Jak postupovat, když chce majitelka po smrti dát rodinný dům kamarádce, když nemá vlastní rodinu?

Zodpovězené
1. zář 2024

Dobrý den,

mám prosím dotaz, jak by se dalo v této situaci postupovat.

Jedná se o majitelku rodinného domu, ve kterém žije sama, nikoho z rodiny již nemá (zemřeli - jak matka, otec, tak i bratr, manžela neměla), další vzdálení příbuzní jako sestřenice, bratranci, také již nežijí. Majitelka uvažuje, že v případě jejího úmrtí by chtěla dům dát své kamarádce.

Co je vše nutné vyřídit, kde a jak postupovat?

A další otázka: Jak by to všechno výše uvedené bylo v případě, kdyby majitelka přepsala dům na kamarádku ještě během svého života?

Co by se změnilo pro majitelku a kamarádku, co se týká jejich práv a povinností?

Předpokládá se, že by vzniklo věcné břemeno k dožití v rodinném domě.

Moc děkuji za zodpovězení dotazu a přeji Vám pěkný den.

S pozdravem

P. M.

Dobrý den,
v prvním popisovaném případě, tj. v situaci, kdy by k převodu nemovitosti došlo až po smrti majitelky, by musela ta sepsat závěť, ve které by určila svou kamarádku jako dědice rodinného domu, či případně s kamarádkou uzavřít dědickou smlouvu.

Závěť má přednost před děděním ze zákona, což znamená, že pokud majitelka (zůstavitel) sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, nedojde vůbec k dědění ze zákona. Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit.

Majitelka by mohla využít tyto formy závěti:

  • závěť holografickou, tj. napsanou vlastní rukou,
  • závěť alografickou, tj. sepsanou jinak než vlastní rukou (nutnost dvou svědků),
  • závěť ve formě notářského zápisu – ta dává největší jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které zůstavitel chce


Dědická smlouva je na rozdíl od závěti dvoustranným právním jednáním, kdy zůstavitel povolává druhou smluvní stranu za dědice a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva musí být vždy uzavřena ve formě veřejné listiny, tzn. formou notářského zápisu. Tuto smlouvu zůstavitel nemůže jednostranně odvolat či zrušit. Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti, jelikož čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Chtěl-li by zůstavitel zanechat druhé straně i tuto čtvrtinu, může, ale formou závěti.

Je nutno dodat, že nevýhodou dědického řízení, tj. v případě využití závěti či dědické smlouvy, je, že jsou s ním spojené notářské poplatky.

V druhém případě, tj. převodu za života, by majitelka musela uzavřít s kamarádkou darovací smlouvu, jejíž součástí může být věcné břemeno (musí být ve smlouvě přesně vymezeno a následně zapsáno do katastru nemovitostí), které umožní majitelce doživotně v domě bydlet. Majitelka tímto nicméně ztratí možnost s domem nakládat, jelikož přijde o své vlastnické právo. V případě tohoto způsobu převodu by kamarádka z tohoto daru musela odvést daň (konkrétně daň z příjmů) podle hodnoty nemovitosti.


JUDr. Renáta Smetana
Smetanovo náměstí 979/2, Ostrava
mail: info@advokatkaostrava.cz
web: www.advokatkaostrava.cz
tel.č.: 603 33 33 44