Už jsem tu popisovala péči v těhotenství. A po třičtvrtě roce můžu říct jak to bylo dál.

Stejně jako v minulém článku platí, že na Novém Zélandu trpí nedostatkem specialistů. Takže pokud řeknete, že jdete k pediatrovi, dostane se vám spousta soucitných pohledů, objetí a povzbudivých slov - znamená to totiž, že má vaše dítě závažný zdravotní problém a jedete do nemocnice. Nikoho by nenapadlo, že jdete jen na půlroční kontrolu nebo očkování.

Do 6 týdnů věku vývoj dítěte sleduje porodní asistentka. Chodí za rodiči a miminkem domů - poprvé den po propuštění z porodnice, pak za další dva až tři dny a pak jednou týdně. Zkontroluje v jakých podmínkách rodina žije, zkontroluje matku, zda se dobře hojí po porodu, zkontroluje její psychycký stav (hodně se tu řeší poporodní deprese), zkontroluje jak jde kojení, případně pomůže nebo doporučí laktační poradkyni, a samozřejmě zkontroluje miminko (váhy, míry, reflexy, celkový zdravotní stav apod.).

Na konci šestinedělí pak předá miminko do péče navazujících institucí.

Plunket (a další "Well child" poskytovatelé, tedy instituce dohlížející na zdraví a pohodu dětí do 5 let) je organizace, pod níž spadají dětské sestry se svými ordinacemi, kam miminka chodí na pravidelné prohlídky a hodnotí se jejich růst a psychomotorický vývoj. Kromě toho pořádají různé workshopy (o pohybových aktivitách pro miminka, o příkrmech), předporodní kurzy a neformální setkání (maminek s podobně starými dětmi, společné vycházky apod.). Péče Plunketu končí ve 4-5 letech závěrečnou prohlídkou před nástupem do školy (na NZ se chodí do školy už v 5 letech).

O zdraví se zde starají rodinní doktoři. Na konci šestinedělí jde miminko na první prohlídku a očkování, obvykle ke stejnému obvoďákovi, k němuž chodí maminka.
Výhodou je tedy znalost rodinné anamnézy, nevýhodou je nedostatek odbornosti co se týče typicky dětských neduhů.

Očkování je na NZ nepovinné, ale velmi propagované. V každé ordinaci dětských sester i rodinných lékařů jsou k dispozici letáčky s očkovacím schématem, popisem nemocí (způsob přenosu, inkubační doba, symptomy, způsob léčby, následky), možných reakcí na očkování, kontraindikace daného očkování, rady co dělat a co nedělat po očkování. Základní zdravotní péče včetně očkování národního očkovacího schématu jsou pro miminka zdarma. 

Úvodem: Už několik let žiju na Novém Zélandu a ke zkušenostem s místním turismem a vzdělávacím systémem mi přibyla ještě zkušenost s místním porodnictvím. Rozhodla jsem se ji sdílet, kdyby to třeba někoho zajímalo nebo přišlo vhod.

Zdravotní péče na NZ

Na státem hrazenou základní zdravotní péči má nárok každý občan NZ, dále každý kdo má vízový status "Resident", nebo za určitých podmínek člověk s pracovním vízem v určitém zaměstnaneckém poměru. Na bezplatnou základní péči v těhotenství (včetně porodu a šestinedělí) má nárok každý kdo má nárok na bezplatnou zdravotní péči nebo žena která sama o sobě tento nárok nemá, ale její partner ano.

Vzhledem k nedostatku specialistů lékařů je ovšem tato zdravotní péče omezenější než v ČR. Veškeré běžné zdravotní obtíže lze řešit pouze prostřednictvím obvodních lékařů, kteří teprve mohou dát žádanku ke specialistovi, uznají-li to za vhodné.

