Byla jsem na urcite pracovni akci, kde bylo cca 10 zen a pro zacatek jsme mely rict na uvod neco o sobe, o praci, o rodine... Zacala jsem v klidu, ze mam triletou dceru, jsem prave v rozvodovem rizeni... a jak jsem to vyrkla, uz jsem videla nove vyrazy ve tvarich a skryte: "Ochhh..." Pani, ktera celou akci poradala me mile a soucitne ujistila, ze takovych zen tu treba je vic a kazda dalsi, ktera pak po mne pokracovala, se ke mne obracela pohledem pokazde, kdyz "odtajnila", ze maji doma taky jiste problemy. Cely zacatek akce se promenil v utesovani male rozvedene chudinky s ditetem. Ujistovani, ze jsem stastna a spokojena nebylo na miste.

Odesla jsem od manzela sama, ne z trucu ani z nudy, ale protoze jsem musela, styskalo se mi, proslo mnou mnoho lahvi vina a platicek neurolu, ale nikdy jsem nelitovala. Povstala jsem jako Fenix a citim se stastna a plna energie. Muze miluju, jsou pro me inspirativni, vzrusujici, ale zit s nima nemusim.

Mnoho lidi a hlavne zen kolem me bere rozvod a rozpad rodiny jako velky spolecensky handicap, ja ne. Rikam to ne s hrdosti, ale se samozrejmosti jakou je treba vek deti, zamestnani atd. Status samotne matky mi naprosto vyhovuje. Uz kdyz mi bylo kolem osmnacti a zacala jsem premyslet o rodine apod., tak jsem citila, ze jednou budu matka samozivitelka. Mam to doma a jsem happy a delam na to propagandu, kde muzu.

Obrazek automobilu s plechovkama u narazniku a napisem na zadnim okynku: JUST DIVORCED je uprimne usmevny.

Zeny, matky, neveste hlavu s rozvodovym stanim, tim vam zivot odkryva nove perspektivy. Osud vam dal zpet par let kolem dvaceti, plnych svobody a uzivani. Nez na to prijdete, par navstev u psychiatra je soucasti planu...🙂

 Vsem ostatnim preju krasna a vydarena manzelstvi.