Když jsme se s manželem začali snažit o miminko, nedalo na sebe dlouho čekat. Po zhruba 2 měsicích snažení se to povedlo a můj test značil dvě čárky, nemohla jsem tomu uvěřit a udělala si test raději znovu a dalnice jak blázen tam byla ani ne po 10 sekundách. Hurá povedlo se nám to 🙂 a my budeme mít miminko. Během těhotenství vše probíhalo v pořádku, jezdila jsem na kole, v raných začátcích jsem jezdila na zimních bruslích ale to asi jen první měsíc, chodila jsem na tůry a bylo mi moc fajn. Vzhledemk  tomu že jse mhodně jedla spíše slané a kyselé tak si říkám, bude to určtiě kluk, ten kterého jsem vždycky chtěla. Jak běžel čas, tak jsem se pořád utvrzovala, že čekám chlapečka, vše tomu nasvědčovalo-velikost a tvar břicha, chutě, a další znaky toho že by to mohl být klučina. Všichni mi říkali, nebooj poznáš . že rodíš a já jim nevěřila, že fakt nepoznám. Až na pálení žáhy a občas tlačení a spíše čassté močení jsem neměla žádné jiné bolesti a potíže. Poté když pan doktro řekl už se to blíží, jste otevřená na 1 cm a hlavička je už hoodně dole a tlačí se tam, tak jsem byla ráda a nemohla se dočkat až se to malé narodí a budu ho mít v náručí. Ale od tohodle verdiktu jsem čekala bezmála další 3 týdny kdy se nic nedělo. Dne 25.10.2016 jsem byla na své první kontrole v  nemocnici, kde říkali, že porod muže být kdykoliv a že je miminko živější, n aozvách se hýbalo jak blázen. Dne 26.10.2016 mě začalo bolet v křížích a moc jsem tomu nevěnovala pozornost, říkám si že už mimi nemá moc místa a někdy ty bolesti museli přijít, vubec jse msi nemyslela, že moje snad teprve druhé křížové bolesti v těhotenství rozpoutají postupný příchod miminka na svět. Ješte ten večer mě manžel raději odvezl do porodnice, měla jsem strach a ikdyž to nevypadalo že budu rodit, tka jsem pro jistotu jela. V nemocnici mi řekli to samé jako na každých prohlídkách, že zatí mse nic neděje, otevřeno na 1 cm a přes moji nelibost si mě tam nechali. bylo mi tam smutno, ale říkala jsem si buď se mi po injekci porod konečně rozjede, nebo pojedu domů a bude to můj první planý poplach..

Ráno po probuzení, kdy jsem skoro v noci nespala mě vzali na ozvy srdička a pak se na mě podívali a řekli, že jsem otevřená na 2cm ale že to vypadá že se nic nechystá, jeslti chci jít už domů nebo tam ještě do odpoledne počkám jestli se to nerozjede. Říkala jsem si, tak co stejnak doma nikdo není a manžel mě přijde navštívit tak rovnou pojedu s ním domů. Další ozvy mi dělali okolo 12 s tím že jsme možná otevřená tak na 2,5 cm a že se uvidí v 16 kdy mi udělají ozvy a kdyby se nic nezměnilo tak mě pošlou domů. Při polsedních ozvách v 16:00 začal monitor ukazovat vysoké hodnoty a muj pokoj neustálé pípal, přišel doktor a řekl, že má miminko vysoké ozvy a musí ihned ven, ale snažili se porod vyvolat normálně. Nechali mi dokapat antibiotika - 30 minut a pak min echali dokapat oxytocin-dalších 30 minut, oxytocin mi dokapal tak okolo 17:30-18, píchly plodovou vodu přičemž zjistila že byla zkalená a proto asi ty vysoké ozvy, rozjížěl porod. Ikdyž to byl můj první porod tak jsem ze začatku nepociťovala nějak šílené bolesti, ty se dostavili až 30 minut před samotným porodem miminka, které se narodilo 20:26 hodin. Museli mě teda nastřihnout aby šlo miminko lehčeji ven a aby se nemuselo tak moc namáhat, jelikož mělo vysoké ozvy, ale mě to nevadilo, to jak ze mě malá vylezla bylo to nejhezčí v mém životě, ten pocit kdy byla venku hlavička a já na poslední zatlačení vytlačila ramínka bylo užasné, samotný porod při tlačení mě nebolel, spíše bylo úlevou, když sjem mohla při kontrakcích zatlačit ;). Nejhorší hnedka po odrození bylo cca 10 sekund kdy jsme neslyšela malou plakat, ale nakonec se šikulka rozplakala a dali mi ji na bříško 🙂. Sice jsme doufala, že budeme mít klučinu a po položení na mé bříško se slovy maminko máte holčičku jsem vyhrkla na manžela, tak ještě jedno ať je to kluk, ty oči porodní asistentky byly nezapomenutelné :D . Malá se krásně hnedka po porodu přisála a pak se čekalo 40 minut než se jim podařilo vytáhnout placentu, nakonec vše bez dalších zásahů a placenta vylezla sama, pak mě pan doktor zašil a ja jsem si mohla uživat ještě chvilku klidu s malou a mnželem než mě převezli na pokoj a malou si na pár hodin vzali k sobě, abych se v klidu vyspala a odpočinula jsem si.