Marek Herman: Tříleté dítě by mělo mít doma nejméně dvě povinnosti
Psala mi kamarádka. Je to taková typická máma, která chce pro své děti to nejlepší. Mají doma tři kluky, opravují domeček, teplé večeře, děti často venku, hodně čtou, snaží se být poctivá a spravedlivá.
Řekl bych moc dobrý.
Takže psala mi: jsme s dětmi v LEGOLANDu. Řekli jsme si s Martinem, že to pro kluky uděláme, bude to zážitek. Ale je to náročné a trpím. Už jenom ta cesta do Berlína, je to fakt daleko. Teď jsme tady, je tu šílené horko, asfalt teče, všude plno lidí, vstupné ani nemluvím, tak trochu děs běs. Víš co? My jsme se ségrou o prázdninách obíraly naklíčené brambory pro čuníky a s babičkou obracely seno. A za odměnu jsme se mohly jít odpoledne koupat do rybníka. Bylo to lepší! Dnešní děcka jsou přehlcená. Mají toho moc. Myslíš, že jsou naši kluci nadšení? Úplně bez sebe? Jakože Legoland? Berlín? Ne. Prostě normálka. A co tam máte dál?
Jo, jo, souhlasím.
Mají toho hodně kolem sebe i pro sebe. A novým fenoménem doby je nuda: naši milánkové jsou věčně nespokojení, a tak nějak otrávení z podstaty. A my k tomu pořádáme pedagogické konference, abychom objevili, jak je lépe a radostněji motivovat. Abychom s nimi proboha svatého aspoň nějak pohnuli. Tak pohodlný svět tady ještě nikdy nebyl. A děti to jenom zrcadlí, nic víc.
Takže?
Já myslím, že zpátky na stromy! Musíme se podívat, jak to původně vymyslela matka Evoluce. A ta říká dost jednoznačně: mozek je šťastný, jen když usiluje. Je to sedm miliónů roků starý vzorec. Mozek se prostě musí snažit. Musí se těšit. Musí toužit. Pak je spokojený. Neboli hodnotu hrnku s vodou dává ta poušť, kterou jste předtím prošli. Nic jiného.
Takže, aby děti byly spokojené:
- potřebují zažít hlad, žízeň, zimu, námahu
- potřebují nemít
- a těšit se, jaké to bude až to mít budou
- potřebují nedostat věci hned
- … a některé nedostat vůbec
- a hlavně, hlavně musejí mít doma povinnosti
Jinak to nefunguje. Jinak se nudí a ze všeho je jenom „normálka“, protože se mají dobře pořád. Jak se v tom pak hernajs vyznat? A když jsme u těch povinností, je potřeba říct, že mozek potřebuje začít brzo. Neboli dítě ve třech letech by mělo mít doma nejméně dvě povinnosti. Něco, co je jenom jeho. Máma škrábe brambory a já už startuju, protože slupky odnáším já. Musí pochopit, že aby bylo doma dobře, musí přispět. Dejte jim práci, dejte jim povinnosti. Devadesát devět odborníků ze sta (ten jeden byl zrovna nemocný) doporučuje: dítě ve třech letech by mělo mít doma nejméně dvě povinnosti.
Má?
Doporučujeme
JJ, to je článek co už koluje po netu přes 2 roky...
Naprosto souhlasim. Se vsim. Povinnosti maji uz od malicka. U nas se zacina tim, ze davaji pribory pred jidlem na stul. To je uplne prvni povinnost pro nejmensiho. A pak uz toho maji vic.
Mne stacilo leto s holkama id brachy a to ty dve zboznuju jako svoje deti. Vecne nespokojene, znudene, nasrane. Prijdeme do velkeho zabavniho parku, ty dve si sednou na lavicku se slovy:"A co tu jako budeme delat?" WTF?
Absolutni souhlas. Syn prostira stul,vyklizi mycku,luxuje si pokoj,paruje a sklada ponozky.
Kdyz jsem se na OSPOD zminila,ze syn doma i pomaha,kdezto u otce zadne povinnosti nema,tak se pani pracovnice velmi podivila,co ze ma jako doma za povinnosti. To mluvi samo za sebe. Zensky s gymplem,ktery o nejaky psychologii nemaji ani poneti..
Jo, u nás se vyklízí myčka taky. Zatím se o to perou.
Ale oni se mnou víceméně dělají všechno. Chtějí. Alca se se mnou tahá o vysavač, utírájí stolky, na zahrádce vytrhává trávu z kytek, žalovaní, sázejí kytky do květináčů
Je to pro ne zatím zábava.ale i tím se učí něco delat
Tříleta vše s nadšením, o sest let později už to tak moc nemá 🙂 ale vi, ze musí a řeči nemá.
Ono jde ne o pomoc, ale o povinnost. Tedy že ty příbory VŽDYCKY dělá dítě. Snažíme se, ale dva výchovné vzorce, mno 😏
Já si vzpomněla na konec básně od Jiřího Dědečka: A tak jen šeptám ty zatrpklý slova: Všichni zpět na stromy, začneme znova. 🙂
Já mám v plánu "nudit" svoje děti o prázdninách dva týdny u prababičky na zahradě. Do domu smí jen na oběd a spát. A moje máma?! Jestli prý nepojedeme ještě z chaty na dva dny do hor na výlet! Aby se prý nenudily. No já byla u babičky 3 týdny a máma nikdy mou "nudu" neřešila. 😝
@lcn162 Moje děti třeba doma vůbec nemusí pomáhat. Pomáhají mi s mojí prací jenom tehdy, když chtějí, nikdy je nenutím. Ale pak mají zase svoji práci a s tou jim pomáhám jenom tehdy, když se mi zrovna chce, ale většinou jim s ní nepomáhám. Nevím, jestli tomu říkat povinnost, ale rozhodne tomu neříkám pomoc. Všichni tu bydlíme a všichni se staráme o to, aby se nám tu bydlelo dobře.
@rebe já právě nevím, jak to u nás nazvat, protože to, že 4 leté dítě si má uklízet hračky, ustlat postel, uklidit pyžamo, apod.nepovažuji za to, že by měla nějaké své povinnosti. Celkem pravidelně pomáhá s vesenim prádla, ale to z vlastní vůle a zábavy. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak povinnost nemá asi žádnou
@lcn162 To chápu, uklízet si svoje věci mi taky nepřipadá jako "jejich práce". U nás děti chystají na stůl, sklízejí ze stolu, vyndávají nádobí z myčky, nosí prádlo do pračky a zapínají pračku, krmí kočky a pomáhají vynášet nákup (bydlíme v 5. patře bez výtahu, tak část vždycky dostanou do batůžků). Prostě věci, které dělají pro všechny.
Já si v posledních letech dávám každý rok předsevzetí, že dětem předám nějakou další zodpovědnost a samostatnost. Zjistila jsem totiž, že to nejde přirozeně a postupně, ale prostě si zvyknu, že něco za ně dělám, a dělám to pak i v době, kdy už by to zvládli sami. Takže je potřeba se pravidelně zastavit a zamyslet nad tím, co už by mohli zvládat sami – a pak jim to předat.
Začni psát komentář...
Mě by zajímalo, jaké konkrétní povinnosti děti mají. Protože to, co Anička doma dělá, nepovažuji za nějakou povinnost, ale spíš za výchovu, pomoc.