3.porod zimní princezny Květušky

Květušce už je 9 měsíců a já si uvědomila, že sobě i jí dlužím porodní příběh. A tak si ho sem odložím 🙂 

TP vycházel dost rozpačitě na Silvestra nebo Nový rok. Jediné, z čeho jsem měla obavy, aby se třetátku nechtělo na svět dřív a já nestrávila třeba vánoce v porodnici. Květuška mé přání vyslyšela a hezky si počkala až do půli ledna 😀 Rodit po třetí a čekat do 42tt je zážitek pro tělo i mysl. Ale v tomto směru musím vychválit porodnici Šternberk, že ani náznakem po 40tt nikdo nezmínil to zakázané slovo (vyvolání).

Poslíčky jsme měla snad už od vánoc, ale ty opravdu bolestivé, začaly v noci před blížícím se porodem. 

13.1.2020 je ráno cca 8hod, předškoláka jsem ještě odvezla do školy, venku hnusně, sníh, zledovatělá cesta, vánice, to správné počasí na klouzanici v serpentinách ecce homo směr Šternberk, proto mně muž raději vezl už s 1.bolestivou kontrakci, po zkušenosti s 2.porodem, který byl hodinový fičák...

9.30 cestou v autě mi uplně ustály kontrakce, byly cca po 20min a celkem nebolestivé, takže se na příjmu divili, co tam jako vysmátá a s taškou do porodnice dělám...vyšetření cca na 1 prst, křivky nic moc...no co s vámi máme dělat...já už domů nechtěla. Chtěla jsem porodit! Jsem 41+0 a citím, že dnes porodím...nikam nejedu. Tak mi PA doporučila, at se jdu ještě projít po městě, dám si lehký oběd a okolo 15hod se vrátím...

12hod tak si dávám menu v restauraci, měli segedín a já neodolala, snažím se aby si nikdo nevšimnul jak se občas křivím jak paragraf s blížící se kontrakcí 😀 

14hod procházím se křížem krážem Šternberkem a jsem nasrana, že se nic moc neděje, že to přece celé mělo být uplně jinak...snažím se zahnat myšlenky na to, že by to snad mělo trvat déle než 1 den...

15hod vyšetření opět na příjmu, odešla mi hlenová zátka, jsem na 2 prsty, kontrakce tak co 15min, ale já už se nikam nehnu, odcházím si procházkovou chuzi na porodní box  a tam čučím na obrovské hodiny, sama, a nepusobí to na mně moc dobře...muž hlídá kluky doma...píšeme si zprávy...píšu si s kamarádkama a v tom mně napadlo napsat kamarádce fotografce, jestli teda nechce dojet, jak mi nabízela, že se asi ukoušu nudou, a když se Květuš bude chtít na svět, tak třeba i něco nafotí...

16.20 přijela kamarádka, maminka 4 holčiček, a tak mi vypráví své porody, smějeme se, uvolnila jsem se, porod se začal konečně rozbíhat...

18hod jsem si vyžádala klistýr, což se ukázalo jako super nápad. Porod se rozběhnul tak rychle, že 18.30 jsem lezla ze sprchy už po 4, v této poloze jsem si i přála porodit (jak u 2.porodu), už jsem měla nachystanou žíněnku na zemi, lokty jsem se zapřela o křeslo, do polštáře na křesle zabořila hlavu a unášela se už jen na vlně jedné velké bolesti...

18.50 stihla kamarádka zavolat PA, že už rodím 🙂

18.53 na 2 kontrakce vyklouzla Květuška sama, s lehounkým mým zatlačením

Měla 3,810g, nejmenší z mých 3 dětí, já bez poranění, jsem si opět mohla užívat te blažené euforie a nekončící lásky...Bonding proběhnul v podstatě hned, automaticky, 2hod nás nechali spolu nerušeně, a pak jsme se přesunuly na šestinedělí...

Fotky z porodu: https://www.facebook.com/media/set/?vanity=BBfotoo&set=a.2924688587543960