Kde se to v těch lidech bere?
Už jsem na ten malý incident z minulého týden zapomněla, ale dnes se mi stalo něco podobného. Jsou to maličkosti, málem mi to vehnalo slzy do očí. Někdy se toho prostě sejde více najednou.
Mám druhé dítko, ale už u prvního jsem si, stejně jako většina maminek, všimla, že přítomnost kočárku v obchodě či v MHD, je pro některé lidi vítanou příležitostí, jak si zchladit na někom žáhu.
Minulý týden jsem nakupovala v drogerii, kde by se vešly dva košíky v uličce vedle sebe. Potřebovala jsem se ohnout pro prášek na konci slepé uličky a tak jsem dala kočárek trochu stranou. Vzala jsem prášek, otočím se koukám, že před uličkou stojí paní dobře přes 60 let. Čekala jsem, jestli vjede, že bych se jí uhnula. Ona jen tak stála, tak jsem to pochopila tak, že čeká, až vyjedu. Po výjezdu z uličky jsem řekla: „Děkuju.“ Jako, že děkuji, že se tam nehrnula a počkala, až vyjedu. Odjíždím a slyším, jak si polohlasně, tak abych to slyšela, říká: „Ani neumí říct s dovolením.“ Tak nevím, no. Prostě jsem situaci pochopila tak, že čeká až vyjedu. Kdyby tam ihned potřebovala jet a nechtěla čekat, ta bych očekávala, že naopak ona řekne s dovolením a já bych si stoupla na stranu a necouvala z uličky ven. Proč mi to tedy neřekne a pak je ještě jízlivá?
Druhý den jsem si na to už ani nevzpomněla. Ale dnes jedu s kočárkem od lékařky , nastoupím na místo určené kočárkům a paní se uhne jen o kousek. Nic jsem krom slova děkuji neřekla, protože jsem věděla, že brzy vystoupím tak jsem ji nechtěla zbytečně prudit, aby uhnula, a řekla jsem si, že sice překážím do prostoru, ale že těch pár zastávek prostě uhnu ostatním cestujícím já. Uhýbám tedy hned na další zastávce, aby mohli všichni projít a stoupnu si před onu madam, když nebylo jinde místo. Tam mě sjede ostrým tónem, že by taky ráda vystoupila, jestli bych byla tak laskava. Opět nechápu. Sama stojí na místě určeném kočárkům, já ji neřeknu ani slovo a pak mě sjede, i přestože vidí, že uhýbám ostatním. To nemohla říct předem, že bude hned vystupovat nebo slušně říct s dovolením.
Nevím, jsem asi hodně přecitlivělá, ale prostě mě tohle vždy zamrzí. U mužů se mi takovéhle chování nikdy nestalo a u mladších žen také nikdy. Čím to asi bude, že se pravidelně s takovýto chováním setkávám jen u žen starších přes 60 let?
Přijde mi, že jim vadí už jen to, že někdo s tím kočárkem jede, jakoby zapomněly, že samy taky někdy kočárek vozily. Maminky s kočárky jsou snadný terč, jak jim dát najevo, že ony, respektive jejich děti překážejí. Vlastně se nic hrozného nestalo, ale i tak je mi z toho tak nějak smutno a potřebovala jsem se z toho vypsat.
Doporučujeme
Taky se s tím setkávám a vždy mě to zamrzí. Nejsem konfliktní typ, tak to většinou přecházím, ikdyž někteří lidé dokážou být i sprostí a několikrát jsem si vyslechla, že ženské na mateřské se hrozně nudí, tak mají potřebu celý den courat po Praze s kočárkem a zabírat tak místo v dopravních prostředcích...přitom, já jezdím dost nerada a jen opravdu, když je to potřeba. A máš pravdu, většinou jsou z toho na prášky tyhle starší dámy. Ikdyž, jednou mě děsně seřval asi třicetiletý frajer, pitomci se najdou v každé věkové skupině 🙂
Já mám fakt "štěstí" na ty starší dámy. Jinou kategorii si nevybavuji.
Taky jsem mela uz "stesti" na jednu 60+ damu..odvazila jsem se do kramku s bizu a ona mela vyraz jako, co tam vubec lezu, kdyz mam kocarek a vypadalo to, ze ani neuhne..pinda
Priserne a souhlasim. Jsem v 7. mesici. Jeste me nikdo nepustil sednout v MHD...
No, bohuzel to nejsou jen starsi "damy" ale i chlapi. Jela jsem v MHD s dalsimi dvema kocarky a te jedne pani plakal chlapecek ( nikterak nahlas, ale plakal) a ozval se nejaky pan ( budto ridic a nebo cestujici) jestli uz bude ticho!!!! No tohle fakt nechapu !!! Deti prece obcas placou, to je proste normalni.. no asi taaak .. Husta populace kolem nas 😔😔😔
Tvař se nas...aně jako já a nedovolí si. Bohužel si naděláš vrásky a šediny, já za rodičovské období vypadám o deset let starší.
Já mám zase spoustu zkušeností s tím, že podobně jako na Tebe frfňají starší dámy, tak na mě se utrhují maminky s kočárky - obzvlášť pokud je jich víc najednou...Často jich jde po chodníku několik vedle sebe, za ruku třeba ještě druhátko nebo pejska na vodítku a jdou co noha nohu mine. Pokud je chci předejít, protože např. chvátám na autobus, který mi domů jede 2x denně, vždy řeknu "s dovolením" a následně poděkuji, myslím, že slušně a dost nahlas. Už nesčetněkrát se mi stalo, že jsem pak za svými zády slyšela "aby se nepo....", nebo "co si to dovoluje, ...". Nechci tím obhajovat ani důchodkyně, ani se navážet do mamin s kočárkem, jen chci říct, že tohle chování není podmíněno věkem, ale spíš člověkem jako takovým..Ty paní, co se na Tebe utrhovaly by to nejspíš dělaly i kdyby byly o 20 let mladší, protože takové prostě jsou. Je to smutné, pořád říkám "pro dobrotu na žebrotu".. ☹ Člověk se chce chovat slušně, ale okolí mu k tomu nepomáhá, naopak ho utvrzuje v tom, že slušnost se nenosí...
Já se třeba někdy i vzmůžu na ostřejší, ale slušnou odpověď. Ale většinou jsem z toho tak paf, že jen mlčím a koukám, protože nemám slov.
Tak já si s kočárem teda servytky neberu je to místo pro mě a když slušné řeknu zdovolenim tak čekám že mi uhnou a když ne prostě jedu a při vystupování jsem prostě větší tak potřebuju prostor a dneska jsem měla co delat abych do těch starších lidí nenajela
Je to smutný, lidi fakt nepremysli někdy☹
@mata2hari Přesně.
Jeste jsem asi takovou babku nepotkala .. ale neni to pekne ☹
Začni psát komentář...
Ja mam teda podobne zkusenosti s muzi kolem sedesatky, takova ta generace, co ma zakodovane, ze zenska s deckem ma sedet doma na zadku a nema co delat venku...
Ale taky me tyhle minikonflikty vzdycky mrzi. Jak pises, zenska s kocarem je snadny terc a proste nenadelam nic a i kdyz se snazim, tak s kocarem se skejtem a dvema malyma detma proste obcas jsem neohrabana nebo prekazim -- ale ja mam znacne ostry a nesympaticky vyraz, takze si lidi moc prudit netroufnou.
Kazdopadne mi prijde je to jen ceska (vychodoevropska?) zalezitost, vsude jinde v zahranici se ke me chovali s ditetem mnohem lip.