Manžel s klukama před spaním trénuje angličtinu:
Pavel: “What´s your name?”
Štěpán: “My name is Steven.”
Pavel: “How old are you?”
Štěpán se odmlčí, chvíli přemýšlí a pak si začne na prstech odpočítávat: “Jends, dvans, třins,...” 😂😂🙈🙈

Začíná podzim, období nachlazení, rýmy... začíná období papírových kapesníčků. Začíná období “zapomenutých papírových kapesníčků v kapsách”.
Začíná období “zapomenutých papírových kapesníčků v kapsách oblečení v pračce”.
Začíná období “zapomenutých papírových kapesníčků v kapsách tmavého oblečení v pračce”.
Začíná období verbálních vulgarit při otevírání dvířek pračky 🙈🤷‍♀️

6 šťastných let.... ten pocit, kdy stvoříte něco "dokonalého" a máte možnost předat jim vše, co víte a můžete ❤

Dvojčata dnes na karneval oblékla trochu z rodinné historie. Maska Vinnetoua je po dědovi (stará 55 let), maska kominíčka je po tátovi (stará 30 let). Byli nadšení 🙂

“Mám tě rád, brácho....”

1.den v Chorvatsku, v krásném městečku Kaštela.
Dnešní skóre:
1. děti zlobí jako nikdy 🙈
2. už na děti nekřičím (nemá to smysl), hlasivky jen jedny, nervy už dávno žádné
3. Štěpán i přes opakované varování lezl přes kameny a spadl oblečený do moře
4. já tam zahučela také, když jsem ho zachraňovala
5. od té doby další fotky nevznikly
6. spát se jde se sklenkou vína a vidinou lepších zítřků 🙈🙈🙈

Nový člen rodiny. Vítej doma 🙂

Na dovolené. Sedíme na terase. Nevytrženo z kontextu:

Manžel: “Podívej jak jsem tlustej. To je hrůza!”
Já: “Nic si z toho nedělej. Podívej na mě.”
Manžel: “Hm. Musím s tím něco dělat!”
Já: “Na podzim začneme běhat. Co ty na to?”
Manžel: zamyslí se... “Já tě budu honit kvůli sexu a ty budeš utíkat. Budeme mít motivaci oba dva... to by mohlo fungovat.”

Takže plán máme 😂🙈🙈😂

Dvojčata, život v kempu, den 3:
Kluci přišli s tyčkami, co se zlomí a svítí.
“Kde ste to vzali?” ptá se Pavel.
“To jsme dostali,” odpovídají.
“Od koho?”
“Támhle ve stánku, zadarmo!”
“To je nějaký divný, ne?” divím se.
Pavel se jde přesvědčit. “Mohu se vás optat? Vy jste jim dal ty tyčky zadarmo?” ptá se pána ve stánku.
“Ano, dal,” odpovídá. “Přišli a prosili o ně. Že táta a máma už nemají ani korunu a jsou chudí. Bylo mi jich líto.”

A tak si děti vyžebraly tyčky. Příště je asi pošleme pro oběd 🙈🙈🙈

Štěpán si nese židli na WC.
“Kam jdeš?”
“Kakat,” odpoví.
“K čemu při tom potřebuješ tu židli?” ptám se. “
“Abych si mohl prohlížet katalog.”
... má to promyšlené, chlapec 🙂

Také někdy vzpomínáte? 5 let zpět... 🙂

Večer před spaním:
Lukáš: “Mám tě moc rád, mami.”
Já: “I já tě mám moc ráda, Luky. A tebe mám také moc ráda, Štěpi.”
Štěpán: “I já k tobě chovám velkou náklonnost, mami.” 😁😁😂