měly 3950g a sestry kluci 4200 a 4300g (oba rodila vaginálně a celkem v pohodě), ale váš je teda ještě větší mimčo.