Pilířem péče v těhotenství je tzv. LMC ("Lead Maternity Caregiver"), což je ve většině případů porodní asistentka (občas obvodní lékař s rozšířenou aprobací v oblasti porodnictví). Gynekologové jsou vyhrazeni pro rizikové případy, případně pro ty co si zaplatí soukromou kliniku. LMC provází rodičku od začátku těhotenství po konec šestinedělí.
Porodní asistentky mají své ordinace, kde provádí pravidelné kontroly během těhotenství a vypisují žádanky na další testy (krev, ultrazvuk apod.), dále řídí porod (je-li bezproblémový, nemusí se na porodním sále ukázat nikdo jiný než porodní asistentka a rodičky doprovázející osoba) a provádí pravidelné kontroly rodičky a miminka v šestinedělí.

Těhotenská péče - srovnání s ČR

(Poznámka: Osobní zkušenost z Čech v tomhle nemám, takže srovnání zakládám na tom co jsem se dočetla tady na koníku a co vyprávěly kamarádky.)
Jako vše na Novém Zélandu, i zdraví tu mají všichni tak trochu "na háku". Problémy řeší za pochodu, prevence jim nic neříká (ani v jiných ohledech zdravotnictví - kromě obvoďáka tu běžný občan o doktora nezavadí, ne jako v čechách kde každý druhý chodí na pravidelné prohlídky k zubaři, na gyndu, na oční... tady to je luxusní zboží a pokud vám obvoďák neindikuje nějaký problém tak se k těmto specialistům nedostanete...tedy k zubaři jo, ale toho si zaplatíte). Na těhotenskou péči však jsou mezinárodní doporučení od WHO, a ty tedy dodržují i tady, alespoň základ. Takže screeningy během těhotenství jsou stejné na NZ jako v ČR. Ovšem i ty jsou v některých případech laxnější - konkrétně screening na chromozomální vady má jen dvě části (jen prvotrimestrální screening z krve matky a NT ultrazvuk, nedělá se tripple test) a u nerizikových pacientek se jako test na cukrovku dělá pouze polykózový test (jen jediný odběr hodinu po vypití glukózového nápoje, bez předchozího půstu), ne kompletní OGTT. Teprve pokud tento test přinese zvýšené hodnoty, musí pacientka postoupit kompletní OGTT. Pravidelné kontroly u porodní asistentky zahrnují měření tlaku, kontrolu moči papírkem, poslech miminka dopplerem, měření výšky fundu, kontrola váhy, v pokročilejších stádiích zjištění polohy miminka pohmatem. Vaginální vyšetření nejsou. Pravidelné monitory v porodnici během posledních týdnů také nejsou.

Porodnice většinou pacientku nepřijme (není-li indikace pro vyvolání, CS apod., nebo akutní problém) pokud nemá minutové kontrakce aspoň po čtyřech minutách (já osobně měla už pár hodin více jak minutové kontrakce po cca 6 minutách, přijela jsem do porodnice, tam mi natočili monitor a poslali mě domů, že prý ještě málo). Rodička je vždycky vyzývána ať zůstane doma tak dlouho jak jen to jde (a pak mi porodní asistentka vyprávěla historky o dvojčatech narozených u mekáče protože nestihli dojet do nemocnice, nebo o tom jak v nemocnici vyndavali už narozené dítě jedné paní z kalhot, protože porodila už ve výtahu cestou na porodní sál).

Ale má to i pozitiva - je samozřejmostí, že rodička má s sebou doprovázející osobu (manžela nebo kohokoliv jiného dle svého výběru) a tato osoba smí být přítomna během celého porodu i po převozu na šestinedělí (pouze je-li to muž a je-li pacientka na sdíleném - rozuměj dvoulůžkovém - pokoji, nesmí tam muž být přes noc). Ostatní hosté smí k rodičce jen v návštěvních hodinách, ale doprovodná osoba kdykoliv mezi 7 ráno a 9 večer. V nemocnicích nemají "nadstandardy", ale v základu jsou max. dvoulůžkové pokoje s vlastním zázemím, a i ty jsou alespoň odděleny závěsem. Na výběr je vždy z několika jídel (i když je to taky šlichta) a respektují všechny potravní alergie.

Během porodu a po něm nikdo neprovede žádný zákrok bez souhlasu rodičky (případně doprovodné osoby, je-li rodička mimo).