Proč je bonding tak důležitý?

Dobrý den,

děkuji za dotaz. Osobně dávám přednost termínu "kontakt kůže na kůži", protože je přesnější a někdy se můžeme setkat s představou bondingu, jako jakéhokoliv kontaktu miminka s maminkou. Úplně stejně, jako miminko ví, co má dělat při porodu, má vrozený instinkt k tomu, co má dělat po porodu. Pokud probíhá porod v ideálních podmínkách, miminko se ihned po narození položí nahé mamince na podbřišek a samo se dokáže vlastními silami doplazit k prsu (najde ho čichem), kde se přisaje. Takové samopřisátí umí všechna miminka bez ohledu na to, kde se narodila a jaké jsou jejich maminky. Miminko, které se takto samo dostane k bradavce a samo se přisaje, se velmi pravděpodobně přisaje i správně. Při dotyku kůže na kůži se dostane i matčině tělu informace, že je potřeba navýšit produkci mateřského mléka, protože při fyzickém kontaktu se uvolňuje hormon oxytocin. Zároveň začíná proces zamilovávání se do miminka, stejnou hormonální reakcí. Adaptace miminka je snadnější a příznivější, protože není vystaveno stresu s odloučení od matky.

Málokdo z nás má ale možnost zažít takové samopřisátí v praxi, protože může trvat i několik hodin. Přesto i kratší kontakt kůže na kůži může mít velký vliv na samotný začátek kojení, správné přisátí miminka, umožnění začátku budování vzájemného vztahu.

Nežijeme bohužel v ideálním světe a pokud jste neměla možnost takového začátku hned po porodu, není vše ztraceno. Kontakt kůže na kůži s miminkem třeba jen v plínce má velký význam i později. K vytváření oxytocinu dochází vždy při fyzickém kontaktu, máte tak šanci všechno dohnat. Mazlete se, nechte miminko, aby nasytilo svoji potřebu kontaktu. Případné problémy s přisátím, nebo dostatečnou tvorbou mateřského mléka případně můžete konzultovat s laktační poradkyní.

Věřím, že společně strávené chvíle s miminkem budou hojivé pro vás oba.