Dobrý den,
jsem ráda, že jste.
Málokdo se věnuje nám ženám, které si musely projít takovým traumatem. Mám pocit, že je to stále tabu téma, i když je nás nespočet.
O naši dcerku jsme přišli v 36. týdnu, také jí ještě v bříšku přestalo bít srdíčko. Snažili jsme se více než 3 roky. Nakonec se nám to za pomoci IVF podařilo, těšili jsme se na naši rodinu, nový život, novou radost v něm. Měli jsme vše s obrovskou láskou připravené, ale sen se nám rozpadl, celý svět se nám zhroutil. Bylo to před téměř 5. měsíci.
Učíme se s tím žít a museli jsme to přijmout a zpět se zařadit do života, protože se chceme pohnout a stále velmi toužíme po rodině. Čas je lék, avšak stále to bude velmi bolet a vždy nám bude chybět.
Bojuji však s pohledem na těhotné, na rodiny, kterým to tak jednoduše "jde" být rodinou. Není to závist, je to jen moje stále nenaplněná touha.
Trápí mě, že při pohledu na těhotnou mě vždy píchne u srdce.
Jak se vyrovnat s pohledem na těhotné?
Jelikož chceme jít zanedlouho do centra a zkusit štěstí znovu, ráda bych se toho pocitu zbavila, resp. se s ním co nejvíce vyrovnala, i když vůbec nevím, jestli to je možné. Snažím se, ale je to pro mě náročné.
Na moje další těhotenství se neskutečně těším (samozřejmě jsou tam obavy po této zkušenosti a nejsou malé, ale touha po rodině je větší).
Bojím se však, jestli mi je souzeno být mámou, protože tak dlouho jsme se snažili a nakonec nám zemřela.
Děkuji
Hezký den i Vám,
děkuji za Vaši zprávu. Ano, cítím to podobně a proto chci přispět k tomu, aby se tabu kolem předčasného odchodu miminek začalo bořit.
Moc mě mrzí Vaše ztráta. Bohužel i úmrtí v posledním trimestru se stávají a při asistovaném těhotenství pravděpodobnost problémů s koncem těhotenství ještě trochu vzrůstá.
Touha po rodině je mocná a pokud jste se opravdu a vědomě rozhodla, že chcete darovat život, dušička Vám souzená si k Vám cestu najde. Opravdu tomu věřím. Někdy to ale není hned. Já to vnímám tak, že nám život svými zkouškami něco říká, a že když chceme, můžeme tomu porozumět. Pomáhá mi čas od času se zastavit a přemýšlet nad tím, proč chci miminko. Jít pod povrch a do hloubky. Odkrývat ty pravé a čisté důvody, které pramení z hloubi srdce. Když si to uvědomím, cítím se na cestě k miminku zase o kus dál.
To, že Vás trápí pohled na těhotné, je pochopitelné a po ztrátě děťátka normální. Zeptejte se sama sebe, proč po sobě chcete, aby Vám to nevadilo? Uběhlo pět měsíců od doby, kdy jste ztratila své milované dítě. To opravdu není dlouhá doba. Tak hlubokou lásku nejde jen tak rychle vymazat. A Vy nemáte povinnost být hned v pohodě s tím, že je někdo jiný těhotný nebo má novorozené miminko v náručí.
Ostatní těhotné a miminka Vám Vaši ztrátu připomínají. Až příště přijde nepříjemná situace, kdy Vás píchne u srdce při pohledu na těhotnou ženu, dovolte si prožít ty nepříjemné pocity. Nezahánějte je, jen si je uvědomte. Co je to, co cítíte? Co Vám vadí? Je to závist? Nespravedlnost? Sebelítost? Vztek? Nechte to na sebe působit. Můžete plakat, křičet, vybít svůj vztek - nakopnout kámen, zaběhat si, bouchat do polštáře. Zpětně si to pak přehrajte v mysli a pozorujte, jak jste to zvládla prožít. Možná se stane, když byste to takhle udělala víckrát, že negativní pocity budou slábnout. A časem budete schopná zvládat tyto situace lépe.
Je to ale jen jeden ze způsobů, jak můžete zkusit s těmito situacemi pracovat. Pokud to s Vámi rezonuje, vyzkoušejte to. Pokud ne, najděte si takový způsob, který Vám bude vyhovovat.
Z Vaší zprávy vnímám naději. Je moc dobře, že se na další těhotenství těšíte. Ano, obavy jsou pochopitelné. Až během dalšího těhotenství přijdou, vědomě s nimi pracujte. Neznamená to je popírat nebo odsouvat, dělat že neexistují. Spíš hledat vlastní cesty, jak s nimi nakládat.
Už teď jste tou nejlepší mámou pro svoje děti. Je to velmi těžké, ale zkuste se přestat tak moc snažit. Máte právo na to být šťastná, nemusíte si to nijak zasloužit. Přeju Vám hodně síly a energie do dalších dnů.
Kdybyste měla pocit, že by Vám pomohla další konzultace se mnou, určitě se ozvěte. Jsem tu pro Vás.
Kamila
tvoje průvodkyně na cestě po ztrátě miminka
autorka projektu Když smrt předchází zrození
⚜️ FB: kamilahusakovacz
⚜️ e-mail: kamila@kamilahusakova.cz