Dobrý den,
s manželem se budeme rozvádět a nechce přistoupit na můj návrh. Chci se zeptat, jak by se v případě soudního řízení rozdělili naše majetky.
Máme 2 dospělé děti, na které zatím žádný z majetků přepsaný není.
Ve SJM máme byt v hodnotě cca 3.000.000,- . Manžel vlastní dům, kde on má podíl 1/2 a tchyně má podíl 1/2. Dům má cenu cca 15.000.000,-
Obě nemovitosti jsme nabyli až v manželství. Byt jsme obdrželi jako dědictví od mé maminky. Dům zaplatili rodiče manžela a 1/2 napsali na manžela a 1/2 si na sebe napsala tchyně.
Můj návrh byl, že bych si nechala byt a manželovi bych nechala dům. Ten s tím ale nesouhlasí a zřejmě tato věc půjde k soudu. Proto se chci zeptat, jak to cca může dopadnout.
Děkuji
Huberová
Dobrý den,
rozhodnutí v konkrétní věci je vždy na úvaze soudu, takže Vám mohu odpovědět pouze na to, jak soud dle zákona může rozhodnout.
Ze zákona je rozdělení majetku po rozvodu možné dvěma způsoby - buď se na něm manželé dohodnou nebo o něm rozhodne na návrh jednoho z manželů soud. Návrh lze podat nejpozději do tří let od rozvodu manželství, a to k okresnímu soudu, který rozhodoval o samotném rozvodu. Pokud nedojde k rozdělení majetku po rozvodu do tří let, uplatní se tzv. zákonná domněnka vypořádání, která určuje, že movité věci zůstávají ve vlastnictví toho z manželů, který je dosud užíval, a ostatní věci, včetně nemovitostí a závazků přecházejí do podílového vlastnictví obou manželů.
Ten z manželů, který návrh podává, by měl blíže specifikovat jak společný majetek a závazky (účty, dluhy…), tak návrh rozhodnutí (co by každému mělo připadnout). Soud může k návrhu přihlédnout, zpravidla tehdy, kdy je navrženo spravedlivé dělení, avšak není to jeho povinností.
Soud při rozdělování majetku zohledňuje následující zásady:
• Pokud jsou podíly obou na vypořádávaném společném jmění manželů stejné, při určování hodnoty majetku se vychází z ceny věci v době vypořádání a ze stavu věci v době zániku společného jmění.
• Každý nahradí to, co ze společného bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.
• Každý může požadovat, aby mu bylo uhrazeno to, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek manželů.
• Přihlédne se k tomu, kdo se jak staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost.
• Zváží se zájem nezaopatřených dětí.
• Přihlédne se k tomu, kdo se jak zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů.
Jestliže se ale najde nějaká další okolnost, která se zdá pro vypořádání majetku po rozvodu důležitá, není důvod, proč by k ní soud neměl nepřihlédnout. Příkladem jsou často nemoc jednoho z manželů, společenské zařazení, osobní záliby/koníčky. Všechny zásady platí společně, vzájemně se prolínají, ale v jednotlivých případech může jedna převažovat nad druhou. Je důležité také uvést, že příčina rozvodu manželství nerozhoduje při vypořádání majetku po rozvodu.
Hodnota toho, co bylo z výhradního majetku jednoho vynaloženo do společného či naopak, se pro potřeby vypořádání snižuje nebo zvyšuje podle toho, jak se od doby, co byl majetek vynaložen až do současnosti, hodnota tohoto majetku zvýšila nebo snížila.
JUDr. Renáta Smetana
Smetanovo náměstí 979/2, Ostrava
mail: info@advokatkaostrava.cz
web: www.advokatkaostrava.cz
tel.č.: 603 33 33 44