Dobrý den,
pracuji pro českou firmu, která prodává své výrobky na polský trh. Řídíme se tedy polskými státními svátky, kdy je volno a v české státní svátky jdeme do práce. Dám příklad: 28.9., kdy je český státní svátek, půjdu do práce a za to mi zaměstnavatel určil volno 1.11., kdy je zase státní svátek v Polsku. Mně by se ale více hodilo vybrat si volno hned 29.9., kdy mají děti ve škole ředitelské volno. V listopadu uprostřed týdne volno vůbec nepotřebuji. Vím, že je ze zákona nárok na náhradu mzdy a nebo volný den do 3 měsíců, ale nikde jsem nenašla, zda si můžu den sama zvolit, nebo ne.
Děkuji
Dobrý den,
podle ustanovení §115 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž právě poskytnutí náhradního volna ze strany zaměstnavatele by mělo být prioritní volbou a proplacení práce ve svátek je až druhou možností.
Zákoník práce přímo neupravuje způsob sjednávání čerpání náhradního volna, proto je v případě této problematiky zapotřebí dovodit pravidla pro určování čerpání NV primárně z komentářové literatury k danému ustanovení zákoníku práce. Komentář k Zákoníku práce, 3. vydání, 2019 (BĚLINA, DRÁPAL A KOL.) řeší danou problematiku následovně – náhradní volno za práci ve svátek je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak. Formu dohody zákoník práce blíže nespecifikuje, může se proto jednat o dohodu písemnou i ústní. Povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci náhradní volno zahrnuje i povinnost určit dobu jeho čerpání, pokud se zaměstnancem nedohodne na konkrétním termínu. V době čerpání náhradního volna zaměstnanec nekoná práci, nepřísluší mu proto mzda, ale náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku zjištěného podle § 351 až 362 ZP.
Na prvním místě by měla být dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem na konkrétním termínu čerpání náhradního volna a až pokud tato dohoda není možná, pak má zaměstnavatel povinnost termín čerpání náhradního volna zaměstnanci nařídit. Dohoda nemusí být možná z několika důvodů. Mezi jeden z nich patří objektivní důvody zaměstnavatele, kvůli kterým Vám nemůže (např. z provozních či organizačních důvodů) vyjít vstříc s čerpáním volna ve vámi zvoleném termínu. Nicméně, je nutné, aby se strany nejprve pokusily o dohodu, než zaměstnavatel přistoupí k nařízení čerpání volna v konkrétním termínu. Doporučuji se proto zkusit obrátit na zaměstnavatele s žádostí o poskytnutí volna ve vámi preferovaném termínu a pokusit se i vzájemnou dohodu.
V případě zájmu o právní pomoc nebo zastoupení mě klidně kontaktujte.
JUDr. Renáta Smetana
Smetanovo náměstí 979/2, Ostrava
mail: info@advokatkaostrava.cz
web: www.advokatkaostrava.cz
tel.č.: 603 33 33 44