Abrupce placenty
Rada bych se podělila s naším příběhem. Nikdy by mne nenapadlo, že se může něco takového stát. Vím, že je spoustu rizik v těhotenství, ale toto mne opravdu nenapadlo. Píši to hlavně proto, že si za to v podstatě mohu sama..
3 těhotenství a to třetí mohlo dopadnout opravdu zle.
Má první dcera šla císařským řezem, kvůli nízkým ozvám. Narodila se zdravá a v pořádku. Když ji byl rok, zjistila jsem,, že jsem opět těhotná. Pan doktor mi samozřejmě vyhuboval a dával na mne v těhotenství pozor. Porod byl opět cs jen tentokrát plánovaným. Měla jsem na výběr, ale nakonec mi sdělili, že maličký bude mít 4 kg, tak mi nedoporučují přirozený porod.
Po 7 měsících jsem opět zjistila, že jsem těhotná.. tentokrát jsme věděli, že je to riziko, ale další miminko jsme si přáli. Chtěli jsme pro syna parťáka. Zkusili jsme to a ono se povedlo hned na poprvé. Lékaři mi sdělili, že je jizva v naprostém pořádku, krásně se hojí a že od 30tt budu akorát více kontrolovaná.
Doma dvě maličké děti, ani jsem si neuvedomovala, že jsem, těhotná. Ale vše bylo v pořádku
Až do toho dne. Byla jsem 32+2 a o půl 1 ráno se mi udělalo zle. Bolelo mne v kříži a ta bolest postupovala do hlavy, brněli mi rty a bylo mi opravdu zle. Manžel chtěl volat záchranku, ale po chvíli to bylo v pořádku, tak jsem ho uklidnovala a šla si znovu lehnout. Hodinu na to mne probudil tlak na močák, měla jsem pocit, že jsem se pomočila, tak jsem utíkala na wc a zjistila jsem, že jsem celá od krve. Manžel ihned volal záchranou službu a zůstal doma s dětmi. Záchrana sluzba přijela do 15 minut. Odvezli mne do nemocnice, bylo něco kolem 2 hodiny ranní. Mezi tím krvácení ustalo a na ultrazvuku mi řekli,že je to v pořádku, že je možné, že je to s čípku, že si mě nechají do rána, aby si mne vyšetřil další lékař. Odešla jsem tedy na pokoj a po cca hodině jsem opět začala krvácet a přidali se kontrakce, které byly po minutě a půl. Sestra okamžitě zavolala lékaře, a znovu jsem šla na ultrazvuk. Najednou tam bylo něco vidět, že prý to před hodinou ještě nebylo ...
No nic, akutní cs. Malý se narodil na 32tt+2. S míry 44cm a váhou 2110g. Byl to celkem macek. 3 a půl týdne na novorozenecke jip v inkubátoru. Nikomu nepreju ten pohled.
Po porodu mi sdělili, že se mi oddělila placenta od dělohy a měla jsem štěstí, že jsem tou dobou byla u nich.. a to jsem chtěla jet autem, že to nic není...
Opravdu hrozný pocit být na pokoji s maminkou, která má u sebe své miminko a to vaše leží na přístrojích, protože to vaše tělo prostě už nezvládlo...
Doporučujeme
Dcera se taky narodila dříve, ale opravdu nechápu, že vás daji na pokoj s jinou maminkou s dítětem. Já byla asi týden na pokoji s maminkami, které měly miminka taky v inkubátoru. Musí to být hrozné.
Zazila jsem to same abrupce placenty + ruptura delohy s dvojcaty ve 29tt, masivni krvaceni, take nas vezla rychla.. No nerada na to vzpominam😔
@adri1239 určitě jsi to měla těžké, zažila jsem obojí, i porod v termínu i nedonošeňátko se spoustou zdravotních problémů a průšvihů, ale kamarádka se tak opravdu může cítit a výsměch z tvé strany i přesto co jsi zažila není na místě.
@adri1239 já to zažila tu separaci a dítě jsem měla 80km daleko. Nejdelších 5 dní mého života
Měla jsem to téměř stejně, taky 32+2 krvácení (to jsem nezjistila na záchodě, ale v posteli ze mě vytekl kýbl krve), ale věděla jsem, že mám vcestnou placentu a toto hrozí. V nemocnici napoprvé krvácení zastavili, ale za pár hodin to začalo zase a už se na nic nečekalo. Malá měla 2020g, 43cm. Odváželi ji do jiné nemocnice s neonatologií. Mě převezli za dva dny za ní. Asi za měsíc a půl jsme si ji vezli domů.
Taky mám abrubci placeny 33+4 a 3 týdny na neonatologii a nanpodruhý sem byla těhotná s dvojčaty tam už naštěstí vše v pořádku
@veroniquecz já se jí ale nevysmivam .. jen konstatuji. Chápu, že deprese jsou po porodu díky hormonům normální, ale má zdravé dítě.. bezproblémový porod .. to si myslím, že je hlavní. ..
@veroniquecz hlavně jsem ji vysvětlila, proč tomu tak je, a že si to nemá brát, jinak se z toho zblázni. Nikdo se nikomu nevysmival 😊
@adri1239 a věř že i vážení před a po kojení je fakt psycho. Já si dítě "kojením" málem zabila (beze srandy). Takže říct mi toto někdo tenkrat, pravděpodobně dnes stále sedím 😂🫢 taky by ti někdo mohl teď napsat, že máš být ráda, že je dítě živé, protože jiné umřelo. Chce to opravdu kus empatie ♥️👌
Vám přeji jen to dobré, ať má to špatné už nevzpomínáte. Každý si prochází svým osobním peklem.
Začni psát komentář...
Zažila jsem to hodně podobné.. porod 33+0, též abrupce placenty, syn 1645g, 42cm.. také vím jaké je být na pokoji s maminkou, která má své miminko u sebe, jaké je hodiny sedět u inkubátoru, odcházet z porodnice bez miminka, každý den dojíždět.. nejtěžší chvilky v životě.